AquaNox 2: Revelation

Herní výzva Šedá Myška. Je vidět, že moc hráčů tady nelákalo po odzkoušení jedničky zkusit i další díl. Pouhé 4 hodnocení. Mě ale bavila o dost víc než první díl. Kašle pes na to, že to má pořád stejnou grafiku a pořád stejné prostředí. Na první pohled se toho opravdu moc nezměnilo. Až na hezčí výbuchy. Celé je to ale mnohem víc vyladěné a přívětivější.

Nejzábavnější element oproti jedničce je pro mě pomocný zaměřovač. Už dost bylo zdlouhavého zaměřování titěrných a rychlých cílů z jedničky. Sice to žere energii z reaktoru, ale je to neocenitelná věc, kterou jsem za celou hru neodložil. Souboje jsou zábavnější, odsýpají a zmizela frustrace. K rozmělnění obtížnosti taky přispívá sektorový model poškození. Když máte zepředu jednu čárku, stačí se otočit a nějaké těžké rány schytat do zad. Předek se zatím stihne opravit.

Zásah torpédem je mnohem fatálnější. Nepřátelé jimi sice tolik nestřílí, ale když už, tak jsou bzučáky nutností. Sama vaše loď unese jen pár torpéd oproti minule. Souboje prostě mají větší šťávu. Jsou mnohem rychlejší. Jen té výbavy je na můj vkus docela málo. Jen 4 lodě, které ale musíte měnit podle toho, co se do té které mise hodí.

Grafika, zvuky, prostředí. To zůstalo stejné. Díky designérským rozhodnutím už tady nemáte takovou volnost. Bariéry maskované za proudy. No, to vypadá docela divně. Díky tomu jsou ale mise o dost pestřejší. Některé sice trvají jen pár minut, ale je jich dost. Ubylo keců a rozhovory se dají zpětně přehrávat. To je pro mě další velké vylepšení.

Bonusové úkoly v misích jsou divné. Nemáte k nim žádné info. V podstatě jen občas něco naslepo splníte. Na tom chtělo ještě zapracovat. Válečná kořist z misí je naopak super. Kam se na to hrabou obchody. Příběh je docela pěkný, ale na konci mi ho degradoval jeden divný zvrat. A celkově divné zakončení. Také by to chtělo trochu epičtější bitvy na konci. Bylo to tam až moc komorní.