Komentáře

Anatema je pravděpodobně vůbec první slovenskou komerčne vydanou adventurou na PC a jednou z prvních slovenských her vydaných na PC vůbec. Tou první byl podle všeho Quadrax, poctivá a ve své době velmi populární logická hra, ale po Anatemě dnes ani pes neštěkne, což je poněkud zvláštní s ohledem na to, jak velké pozornosti se mezi pamětníky a nostalgiky dostává prvním českým hrám jako Tajemství Oslího ostrova nebo 7 dní a 7 nocí, což byly z dnešního pohledu jen stredoškolské pokusy nevalné úrovně a ani v případě Anatemy se bohužel nejedná o něco kvalitativně lepšího, spíš naopak.

Námět je přitom typicky slovenský, v textovém intru se dozvídáme, že zbojník Esiesen, kterému jsem bůhvíproč již v době vydání říkal Essien, se během útěku před pronásledovateli dostane na zámek Emar. Ten je podle místních legend prokletý a zástupci zdejší samosprávy do zámku tedy odmítli vstoupit a v pronásledování pokračovat, toť vše. Cílem hry, který není nikde zmíněn, je, se ze zámku dostat, respektive pravděpodobně získat klíč od nepříliš vysoké brány v zahradě, aby Essien mohl odejít po svých bez přelézání plotu a dál se věnovat své loupežnické činnosti. Během hry se v místní knihovně dozvíme i něco málo o historii zámku a rodu jeho majitelů, kde autoři prokázali svoji absolutní neznalost historických reálíi a století létají sem a tam jako když Jiří Krampol v pořadu Nikdo není dokonalý zpovídal bezdomovce posilněné pitím benzínu. Dalších pár vět o příběhu suverénně nejstaršího zámku na světě a příčinách jeho prokletí se hráč dozví od obou postav, se kterými je možné v krátkosti promluvit, což je zoufale málo a je vlastně jedno, jestli hráč ovládá zbojníka, nebo třeba kuchaře, Essien se ve hře díky absenci dialogů nijak neprojevuje, není zde žádná živá ženská postava nebo třeba další zbojník Diarra a příběh a průbeh hry, směřující k lacinnému závěru, tedy postrádá jakoukoli dramatičnost. Anatema je navíc vcelku krátka a poměrně jednoduchá adventura nebýt jednoho velmi obtížného puzzlu, kdy je třeba na zahradě složit stříbrný list bez vzoru, který trochu připomíná nechvalně proslulé skládání vázy ve hře Gooka. Já osobně jsem dobrou polovinu hry strávil jenom skládáním tohoto puzzlu.

Anatema byla ve své době zajímavá díky netradičnímu zpracování, jedná se o 3D adventuru a engine podle všeho pochází přímo ze hry Wolfenstein 3D, což zmátlo i dobové recenzenty z časopisu Riki, kteří Anatemu neváhali zařadit mezi dungeony. S RPG ale Anatema nemá nic společného, jedná se o klasickou adventuru se sbíráním a používánim předmětů s omezeným inventářem a poněkud nešťastným používáním předmětů, kdy je možné některé z nich, typicky pak zbraně, vzít do ruky a použít například na sestřeleni křepelky, prosekání keře nebo zabití upíra, ale až do konce hry jsem nepřišel na to, jakou kombinací kláves nebo tlačítek myši Essiena donutit, aby zbraň použil, použití pak bylo spíš dílem náhody, ale ostatní předměty jde naštěstí použít normálně. Zmíněný engine, který byl v době vydání již notně zastaralý, má bohužel tu nevýhodu, že je příliš světlý a až komixově barevný, zámek a okolí tedy nepůsobí nijak tísnivým nebo temným dojmem, Anatema tak nemá žádnou atmosféru a navíc postrada i dabing, který byl v době vydání již prakticky samozřejmostí.

Anatema nakonec propadla a prakticky hned po vydání se na ni zapomělo, což mě trochu mrzí, protože zde byl jednak použit lokální námět, autoři však už rovnou mohli sáhnout po Jánošíkovi, ale především zde slovenská herní scéna dostala nepříjemný signál, že ani lokální patriotismus hráčů začínající vývojáře nepodpoří zdaleka tolik, jako u sousedních Čehunů a u dalších slovenských her se již autoři radeji snažili o lokalizaci do angličtiny, viz. Revolt of Don's Knights.