Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • Vita 30
Otřesná hra. Nejen, že Liberation není možné ani omylem považovat za plnohodnotný díl, on totiž (minimálně na PS Vita) dělá celé sérii obrovskou ostudu. Hru jsem dohrál jen se značným sebezapřením. Špatně je skoro všechno, nebavil jsem se snad ani ucelených pět minut. Kde jen začít...

Komornější a kratší Assassin's Creed s ženskou hlavní hrdinkou zní vlastně lákavě. Stejně tak zasazení a téma obchodu s otroky vypadá na papíře vlastně celkem zajímavě... jenže příběh Liberation je strašný. Představuje se v něm plejáda absolutně zapomenutelných mdlých postav bez osobnosti. Dialogy jsou po scénáristické stránce děsné a všemu nasazuje korunu snad nejhorší dabing, co jsem ve hře z "velké" produkce slyšel. Monotónní předčítání stupidních replik dokořeňuje afektovaný francouzský přízvuk. Autoři se občas snažili být vtipní (asi) a v těch chvílích je hra regulérně trapná. Tomu ostatně pomáhají i mizerné animace, kdy občas dokonce nesedí pohyb postav s pronášenou větou a to ani v cutscénách.

Hratelnost je v jádru absolutně monotónní a mise naprosto nezajímavé. Jednou řídíte kočár, dvakrát se projedete kánoí (která se ovládá strašně) jinak běhá Avelin od koule ke kouli (zdejší ukazatele cíle úkolu), občas někoho v graficky rozbité animaci zapíchne, nebo se pustí do tupé šarvátky opět plné grafických bugů. Autoři se do hry pokusili zabudovat pár "vychytávek" spojených s PS Vita, které však absolutně nefungují. Do konce hry jsem nepobral, jak přesně funguje kapsářství, jedna hádanka využívá naklánění samotné Vity což... překvapivě skoro nefungovalo. Úplný výsměch je poté nápad, kdy musíte nalezený dopis po otevření nasvítit, čímž odhalíte jeho tajemství (heh). Hra vás neustále vyzívá, ať Vitu namíříte do přímého světla, nic se však neděje ať už do kamerky svítíte mobilem, snímáte rozsvícený lustr či se snažíte, aby hra zareagovala na obdobný zdroj světla. Paradoxně mi hra většinou uznala podlahu a někdy i po tmě. Prvek navíc nemá ve hře prakticky žádný význam. Odhalí se vám mapa, která je však k ničemu. Nefunguje ani jednoduchá námořnická minihra (zasekávající se náklad v lodi, riziko pirátů, které činí většinu plateb ztrátových,...), která mi navíc při každém spuštění vehementně znovu opakovala pravidla.

Nutnost střídání osobností hlavní hrdinky by mohl být fajn prvek, ve skutečnosti však hraní za "Lady" absolutně postrádá smysl a jen otravuje. Dámička v šatičkách se totiž plahočí a nevyleze pomalu ani do schodů. Hra vás přitom nechá často pobíhat po hnusném městě sem a tam, takže stejně budete převážně hrát v módu assassina. Osobnost otrokyně je taky vlastně jen do počtu. Má omezený arzenál a méně života, přitom do hratelnosti vlastně nic nepřináší.

Hra je (opět minimálně na Vitě) v hrozném technické stavu. Grafických bugů a kolizí objektů si užijete dosyta. Občas je to sranda, většinou to však štve. Někdy však bylo kvůli bugům nutno restartovat i misi. Jediné, co jakž takž funguje je parkourový pohyb městem či bažinami. I v tomhle ohledu hra občas zazlobí, ale plynulé přeskakování po budovách nebo stromech má i v Liberation své kouzlo... i když se u toho hra občas trhá.

Liberation je na poměry série kratičká (do 10 hodin). Vyjma hlavní "příběhové" linky hra sice nabízí pár vedlejších úkolů, ty jsou však dle očekávání opět strašné. Plahočit se pár stovek metrů přeš nudné město, na cílovém místě jedním tlačítkem zabít cíl a pro velký úspěch v dalším úkolu opakovat? Úžasné.

Assassin's Creed III: Liberation je tak podle mé nepříjemné zkušenosti vyloženě špatná hra, která selhává ve všech ohledech. Ošklivou grafiku a jistá zjednodušení bych vzhledem k cílovému zařízení v podobě PS Vita pochopil, hrozný příběh s debilními postavami, mdlou hratelnost a fakt, že hra v mnohých ohledech vlastně vůbec nefunguje, se ale skousnout nedá. Vlastně si moc nedokáži představit, jak tohle mohli na PC či velkých konzolích zachránit, Liberation mi přijde jako špatný vtip hraničící s podvodem na fanoušky série, který by měl skončit v propadlišti herní historie a ne špinit byť v remasterované podobě disky počítačů a velkých konzolí.

Hodnocení na DH v době dohrání: 64 %; 129. hodnotící; digitální verze PSN

Pro: Parkourový pohyb je ok; pár výstupů na "vyhlídku"

Proti: Slaboučká hratelnost, která navíc mnohdy vůbec nefunguje; ubohý soubojový systém; špatný příběh, hrozné postavy, otřesný scénář; nezajímavé dějiště; strašný dabing; bugy, bugy a bugy

+13
  • PC 60
Recenze HD verze:

Slabší varianta Assassins Creed 3, kde se ujmete role asssasínky, která ale bohužel neoplývá přílišným charisma ani v podobě assassínky, ani v podobě "otrokyně", natož pak v podobě dámy. Celý příběh tak společně s ostatními veskrze nudnými postavami odpadá na druhou kolej, i když se v něm nacházejí zajímavé momenty s někdy zábavnými misemi, jindy méně zábavnými podtrženými podvádějící umělou inteligencí často vidící i za roh. Lokace jsou veskrze zajímavé, na menší odnož hry příjemně obsazené, ale přesto ne zcela využité. Osobně jsem se rád pohyboval ve městě, ale o močálech, kde se chvilku pohybujet kánoí, chvilku pěšky, chvilku skákáním, jsem se poměrně nudil a přechody z jednoho konce mapy na druhý mi přišly jak za trest.

Délka hry byla dostačující, dle mého názoru mohla být i kratší, neboť jak jsem již zmínil, Eveline mi svým vzezřením ani chováním absolutně nesedla a nenapravily to ani její "dobré skutky" nebo srdceryvné momenty, které by člověk s jiným, lidštějším hrdinou prožíval intenzivněji.

SHRNUTÍ:
Ve výsledku se jedná o další z řad AC her, která je ošizená o mnoho různých prvků, řadu jich zase přidává, ale doplácí na nevýrazný příběh a nudné postavy, mnohdy ne zrovna rozmanité mise a podvádějící umělou inteligenci. Na druhé straně nabízí zajímavé prostředí, které by si zasloužilo honosnější zpracování, provázání s AC3 a mnohdy zajímavé nápady (např. převlékání Eveline a s tím související různé triky).

Pro: Lokace, kánoe, délka hry, zajímavé nápady (např. převleky Eveline)

Proti: Příběh, postavy, hratelnost, umělá inteligence, přechody mapy, mise

+9
  • PS4 65
Jako jó i né. U této hry je největší utrpením to, že z ní je hrozně cítit, že se jedná o port z Vity a to i v rámci remastered edice. A když to hrajete na PS4 na velké televize, tak to místy trochu zabolí.

Je to hra z AC světa, která má snad suverénně nejhorší videa, místy úplně příšerný dabing, často se stane, že se hra přepíná do cutscény a tak zvláštně to cukne a obecně to působí hrozně low costově, což je ovšem tím, že to je port, chápu, ale, je to prostě hnusnější, než jsem byl u AC zvyklý.

Ovládání a hratelnost je taková zvláštní kombinace, vlastně se mi to hrálo lépe jak AC III, něco si to z něho bere, ale spíš se to víc vrací ke kořenům a zpět k Ezio trilogy. Bylo hrozně fajn měnit identity a hrát třemi různými styly, což hru slušně okoření.

Prostředí je výborné, New Orleans působí kosmopolitně, krásně se na něj kouká, do toho druhá velká oblast v bažinách je také super, ačkoliv po chvíli trochu nudná, ale v kombinaci s městem – super. Atmosféru hra má, příběh je taková tak AC klasika, rodinné drama s překvapivě nepřekvapivým zvratem, nicméně vložka v podobě “citizen E“ je příjemné okořenění příběhu. Celkově mě i chytlo téma otroctví, které se tu výrazně objevuje, ale zároveň mi to nepřišlo jako nějaká otravná agitka (ať už na jakoukoliv stranu), navíc je to zajímavě propojeno s tím, jak jednotlivé národy ovlivňovali toto území.

Fajn jsou tentokrát i side questy, které mi přišly lepší, než jsem u série byl zvyklý, minihra, kdy obhospodařujete zámořskou obchodní flotilu taky pár minut zabaví, navíc je to ideální způsob, jak trochu vydělat (rozhodně zábavnější, než vybírat kapsy a sbírat truhličky).

Jako na pár hodin se jedná o fajn zpestření, asi by bylo nejlepší hru hrát na zařízení, na které byla původně myšlena, jelikož takhle je zbytečně celkový zážitek hodně snížen nekvalitou.

Pro: prostředí, side aktivity, téma, postavy

Proti: voice act, je z toho na první dobrou cítit port

+15
  • PC 80
Mě se to líbilo. Jasný, je to port z konzole, ale prostředí (New Orleans, Mexico i Bayou) super (i když jestli bych tomu něco vytkl tak v pozdější fázi "zbytečné" pobíhání po bažině), pár drobných novinek včetně převlékání zpříjemní a oživí hru. Délka je tak akorát než by hra začla nudit. Příběh je přímočarý a jednoduchý, ale na tom to asi při vývoji nestálo, navíc je to v celkovém AC příběhu jen malý střípek. Podtrženo sečteno - bavilo víc než AC3 samotné...

Pro: prostředí, kratší herní doba (tady plusem), drobné herní novinky

Proti: nepříliš použitelný "Fast" Travel, zabugovanost (nijak zásadní, ale otravné), zbytečné běhání po bažině

+11
  • PC 75
O AC Liberation HD som nikdy neprejavoval žiadny záujem, ale po dohratí AC III som dostal hype na ďalší diel. A je to aj taká menšia náhrada za Mafiu III, keďže sa to odohráva v tom istom meste, ale o 2 tisícročia dozadu.

Keďže sa jedná o menší diel z assassinskej série a je to port z PSV nečakal som žiaden úchvatný príbeh. Ten sa ani nedial, ale bol aspoň zaujímavý a na konci napínavý. V posledných misiách som už nedokázal robiť synchronizácie na 100% ako počas celého prechodu hrou. Asi najzaujímavejšia na celom dieli bola ženská postava Aveline. A ešte lepšie boli 3 persóny do ktorých sa mohla prevliekať - Assassin, Otrok a Dáma. Pre každú persónu boli spravené vedľajšie misie a sberateľské predmety. Následne tam boli aj misie pod názvom CitizenE, v ktorých stačilo nájsť a zabiť nejakého občana. A ak ste zabili všetkých dostali ste skutočný koniec. Dokonca sa tam objavil aj Connor, s ktorým Aveline spolupracovala na zneškodnení jej cieľa.

Lokácie boli rozmanité, malebné mesto New Orleans v ktorom sa odohrávala väčšia časť príbehu, pochmúrne močiare Bayou kde ste spolupracovali s bandou pašerákov a starodávna mexická Chichen Itza v ktorej Aveline hľadala svoju matku. Vedľajších postáv bolo málo a najvýraznejší z nich boli asi pašeráci a Avelinin priateľ.

Soundtrack bol nádherný a počúvateľný. V každej lokácii hrala iná hudba, čo dodávalo na atmosfére. Grafika bola podobná AC III, čiže pekná, ale viazali sa s tým tie isté bugy, ktorých v tomto dieli nebolo až tak veľa.

V závere len poviem, že pri hre som sa nenudil, len tie prechody z jednej strany lokácie na druhú boli zdĺhavejšie. A keďže je to port z PSV, tak sa jedná o dosť podarený diel a nesklame žiadneho fanúšika AC série.

Pro: Aveline, persóny, príbeh, vedľajšie misie a postavy, Connor, lokácie, grafika, soundtrack,....

Proti: Menšie bugy.

+21
  • PC 85
Liberation se v době vydání na PC dočkal takové kritiky, až to ve mně vyvolalo pár úsměvných úšklebků. Nejhorší dosavadní AC? Fakt? Na to jsem byl sakra zvědavý. A tak jsem si na Vánoce krom Black Flagu přidělil i Liberation HD. Věřil jsem tomu, že jsem si pořídil dalších 30 hodin zábavy. Sice se ta zábava smrskla na 15 hodin, ale co na tom, když tu zábavu nekazily žádné omezující archievementy (úkoly frakcí), žádné zdlouhavé pochody sem a tam a ani gigantické lokace nacpané nepřáteli. Ta hustá vleklá omáčka Liberationu úplně chybí.


Co všechno bylo kritizováno…

1.) Opět Amerika ve válce o svobodu!
Bratrstvo se zdrželo v Itálii také, také se architektura města nijak nezměnila, město bylo navíc jen jedno, a pokud si dobře pamatuji, nikomu to tehdy zase tak moc nevadilo. Proč bych měl smutnit nad tím, že Liberation přináší „jen“ zbrusu nové New Orleans a nový venkov? Sice bych byl radši za zcela novou destinaci, ale nestěžuji si, to vůbec ne. Je to zkrátka takové prodloužení herní doby AC III – málo novinek, ale kvalita stále na výši. Navíc už to není bitva červených Angličanů s modrými Angličany, ale konflikt Frantíků a Španělů, a protože hra nabízí Francouzský dabing, ještě více jsem si užíval atmosféru malého, ale za to prosluněného, veselého a zeleného NO. Boston a NY z AC III? Pche, kam se na barevné NO hrabou? A i další lokace jsou skvělé – ponuré bažiny a pracovní tábor mezi Mayskými pyramidami? Tohle je teprve pestrost lokací!

2.) HD verze není HD!
Grafika mi přijde vcelku stejná jako v AC III, možná o trošku horší, ale nestěžuju si. Grafiku dělím v základu na dobrou a špatnou. Na špatnou se mi těžko kouká, ta dobrá mi přinejmenším vyhovuje. Mimochodem, dobrou grafiku má podle mě i Half-Life 1, čímž neříkám, že chci AC na starém enginu, jen tvrdím, že nemám důvod plivat na grafiku, když mi vyhovuje (vzhledem ke stáří hry, k navození atmosféry atd).

3.) Příběh je plytký až běda!
To bohužel je. Na poměry AC je to slabá slabota, nicméně druhá polovina hry jde kvalitativně hodně nahoru a najde se tu i pár velmi zajímavých momentů (Connor, pracovní tábor, První civilizace, falešný/skutečný děj,…) S misemi to také není nic extra, ale když už je celé Liberation pojato komorně, proč by mise nemohly být poněkud prostší? Těch možností tu není takové množství jako v AC III a tedy variabilita úkolů nemůže být nijak velká. Alespoň nejsou mise napěchované souboji jako v AC III a dodatečné úkoly také nejsou nijak obtížné, takže příběh hezky odsýpá.

4.) Je to krátké!
Stále je to asi třikrát delší než CoD a dvakrát delší než drtivá většina dnešních akčních her. Pořád je to tak krátké? Nemůžu měřit zábavu v závislosti na délce hry nebo dokonce ceně. Každá hra, která hráče vtáhne a nepustí, přijde dotyčnému i po 30ti hodinách krátká a naopak dvě hodiny nudy stačí k tomu, aby byla hra moc dlouhá.

5.) Je to strašně zabugované!
Ano, to je. Ale to AC III byl taky! Kolikrát se mi tam stávalo, že lidé přede mnou mizeli, že se občas vytratila textura, že mi zazlobila kamera… Na tak velkou hru to ale bylo ještě v pořádku. A Liberation se nese ve stejném duchu jen s tím rozdílem, že občas přichází pád hry anebo zamrznutí. Je to smutné, ale ne tak časté, aby mi to nějak zvláště kazilo zážitek. Opravdu špatné byly snad jen potíže s šelmami, kdy snaha o ubránění se jejich prvotnímu útoku končila vždy zamrznutím hry. Ovšem šelmy se nacházejí asi na dvou místech v celé hře…

6.) Nejsou tu žádné novinky!
Ve skutečnosti tu novinky jsou, jen jsou spíše drobnějšího ražení (lodní obchod, kánoe, potápění, řetězec zabití,…) A pak tu je jedna velká novinka – převlékání kabátů. Tři různé vzhledy, každý má svá plus i mínus a každý vyžaduje trochu jiný způsob hraní a plnění misí. Je to zajímavé, pestré a podněcuje to k větší dávce taktiky. Ale jinak je Liberation most mezi AC II a AC III. Ono není divu vzhledem k tomu, kdy hra poprvé vyšla. Hodně hráčů, které znám, čekali od PC verze další Black Flag a dostali mix Ezia a Connora. Najde se tu mnoho znaků z AC II jako odemykání truhel bez páčení, skupování obchodů,… A také znaky z AC III jako třeba výběr zbraní, ovládání a pohyb… Především se však Liberation vyvaroval řadě věcí, které jsem neměl na minulých dílech rád – výzvy frakcí, Bratrstvo, lov, podzemí… Liberation možná je krok zpátky, ale rozhodně ne krok do bláta.

7.) Aveline je nudná a nezajímavá! A je to žena!
Eh, to s tou ženou asi vytýkáno nebylo, ale dovedu si představit, že pro mnoho hráčů je ženská hrdinka nevhodná. Mám zcela opačný názor, pouze lituji toho, že je Aveline vzhledem k přijetí Liberation u hráčů zřejmě první a poslední ženská hrdinka AC série. Škoda, protože i když Aveline chybí taková ta osobní linka na tvorbu charakteru, hrálo se mi za ni líp, než za Connora. Je lepší nepříliš osobitá Aveline, nebo indiánský protiva?

8.) Chybí dějová linka ze současnosti!
U prvního AC jsem si říkal, jak je tenhle nápad propojení minulosti a současnosti skvělý. Postupem času začal drhnout a já si v závěru AC III řekl - konečně je po něm! A i když hádám, že v dalších dílech mě opět čeká známá parta a Animus, vůbec mě nevadilo, že v Liberation nic takového nebylo. Prostě jen pohled do života Asasínky, jen její příběh a žádný povrchní rámeček ve stylu: "až najdeš ten artefakt, přestaneš mě zajímat."

To, co bylo hře nejvíce vytýkáno a kvůli čemu Liberation skončil s nálepkou ‚zahrajte si radši podruhé Black Flag‘ mě jaksi zapomnělo zasáhnout a to nejsem zase takový hardcore fanda AC abych s přimhouřením jednoho oka přešel kdeco. Kolikrát se v recenzích skutečně doporučovalo hráčům, aby sáhli raději po Black Flag, že prý je mnohem lepší, delší a kdoví, co ještě. A asi na tom něco bude, ovšem proč bych si ze dvou her měl vybírat jen tu lepší, když od obou očekávám pěkný zážitek? Až trochu poklesne cena Unity a Rogue, taky je beru oba a že mě jeden bude bavit méně a druhý více… to vážně není argument, když věřím, že se budu dobře bavit u obou.

Pro: Mix AC II + AC III (to dobré z obou), ženská hrdinka, převlékání, pestré lokace, hudba, žádný Animus

Proti: Slabý příběh, malá variabilita misí - časem trochu nudí, bugy

+13
  • PC 60
Uběhlo několik let a přišel čas pustit se do dalšího dílu assassinské série. Po velkém zklamání v podobě trojky jsem se už s podstatně nižším očekáváním pustil do vedlejšáku s názvem Liberation HD a vzhledem k tomu, že se jedná o hru portovanou z kapesní konzole, tak jsem nečekal nic objevného a ani jsem nic objevného nedostal.

Tentokrát se kromě maličkého New Orleans, které tvoří hlavní lokaci, podíváme do bažinatého (a dost kreténsky nadesignovaného) Bayou a prťavé vesničky Chichén Itzá. Gameplay se v rámci série nijak nemění – skákání je pořád super, souboje se mi zdály o něco těžší a při přesile je dokonce vcelku lehké chcípnout. Design misí je poměrně slabý, naskriptovaných situací je minimum a animace (zejména co se mimiky obličejů týče) jsou dost osekané. Cílem většiny úkolů je někam dojít, tam někoho zabít nebo někoho někam odvést či případně zmáčknout určité tlačítko. Generické až hanba, ale několika zajímavých kousků jsem se dočkal také.

Ani příběh neohromí, oproti ostatním dílům série je slaboučký, vesměs jde jenom o osvobozování otroků a hledání tajemného záporáka. Abych pravdu řekl, občas jsem zapomínal, že hraju za assassinku. Velkou část hry hráč tráví buďto v převleku otrokyně nebo v převleku lady. Ke každému převleku se váží určité vedlejší či sběratelské úkoly a vpravdě neustálá nutnost hledat převlékárny a procházet zdlouhavou animací ve mně vzbuzovala pocity otrávení. Chtěl jsem hrát za asssassina a toho jsem se dočkal pořádně až v druhé polovině hry, kdy jsem se podíval i mimo vcelku nezáživné ústřední lokace. Zejména sněžná pasáž poblíž New Yorku byla velice příjemným oživením, stejně tak prohledávání jeskyní za účelem získat artefakty První civilizace. Příběh nabere spád až s koncem hry.

Co se bugů týče, těch je bohužel hra plná. Pokud nebudu počítat fakt, že mi hra co dvě hodiny (většinou při přechodu do menu či mapy) padala, tak mě trápily vypadávající skripty a chybky v designu a pohybu. Pokud vás v minulých dílech štvalo nemotorné chování hlavní postavy a občasné nepřesné skoky, tak si nezapomeňte k hraní Liberation vzít něco sladkého na nervy. V momentech, kdy mi Aveline skočila už potřísetpadesáté přesně tam, kam jsem nechtěl a díky tomu musel reloadnout checkpoint, jsem měl chuť vyhodit gamepad oknem. Liberation je v tomhle ohledu dost neodladěný.

Abych to tak nějak shrnul. Liberation je slušný „menší“ přídavek, nezabere více jak 15 hodin (podle Steamu), ale i tak dokáže nabídnout více, jak leckterá „velká“ hra. Pokud jste však v posledních týdnech nějaký díl AC série hráli, tak na Liberation zapomeňte, protože Liberation dokáže být dost stereotypní. Ale na vyplnění pauzy při čekání na další díl (nebo na lepší HW jako v mém případě) ideální.

Pro: postava Aveline, v základu stále chytlavý gameplay, CitizenE

Proti: bugy a kiksy v designu, slabší zápletka, chudá náplň misí a s tím související stereotyp, absence dějové linky mimo Animus

+18
  • PC 60
Keďže je Liberation port z PS Vita, dalo sa čakať, že hra nebude nijak dlhá (cca 6-7 hodín), rovnako ako sa dalo čakať, že grafika nebude nijak úchvatná (naozaj mi nepríde ani na úrovni AC 3). V podstate minimálne tá grafická stránka, by mi ani nevadila, nehrám to kvôli grafike. Ale to, že to bude spomalené aj oproti pomerne vynovenej a dosť hw žravej AC IV, ma celkom prekvapilo (našťastie po vypnutí antialiasingu, to zrazu šlo zázračne hladko). Rovnako ako aj to, že napriek krátkosti hry, som uvítal záver ako vykúpenie... pretože som sa skrátka nudil.

Aké boli príčiny mojej nudy? Liberation je pomerne komorná hra, čo by vlastne nemalo byť na škodu. Séria AC mala totiž už od druhej časti veľký počet postáv a stretnutí, ktoré ako keby nemali možnosť vykryštalizovať a vykresliť tak charakter postáv a udalostí natoľko, ako by som želal. Ale houby s makom sa to zmenilo v Liberation. Dokonca mám pocit, že v tom ako je príbeh dávkovaný ešte striedmejšie, sa to ešte zpovrchnilo. Stačí sa pozrieť na duo Elisé a ten druhý frantík s dlhým menom... nula bodov. Alebo drahý Papá, ktorý je v hre asi trikrát a tiež to pôsobí, že by v tom nebol žiaden rozdiel, ak by tam nebol vôbec. A Girald, ktorý sa snaží aspoň zo začiatku pôsobiť trochu netradične, len vykráda jednu z vrstiev Da Vinciho charakteru, ako taký povrchný plagiát. O ostatných postavách a extra plochých záporákoch ani netreba hovoriť.

Príbeh ako taký je rovnako absurdný azda len v prípade Assassin's Creed: Revelations, hoci aj ten Liberation prekonáva: Napríklad milé drahé Chichén Itza, kde sa krvopotne vydáme a nájdeme svoju matku, len aby sme sa pri prvom náznaku jej nespolupráce na ňu úplne vyprdli, nesnažili sa ju znova nájsť, hoci vlastne musí byť niekde za rohom a po návšteve ruín nezískavali ďalšie info...však na čo, veď i tak sa sem zas o nejaký rok-dva vrátime. Alebo sa dozvieme, že Agaté poznal našu matku, ale vlastne sa ho na to nespýtame a ani neskôr, keď túto tému načne sa nezaujímame, že o čo šlo. Prípadne v závere neohrozene spustí artefakt, hoci o ňom nič nevie a ešte aj Agaté a jej matka ju varovali. Ak by si niekto myslel, že pred záverečnou scénou to odskúšala nečisto lebo jej o tom povedala matka. Tak ak šlo len o holografický odkaz - aký zmysel malo to, že sa matka toho tak bála, že to niečo spraví, keď to padne do nesprávnych rúk? Alebo milý schizofrenik Agaté alias pseudoemocionálna páčka je najprv naštvaný, že niekoho necháme žiť a neskôr nám tvrdí, že Aveline je monštrum!!! Nehovoriac o tom, že jeho chovanie a schopnosť vnímania toho, čo Aveline spravila, naozaj pôsobí ako mentálna porucha, kde sa strieda racionálny flegmatizmus s hysterickými výlevmi deluzívneho cholerika. (Ok, ok, potom to už neznie, že je to až tak povrchná postava. :D) Trošku úsmevné mi prišlo, ako v hre utekali roky. V predošlých AC sme jednoducho zvyknutí, že vojnový konflikt sa vyvíja rýchlo a pomaly zároveň, prípadne, že plavba po mori alebo cestovanie nie je hodinový let turistickou triedou. Tu sa však nepohneme takmer nikam a povedzme, že ubehnú dva roky a Aveline len tak sedí na zadku a nič sa nedeje, hoci z poslednej misie/zabitia máme indície, kam treba smerovať.

Istá vec v samotnej hernej náplni ma v sérii fascinovala už v minulosti. No tu je dovedená "do dokonalosti" - jedná sa o situáciu, v ktorej zabíjeme x v podstate nevinných stráží, dostaneme sa k cieľu, vypočujeme ho a potom ho pustíme na slobodu. Však čo, oni boli zaplatení za to, aby boli vojakmi/bodyguardami, ale ten, kto organizoval/rozkazoval robiť niečo nekalé alebo dal pokyn na útok môže odísť. Veď predsalen postavám, ktoré majú vlastný skin treba dať občas šancu...

A prečo v tom vidím rozdiel oproti ostatným AC? Pretože v niektorých vyslovene bola plná synchronizácia alebo doslova pokyn len nepriateľov omračovať alebo sa im vyhýbať a neubližovať im. Tu sa však ukazuje retardácia autorov z hľadiska leveldizajnu - klasická situácia, ktorá sa v tejto hre opakuje: hráč má zneškodniť hliadky bez toho, aby bol detekovaný. Na tom by nebolo nič divné, keby nasledujúca úloha nehovorila, že má vojsť do tej oblasti a vyzabíjať všetkých nepriateľov. Väčšinou ho tam dokonca hra automaticky pošle PEŠI HLAVNOU BRÁNOU. Takéto situácie sa tam naozaj viackrát opakujú a všeobecná náplň Liberation je oproti ostatným AC (možno s výnimkou jednotky) o dosť chudobnejšia a rozhodne nie je subtle. Väčšinou ide o to, niekoho špehovať, kým sa nedostane niekam, kde potajme pozabíjeme pár stráži, aby sme potom mohli len tak bez ostychu vyzabíjať zvyšok vrátane nejakej postavy, ktorá bude mať predsmrtné reči. Misia v ktorej sa naozaj zabíjal len cieľ bola tuším len jedna bál a jej potenciál maximálne nevyužitý, rovnako aj tri rôzne prestrojenia. O to viac, že hra hráča i tak núti obliecť si príslušný odev na konkrétnu spomienku a vo výsledku to len znamená, že v niektorých je hráč ukrátený o väčšinu zbraní alebo lezenie.

Chain kill ako taký síce prvé dva razy vyzerá pekne, ale potom človek zistí, že sa v zásade spustí len dlhšia animácia, ktorú i tak nijak neovplyvňuje a aj bez nej je boj zvyčajne jednoduchý.

Bayou a New Orleans síce vyzerajú pekne, ale nie je tam moc čo robiť a v prípade Bayou ma dosť otravovali neviditeľné steny hocikde, kde som si chcel skrátiť cestu. V hre, ktorá je o lezení a skákaní je to fakt otravné a absurdné, keď vybehnem/vyleziem/vyskočím vyššie a ďalej ak ma hra pustí, ale neviem preliezť jarok alebo okolo stromu. Nehovoriac o tom, že viackrát sa mi zaseklo kanoe a nešlo vyslobodiť alebo som mal nejaké grafické bugy, prípadne výpadky AI spriatelených NPC (stáli na mieste a nič nerobili, len si nechali uberať život alebo perlička - NPC nosili debny z jedného miesta na druhé a dvakrát do seba dve NPC vrazili a vyrazili si tak debny z rúk, ktoré sa následne rozbili a oni utekali po nové).

Čo beriem ako rozhodné plus je atmosféra oblastí a hlavne konzistencia - hráč sa za celú hru nepozrie mimo Animus, čo rozhodne vítam a považujem asi za najlepšiu vec z toho, čo nemajú ostatné AC hry. "Vystrihnuté spomienky" ma však rušili - narúšali túto konzistenciu a neboli nijak z hľadiska hrateľnosti oddôvodnené, aby sa dali považovať za niečo nutné alebo obohajujúce gameplay.

Hoci som takmer celý komentár venoval kritike, hra má určitý štandard, ktorý ju robí hrateľnou i napriek vypísaným nedostatkom a faktu, že i pri relatívnej krátkosti dokáže byť ku koncu stereotypná.

Pro: prostredie, nevykročíte mimo Animus, hlavná hrdinka

Proti: premrhaný potenciál príbehu a prezliekania do rôznych outfitov, blbo nadizajnovaný gameplay

+13