Komentáře

Já vím, po Akrham Asylum jsem přeskočil rovnou dva díly, ale jak jsem tak hru hrál, ani mi to nijak nevadilo, ačkoli jsem přišel o "pár" příběhových zvratů. Navíc jsem před cca měsícem dohrál Mad Maxe, který má podobný soubojový systém, takže zvykání si nebylo tak hrozné. No...

Celá Batman série je o výživných soubojích a především o soubojích mezi Batmanem a super zločinci. Soubojové mechaniky se zdají prosté - mlácení, protiútok, úskok a udělátka. Jenže jak postupujete hrou, přibývá toho jak sraček. Najednou jsou tu nepřátelé, které zrušíte jen specifickým kombem, mezitím vám hra radí "hej, víš o tom, že můžeš zmáčknout i tyhle dvě tlačítka a dojebeš je jinak?" a k tomu si něco málo přidáte i ve stromu dovedností, který to mačkání zkomplikuje ještě více. Potom je kombinace boje s 8 druhy nepřátel na bitevním poli, s 10 způsoby, jak je zabít a s 58 možnostmi jak se nenechat zabít a oddalovat jejich smrtící komba, docela sranda. Nebudu lhát, jsem slabko a hrál jsem to na "normal" a i přesto jsem se dokázal slušně rozohnit u některých soubojů. To, co ale píšu, není kritika soubojů celkově. Jen toho faktu, že možností je tam prostě plná prdel. Jinak jsou souboje docela lahůdka a skoro ta samá zábava, co v Arkham Asylum. Někdy je ale méně více.

Na co dost slyším negativní kritiku je batmobil a akce s ním spjatá. Mně se to zdálo ok, nebylo to tak extra přeplácané všemožnými serepatičkami jako souboje pěsti (ale nebyli od toho extra daleko). Největší problém jsem měl s nadstavením obtížnosti (stejně jako u bitek pěstmi) a to množstvím nepřátel. Kdy už vývojáři pochopí, že hra není zábavná, když rubete nad 50! vojenských aut několik minut?! Mimo to byl ale pohyb v batmobilu po Gothamských silnicích lahůdka. Pocit z toho svištění a demolice okolního terénu působila adekvátně cool.

V druhém odstavci jsem zmínil strom dovedností. Ten se tu vztahuje na oblek, komba, batmobil a Batmanovy hračičky. Vylepšit je lze za body, které získáváte plněním aktivit v Gothamu, např. záchrana hasičů, řešení Riddlerových jeblých hádanek, "originální" dobývaní budov, ale taky vyšetřování vražd a samozřejmě hlavní mise, ale mnohem víc. Je to naprosto klasický způsob jak vylepšovat postavu, který nic nevylepšuje, na druhou stranu ale taky nic nekazí. Co musím zmínit je výborný temný soundtrack, který skvěle podtrhuje atmosféru hry a taky ztvárnění postav a ponurost, či špinavost města. Pohled na hru přes Batmanovo rameno vás nutí si říkat: "Ty vole, to je hora masa! To je BATMAN!". Sexisticky nesmím opomenout prdelku Catwoman. Sorry. Jo a ještě plachtění, to je neskutečná sranda a dodává vám pocit, jako byste byli samotným Batmanem, stejně jako u Spider-mana 2018. Palec nahoru.

Příběh je to, co tuhle hru tak nějak solidně zaobalí jako celek. Když si vezmete koncepty DC padouchů, je to hrozně komické, a přesto tady máte pocit, že jde o opravdu vážnou, dramatickou hru. Nevím, proč to s filmy neumí, ale v hrách mají DC adaptace vynikající atmošku. Hlavními záporáky jsou nyní Scarcrow a Arkham Knight (nováček) a střety především s Arkham Knightem byly výborné. Není to Joker, to ne, ale šlo z něj zvláštní charisma a oblak nejasností, který tahal příběh až téměř do samého konce. Co se týče misí, tak pokud byste si jejich hrubý cíl napsali a seřadili je po sobě, byl děj hrozně bídný. Jenže scénáristé neskutečně dokážou okecat/odůvodnit každou Batmanovu odbočku, např. téměř všechny první mise vedlejších aktivit jsou zasazeny do hlavního děje. A to nenásilně, což je v dnešní době skoro kumšt.

Kolem a kolem je Batman: Arkham Knight, mimo přebuřené souboje, velmi vyváženou hrou, která baví příběhem, atmosférou, dialogy, celkovým audiovizuálním dojmem a hlavně pocitem, že jste Temný rytíř samotný. PS+ se opět předvedlo.