@Rapier (22.06.2026 14:19): Tehdy byla jiná doba. Originální hry nikdo nekupoval, protože byly příliš drahé. Ti šťastnější si hru sehnali od souseda piráta, ostatní se kochali nad obrázky. Oba se pobavili nad recenzí. O profesionálnější (a výrazně sušší) styl psaní se pokoušel až Level pod JRC léta páně 1999 a dále, protože oni skutečně prodávali hry a semo tamo už si někdo nějakou tu krabicovku mohl dovolit. Jasně, i Andrejovy texty měly kolísavou kvalitu, ale člověk si dodnes pamatuje ty top - Jagged Alliance 2 jako něco, co zřejmě psal pod vlivem Abú Hašiše (alžírský fotbalový reprezentant) a DiscWorld Noir, což je pro mně dokonalá recenze (styl i informační kvalita). Stejně tak jsme se bavili u půlstránkových recenzí u propadáků, kde se fantazii autora meze nekladly ("máte rádi Japonky?"). Prostě mi ta dřevní doba přišla mnohem zábavnější (hráči hráčům), než současné statě, které sice hráče zahrnou megatunami technických poznámek, ale hodnocení se pohybuje mezi 7-9/10, aby recenzenti náhodou nepopudili vydavatele a texty jsou suché jako louka za barákem k dnešnímu datu.
Aby to nebylo úplně mimo téma, tak SandWarriors si pamatuji jako (snad dokonce) hru čísla jednoho Score a dále jako přílohu Score 68, tedy srpen 1999. Ani v jednom případě mě nezaujala jako typ hry, který bych chtěl hrát. A Score CD 68 jsem si nekoupil, neb jsem v té době měl rozehraný Albion a Fallout. Myslím, že to tak tehdy měla spousta hráčů, kteří si nemohli dovolit skoupit všechny časopisy a jejich přílohy na trhu.
Aby to nebylo úplně mimo téma, tak SandWarriors si pamatuji jako (snad dokonce) hru čísla jednoho Score a dále jako přílohu Score 68, tedy srpen 1999. Ani v jednom případě mě nezaujala jako typ hry, který bych chtěl hrát. A Score CD 68 jsem si nekoupil, neb jsem v té době měl rozehraný Albion a Fallout. Myslím, že to tak tehdy měla spousta hráčů, kteří si nemohli dovolit skoupit všechny časopisy a jejich přílohy na trhu.