První část ohlášené série Bad Dream s podtitulem Butcher nás zavede do křivolakých a ponurých uliček, v nichž řádí hladový šílený řezník se sekáčkem na maso. Úkolem bude jej setřást a obrátit jeho pozornost k večeři, kterou bude třeba připravit.
Jednotlivé "hand-drawn" lokace s nažloutlým backgroundem navštěvujeme s first-person pohledem. Klikáním na různé předměty na scénách ve správném pořadí se posouváme v ději kupředu. Ale pozor, zbrklost a unáhlenost se rozhodně nevyplácí. Některé předměty nám mohou ublížit (useknutí prstu), zkombinujeme-li je mylně, to celkově může vést k úbytku duševního zdraví, příp. ke střetnutí s řezníkem, což povede k další ztrátě prstů.
Pokuste se hostinu přežít bez jakékoliv újmy na zdraví a nechte příběh dospět ke šťastnému konci.
hellhouse99
Bad Dream je jeden velký sen. Nebo snad jedna malá noční můra? Každému se někdy něco zdálo. Obvykle si moc neplánujeme co to bude, jeho obsah, a tak se stane, že se nám zdají i noční můry, na které nejraději zapomeneme. Jednou takovou noční můrou je naplněna celá tahle kraťoučká, ale na atmosféru hutná, adventura. Ve hře se prakticky objevíme ve snovém světě, kde nerealistično a abstrakno dýchá každým coulem.
Hra se ovládá klasickým point&click stylem, ovšem inventář je zautomatizovaný. Tj. předměty v inventáři nijak mezi sebou nekombinujete, ani je z něj nevyndáváte. Slouží tu jen a pouze jako orientační okénko, abyste věděli co jste sebrali. Například když najdete klíč, automaticky se přidá do inventáře. Jakmile narazíte na nějaké dveře, stačí kurzorem najet na klíčovou dírku a ten se hned změní v klíč a je rázem odemčeno. Takhle to chodí u všech užití předmětů. Moc jich tu nenajdete, ale všechny použijete. Tento systém přispívá plynulosti hry a neškodí atmosféře zbytečnými záseky. Rovněž se tu nesetkáte se sáhodlouhými dialogy - nejsou tu žádné. Několik postav se sice objeví, ale ani jedna však nepromluví...možná...
Děj posouváte dále nejen hledáním předmětů, ale také vyvoláním interakcí pouhým přejetím myši přes některý objekt. Třeba na obrazovce s domem, kde jste zjevně už vše prozkoumali, stačí přejet kurzorem přes okno a ona praskne třeba omítka. Malinko a vzdáleně jsem si vzpomněl na Samorosta. Hlavně ve chvíli, kdy jsem zkoumal každičký pixel na dané obrazovce, abych se pak parádně lekl vyvolané interakce.
Bad Dream má k dnešnímu dni již dvě epizody. Ta první má podtitul Řezník a je tedy zřejmé, co nás bude během snění děsit. Ve druhém díle, který vyšel krátce po prvním, se ocitneme na hřbitově. Obě hry dělá jedinečnou její zpracování. Nejde tak ani o grafiku jako o jednoduchou kresbu, která je vyrytá na starý omšelý a zažloutlý papír. Hudba i zvuky jsou skvělým doprovodem a ruku v ruce s herní dobou to do sebe všechno skvěle zapadá. Tuhle advenurku sfoukne průměrný hráč kolem 10 - 15 minut.
V druhém díle jsem pořád čekal nějakou sviňárnu od toho ptáka na hřbitově za včelím úlem. A on si jen tak koukal a pak... však uvidíte sami. Hra je freeware takže proč váhat? Vyčlenit si půlhodinku na oba díly už přece není tak těžké. Něřekl bych, že tak jednoduchá malůvka s temnným hudebním podbarvením, dokáže tolik nadchnout. Dobrý počin. Počkám na další epizodu, pokud některá vyjde, určitě ji nevynechám.
moje LP video
Hra se ovládá klasickým point&click stylem, ovšem inventář je zautomatizovaný. Tj. předměty v inventáři nijak mezi sebou nekombinujete, ani je z něj nevyndáváte. Slouží tu jen a pouze jako orientační okénko, abyste věděli co jste sebrali. Například když najdete klíč, automaticky se přidá do inventáře. Jakmile narazíte na nějaké dveře, stačí kurzorem najet na klíčovou dírku a ten se hned změní v klíč a je rázem odemčeno. Takhle to chodí u všech užití předmětů. Moc jich tu nenajdete, ale všechny použijete. Tento systém přispívá plynulosti hry a neškodí atmosféře zbytečnými záseky. Rovněž se tu nesetkáte se sáhodlouhými dialogy - nejsou tu žádné. Několik postav se sice objeví, ale ani jedna však nepromluví...možná...
Děj posouváte dále nejen hledáním předmětů, ale také vyvoláním interakcí pouhým přejetím myši přes některý objekt. Třeba na obrazovce s domem, kde jste zjevně už vše prozkoumali, stačí přejet kurzorem přes okno a ona praskne třeba omítka. Malinko a vzdáleně jsem si vzpomněl na Samorosta. Hlavně ve chvíli, kdy jsem zkoumal každičký pixel na dané obrazovce, abych se pak parádně lekl vyvolané interakce.
Bad Dream má k dnešnímu dni již dvě epizody. Ta první má podtitul Řezník a je tedy zřejmé, co nás bude během snění děsit. Ve druhém díle, který vyšel krátce po prvním, se ocitneme na hřbitově. Obě hry dělá jedinečnou její zpracování. Nejde tak ani o grafiku jako o jednoduchou kresbu, která je vyrytá na starý omšelý a zažloutlý papír. Hudba i zvuky jsou skvělým doprovodem a ruku v ruce s herní dobou to do sebe všechno skvěle zapadá. Tuhle advenurku sfoukne průměrný hráč kolem 10 - 15 minut.
V druhém díle jsem pořád čekal nějakou sviňárnu od toho ptáka na hřbitově za včelím úlem. A on si jen tak koukal a pak... však uvidíte sami. Hra je freeware takže proč váhat? Vyčlenit si půlhodinku na oba díly už přece není tak těžké. Něřekl bych, že tak jednoduchá malůvka s temnným hudebním podbarvením, dokáže tolik nadchnout. Dobrý počin. Počkám na další epizodu, pokud některá vyjde, určitě ji nevynechám.
moje LP video
Banshee
jazz1
Marcia M.
Fatality
Pro: zpracování, jedinečnost, herní doba
Proti: herní doba?