Po předchozím zklamání v podobě Tiberium Wars od stejného vývojářského studia jsem od Red Alertu 3 moc neočekával, ale tohle je vyloženě rána pod pás. Už aby si člověk na to prznění úspěšných sérií pomalu zvykal. Po spuštění na mě vyskočilo odporné hlavní menu, které spíš připomíná obrázkovou knížku pro děti předškolního věku. Rozjíždím kampaň za Rusko a v intru se dozvídám, jakže to ti Rusové vlastně provedli.
Videa se nesou v duchu „novodobých“ C&C her, což znamená, že téměř pořád koukám na nějakého pána, který sedí za stolem a mermomocí se mi snaží sdělit naléhavost další mise, úplně stejně jako tisíckrát předtím. Dost často se tam objeví i nějaká ta modelka až se člověku z toho silikonu dělá šoufl. Grafika se mi moc nezamlouvala už před vydáním hry a nechutnost grafiky se mi pouze potvrdila. Série RA sice byla sice vždy trošku odlehčená, ale co je moc, je příliš. Jednotky vypadají, jako kdyby utekli z cirkusu, a vůbec celé grafické zpracování je takové nějaké podivné. Interface je žalostně velký, zabírá skoro půlku obrazovky a krásou taky zrovna neoplývá. Animace jednotek mě také nijak neuchvátili a například vynořování ponorek před střelbou je naprosto otřesná. AI jednotek mě také občas dostalo do kolen, kdy mezitím co jsem se věnoval výstavbě předsunuté základny, byla téměř celá moje armáda vystřílena jediným tančíkem a to proto, že moje jednotky do sebe nechají bez jakékoli obrany vesele kropit.
Výčet mínusů by byl ještě dlouhý, takže se už zmíním pouze o dvou. První je tolik proklamované a rádoby „úžasné“ stavění na vodě, které osobně považuji za naprosto nejzbytečnější prvek ve hře. Jediná jeho výhoda je snad jen ta, že když už člověku čirou náhodou dojde místo na pevnině (stalo se mi cca 2krát za celou hru), tak si tu elektrárnu těsně před prvním útokem hodí na vodu, toť vše. Problém je v tom, že samotná hra je tak rychlá, že člověk většinou ani nestihne postavit celou základnu a už vůbec neřeší, jestli se ta která budova dá postavit zrovna na vodě. Druhý mínus je „oslavovaná“ třetí strana. Do hry nepřináší kromě několika opravdu pošahaných jednotek v podstatě nic nového. Navíc systém výstavby mně vadil natolik, že hra za ně byla v podstatě utrpením. Ve strategii, která je koncipována jako rychlá a akční, je takovýto systém výstavby naprosto stupidní a maximálně zdržující prvek.
Po tom výčtu záporů by bylo asi na místě uvést nějaké klady, ale ty mě právě teď nenapadají, takže už jen závěrečné zhodnocení. RA3 je naprosto průměrnou strategií, kterých je přehršel a ačkoli se mělo jednat o strategický hit číslo jedna, má k němu setsakramensky daleko. Navíc obsahuje několik naprosto špatných herních principů, které hodnocení hry srážejí ještě níže.
Na úplný závěr bych ještě podotknul, že jsem se zde nesnažil o objektivní recenzi nebo něco podobného. Tenhle výplod je čistě můj subjektivní názor na hru a ano jsem zaujatý fanoušek série her Command & Conquer.
Videa se nesou v duchu „novodobých“ C&C her, což znamená, že téměř pořád koukám na nějakého pána, který sedí za stolem a mermomocí se mi snaží sdělit naléhavost další mise, úplně stejně jako tisíckrát předtím. Dost často se tam objeví i nějaká ta modelka až se člověku z toho silikonu dělá šoufl. Grafika se mi moc nezamlouvala už před vydáním hry a nechutnost grafiky se mi pouze potvrdila. Série RA sice byla sice vždy trošku odlehčená, ale co je moc, je příliš. Jednotky vypadají, jako kdyby utekli z cirkusu, a vůbec celé grafické zpracování je takové nějaké podivné. Interface je žalostně velký, zabírá skoro půlku obrazovky a krásou taky zrovna neoplývá. Animace jednotek mě také nijak neuchvátili a například vynořování ponorek před střelbou je naprosto otřesná. AI jednotek mě také občas dostalo do kolen, kdy mezitím co jsem se věnoval výstavbě předsunuté základny, byla téměř celá moje armáda vystřílena jediným tančíkem a to proto, že moje jednotky do sebe nechají bez jakékoli obrany vesele kropit.
Výčet mínusů by byl ještě dlouhý, takže se už zmíním pouze o dvou. První je tolik proklamované a rádoby „úžasné“ stavění na vodě, které osobně považuji za naprosto nejzbytečnější prvek ve hře. Jediná jeho výhoda je snad jen ta, že když už člověku čirou náhodou dojde místo na pevnině (stalo se mi cca 2krát za celou hru), tak si tu elektrárnu těsně před prvním útokem hodí na vodu, toť vše. Problém je v tom, že samotná hra je tak rychlá, že člověk většinou ani nestihne postavit celou základnu a už vůbec neřeší, jestli se ta která budova dá postavit zrovna na vodě. Druhý mínus je „oslavovaná“ třetí strana. Do hry nepřináší kromě několika opravdu pošahaných jednotek v podstatě nic nového. Navíc systém výstavby mně vadil natolik, že hra za ně byla v podstatě utrpením. Ve strategii, která je koncipována jako rychlá a akční, je takovýto systém výstavby naprosto stupidní a maximálně zdržující prvek.
Po tom výčtu záporů by bylo asi na místě uvést nějaké klady, ale ty mě právě teď nenapadají, takže už jen závěrečné zhodnocení. RA3 je naprosto průměrnou strategií, kterých je přehršel a ačkoli se mělo jednat o strategický hit číslo jedna, má k němu setsakramensky daleko. Navíc obsahuje několik naprosto špatných herních principů, které hodnocení hry srážejí ještě níže.
Na úplný závěr bych ještě podotknul, že jsem se zde nesnažil o objektivní recenzi nebo něco podobného. Tenhle výplod je čistě můj subjektivní názor na hru a ano jsem zaujatý fanoušek série her Command & Conquer.
Warhammer 40,000: Dawn of War II
Pro: atmosféra, dabing, grafika