Artran
Soutěž Speed-If pořádaná 24. května 2001 na ifMUDU Admiralem Jotou, tvůrcem komické textové advenury Lost Pig, měla zadání:
"You are employed by the 'Rockets, Sprockets, and Pants' corporation. You wanted to leave work early to go cavorting and/or smooching, but must first deal somehow with the monkey-man, a bevey of nude models riding ponies, and/or William Shatner in a beret! Bonus points for including anything about frisbee golf, showering, or bears, bears, bears."
Na vytvoření má pak každý účastník dvě hodiny. Význam této soutěže (želbohu již ukončené) bylo v prvé řadě experimentování s médiem a snaha inspirovat autory. Přestože Emily Short dokázala v jiných případech (Indigo, A Day for Fresh Sushi) i na takto malém prostoru vytvořit sice drobnou, ale originální a zapamatovatelnou hru, zde mi přijde, že jí zadání ne úplně sedlo. Hra se odehrává ve 4 lokacích a mnoho objektů není nijak implementováno. Hra má sice tři konce, ale hráči není nijak naznačno, že jsou všechny negativní, takže je hraní poněkud frustrující a teprve po konzultaci s návodem pochopíte, že na superdívku Enigmu, se kterou má hlavní hrdina rande a kterou chce svést svým vynálezem raketových kalhot, vyzrát nelze. V tom je patrná subverzivní povaha autorky, ale designově to není dobře řešeno. Komické prvky navíc působí křečovitě. I tak je ale vždy zajímavé procházet si tyto experimenty známých autorů - člověk pak o to více ocení jejich plnohodnotné hry.
"You are employed by the 'Rockets, Sprockets, and Pants' corporation. You wanted to leave work early to go cavorting and/or smooching, but must first deal somehow with the monkey-man, a bevey of nude models riding ponies, and/or William Shatner in a beret! Bonus points for including anything about frisbee golf, showering, or bears, bears, bears."
Na vytvoření má pak každý účastník dvě hodiny. Význam této soutěže (želbohu již ukončené) bylo v prvé řadě experimentování s médiem a snaha inspirovat autory. Přestože Emily Short dokázala v jiných případech (Indigo, A Day for Fresh Sushi) i na takto malém prostoru vytvořit sice drobnou, ale originální a zapamatovatelnou hru, zde mi přijde, že jí zadání ne úplně sedlo. Hra se odehrává ve 4 lokacích a mnoho objektů není nijak implementováno. Hra má sice tři konce, ale hráči není nijak naznačno, že jsou všechny negativní, takže je hraní poněkud frustrující a teprve po konzultaci s návodem pochopíte, že na superdívku Enigmu, se kterou má hlavní hrdina rande a kterou chce svést svým vynálezem raketových kalhot, vyzrát nelze. V tom je patrná subverzivní povaha autorky, ale designově to není dobře řešeno. Komické prvky navíc působí křečovitě. I tak je ale vždy zajímavé procházet si tyto experimenty známých autorů - člověk pak o to více ocení jejich plnohodnotné hry.
