Komentáře

Tak, a mám to za sebou. Konečně. Musím se přiznat, že tento díl jsem hrál s několika pauzami a nejednou jsem byl přesvědčen, že jej vůbec nedohraju.

Pokud něco Ubisoft opravdu umí, tak jsou to začátky her, kde většinou vytáhne své nejsilnější karty a přes takřka striktní lineárnost dokáže naservírovat epické openingy, které si vás okamžitě získají. O to víc mě překvapilo, že začátek Shadows je dost roztahaný, nadstandardně ukecaný a něco mu chybělo, jen nevím, přesně co. Tvůrci se snažili navodit atmosféru pomsty moderní hudbou a pomrkáváním na fanoušky Kill Bill, ale na mě tohle vůbec nefungovalo.

Co naopak fungovalo, bylo prostředí hry. Grafika je opět o něco hezčí, konečně jsme se dočkali pěkně zpracovaných tváří postav, vlasy vypadají přirozeně a na feudální Japonsko byla radost pohledět. Pohledět. Ne v něm hrát! K mé nelibosti je totiž pohyb mimo cesty dost omezený právě prostředím a leckteré lesy, křoviny nebo kopce zkrátka nezdoláte, případně během pohybu v nich absolutně nic nevidíte. Krajinou tedy nemá smysl se nějak zvlášť toulat nebo ji prozkoumávat, nic tam není, jen se naštvete. A dost mě překvapuje, že něco takového píšu v komentáři právě u hry jako je AC.

Popojedem.. příběh se taková ta klasika o pomstě (nebo v případě druhé hratelné postavy řekl bych "nápravě") a v podstatě znovuzaložení assasínského řádu, ale příliš rychle sklouzne k vraždám jednoho cíle za druhým a výplňovým misím typu "jeden samuraj mi zabil tříletou holčičku, tak víš co, zabij 10 samurajů v okolí", navíc vyprávění příliš často skáče v čase a z moderních AC her mi přišlo zdaleka nejhorší. Možná bych nad tím i přivřel oči, kdyby byl alespoň gameplay zábavný. Bohužel, není tomu tak - zkusím tak nějak v rychlosti popsat, co konkrétně mě štvalo...

Ačkoliv se zde nabízí kontrast hbité Naoe a neporazitelného tanku Yasukeho, v praxi vidím možnost přepínání hratelných postav jako zcela zbytečnou a kdyby se hrálo jen za Naoe, vůbec nic by se nestalo. Samotný Yasuke ještě dlouhou dobu před vydáním vyvolal u mnoha lidí velký povyk a i já jsem toho názoru, že jeho přítomnost si Ubisoft mohl odpustit. Ne, nestrhávám kvůli němu ani půl procenta, jen mi přišel jako postava velice samoúčelná, nudná a vlastně i zbytečná. Potěší možnost využití vystřelovacího háku, ale upřímně mě upozornění na možnost jeho použití po celou dobu hraní neskutečně otravovalo. Máme tu opět klasické pevnosti, ale (téměř) nikdy nejdou kompletně vylootovat, a to díky tomu, že k tomu potřebujete vaše zvědy, kteří dokážou pobrat jen omezené množství nákladu. Synchronizační body se nacházejí velmi často uvnitř pevností, které se po opuštění lokace opět naplní nepřáteli, takže pokud použijete do této lokace rychlé cestování, připravte se, že se ocitnete uprostřed nepřátelské pevnosti, často ještě s vodním příkopem okolo, což vás jen zbytečně zdržuje - a pokud chcete použít rychlé cestování, asi se chcete někam dostat rychle, že? Vylepšování schopností je podmíněno sbíráním tzv. svitků, které jsou rozházené všude možně po světě a pokud chcete levelovat, musíte je sbírat. Ať jen nekritizuji, tak docela fajn mi přišly ty meditativní questy, kde se retrospektivně vracíte k jistým událostem.

Stejně jako ve Valhalle, i tady máme k dispozici svoji vlastní pevnost, která nabízí některé pěkné výhody usnadňující hraní, ale víte co? Kdyby tady nebyla, vůbec by mi to nevadilo, na těchto prvcích dle mého série AC nikdy nestála. V pevnosti se často setkáváte s mnoha postavami, ale až na toho malého klučinu se mi žádná do paměti žádná pořádně nezapsala, což samozřejmě může být dáno i již v úvodu zmíněným přerušovaným hraním hry. Proč? Kvůli příběhu, který mě totálně míjel a reálně jsem po 20 hodinách neměl žádnou motivaci v hraní pokračovat. Ano, některé zajímavé questy zde byly, nejvíce jsem si užil čajový rituál a vše okolo něj, ale kolem a kolem mi osudy všech postav byly tak nějak jedno. Sakra, i ta blbá Valhalla mě motivovala více, ale možná to bude i tím, že ta měla lepší explorování (neomezené nepropustnými lesy) a některé přece jen zajímavé dějové linie. Ale ať Shadows nekřivdím a ať je tento komentář aspoň trochu objektivní - přiznávám, zasazení hry není můj šálek čaje a pokud mi starověký Egypt přišel jako super, starověké Řecko jako super a Norsko/Anglie 9. století jako ne úplně super, ale pořád relativně zajímavé, tak feudální Japonsko mi přijde jako nezajímavé. Na toto explicitně upozorňuji, takže mnoho z vás leckteré nedostatky hře odpustí, pokud jej dané období a lokalita zajímá více.

Jinak hrál jsem na PS5 Pro a po několika aktualizacích jsem byl s výkonem víceméně spokojen, až na pokles frameratu v osadě, ale to asi vem čert :) Možná tento komentář schytá hodně mínusů, přece jenom jsem hodně věcí nepopsal, ale komentáře tady beru spíše jako osobní dojmy ze hry, nikoliv jako profesionální recenze se vším všudy a nevím jak vás, ale mě vždy zajímají právě ty dojmy než popis všech herních mechanik. Shadows mě prostě nezaujalo, nebavilo, byť těch 50 % si stejně za krásnou grafiku, prostředí a některé dobré questy nejspíše zaslouží. Valhalle jsem dal o deset procent více, ale nevím, jak moc to je spravedlivé, protože u ní jsem se bavil mnohem více (a měla aspoň dobrý úvod). Takže za mě asi nejhorší Assassin posledních deseti let, bohužel.