Herní výzva 2026 – 10. Pod maskou (Hardcore)
„But Can It Run Crysis?“ Jedna z velmi častých hlášek roku 2007, když na PC dorazila jedna z graficky nejrevolučnějších her všech dob, Crysis. I o několik let později byl problém hru rozchodit na grafickém maximu (ačkoliv v tom hrála svou roli samozřejmě i optimalizace). Jak je na tom hra v rámci příběhu, zasazení a hratelnosti takřka o 20 let později v podobě remasterované verze?
Není to tak dávno, co jsem první díl dohrál ve své původní verzi z roku 2007. Už tehdy mě grafická podoba uchvátila. Možná právě proto jsem ani na první pohled nijak zvlášť nezaznamenal, v čem se vlastně remaster liší. Ano, při bližším zkoumání je vidět přepracované světlo, stíny, odrazy a další nové a upravené prvky, které hru dostávají ještě na vyšší úroveň. I tak se zde ale velmi hezký základ nezapře. Ostrov, na kterém se hra odehrává i dnes působí jako grafický skvost.
Největší změny v případě remasteru lze zaznamenat v rámci hratelnosti. Zde bych byl také kritičtější podstatně více. Samotné používání nano obleku bylo nově převzato z novějších dílů, kdy mezi hlavní využití patří pouze neviditelnost a brnění. Stále jde však do původní podoby, kde má mnohem větší využití také síla a běh přepnout, a tudíž zde je o asi v pořádku. Ačkoliv je na první pohled patrné, jaký styl byl v rámci hry tím původním. Co je však horší je způsob ukládání. V době vydání původní hry bylo v módě zkrátka využívat kombinaci checkpointů a manuálního ukládání. Toho se samozřejmě dalo na nejvyšší obtížnosti část a zneužívat, ale tak nějak to vedlo k tomu, že hráč zkusil celou řadu taktik, jak vlastně situaci vyřešit. Cesta bojem, plížením, útěkem, vše se nabízelo a zkrátka bylo možné si vybrat. Remaster bohužel tuto možnost kompletně odstranil a opět stejně jako v případě novějších dílů využívá pouze checkpointů. Hra tím logicky nabrala na obtížnost, ale trošku i ztratila ze svého kouzla. Ačkoliv AI týmu i nepřátel stále není zázračné, obtížnost může být někdy opravdu vysoká.
Co se týče příběhu ten rozhodně neurazí. Ačkoliv v něm je jednoznačně patrná podobnost s prvním dílem Far Cry, přináší celou řadu zajímavých prvků a zvratů. Přes souboje s Korejci v džungli, souboje s mimozemšťany v horách, až po cestu jejich mateřskou lodí. Určitě bych neřekl, že samotný příběh hraje ve hře prim, avšak hra díky němu příjemně utíká a za chvilku je konec. S tím se váže také pro mě nepochopitelná absence samostatného rozšíření Crysis Warhead, které celý příběh rozšiřuje o pohled z druhé strany ostrova z očí jiného člena týmu. Remasterované verze se dočkaly všechny tři dosavadní díl série právě s výjimkou samostatného rozšíření.
Na konec vyvstává otázka. Proč vlastně remastery k této sérii vznikly? Během hraní jsem vlastně na odpověď nepřišel. I první díl ve své originální podobě vypadá i dnes velmi k světu a asi si domyslíte, jak potom vypadají v tomto porovnání obě mladší pokračování. V době vydání remasterů jsem si říkal, že jde možná o lákání na nový díl? Od vydání však nějaká doba uplynula a o pokračování zatím stále nic (ačkoliv sem tam nějaké spekulaci jsou). Tak uvidíme. Dočkáme se někdy? Naštěstí pro nás celá série přeci jen alespoň na pár desítek hodin zabaví.
Hodnocení: 85 %
„But Can It Run Crysis?“ Jedna z velmi častých hlášek roku 2007, když na PC dorazila jedna z graficky nejrevolučnějších her všech dob, Crysis. I o několik let později byl problém hru rozchodit na grafickém maximu (ačkoliv v tom hrála svou roli samozřejmě i optimalizace). Jak je na tom hra v rámci příběhu, zasazení a hratelnosti takřka o 20 let později v podobě remasterované verze?
Není to tak dávno, co jsem první díl dohrál ve své původní verzi z roku 2007. Už tehdy mě grafická podoba uchvátila. Možná právě proto jsem ani na první pohled nijak zvlášť nezaznamenal, v čem se vlastně remaster liší. Ano, při bližším zkoumání je vidět přepracované světlo, stíny, odrazy a další nové a upravené prvky, které hru dostávají ještě na vyšší úroveň. I tak se zde ale velmi hezký základ nezapře. Ostrov, na kterém se hra odehrává i dnes působí jako grafický skvost.
Největší změny v případě remasteru lze zaznamenat v rámci hratelnosti. Zde bych byl také kritičtější podstatně více. Samotné používání nano obleku bylo nově převzato z novějších dílů, kdy mezi hlavní využití patří pouze neviditelnost a brnění. Stále jde však do původní podoby, kde má mnohem větší využití také síla a běh přepnout, a tudíž zde je o asi v pořádku. Ačkoliv je na první pohled patrné, jaký styl byl v rámci hry tím původním. Co je však horší je způsob ukládání. V době vydání původní hry bylo v módě zkrátka využívat kombinaci checkpointů a manuálního ukládání. Toho se samozřejmě dalo na nejvyšší obtížnosti část a zneužívat, ale tak nějak to vedlo k tomu, že hráč zkusil celou řadu taktik, jak vlastně situaci vyřešit. Cesta bojem, plížením, útěkem, vše se nabízelo a zkrátka bylo možné si vybrat. Remaster bohužel tuto možnost kompletně odstranil a opět stejně jako v případě novějších dílů využívá pouze checkpointů. Hra tím logicky nabrala na obtížnost, ale trošku i ztratila ze svého kouzla. Ačkoliv AI týmu i nepřátel stále není zázračné, obtížnost může být někdy opravdu vysoká.
Co se týče příběhu ten rozhodně neurazí. Ačkoliv v něm je jednoznačně patrná podobnost s prvním dílem Far Cry, přináší celou řadu zajímavých prvků a zvratů. Přes souboje s Korejci v džungli, souboje s mimozemšťany v horách, až po cestu jejich mateřskou lodí. Určitě bych neřekl, že samotný příběh hraje ve hře prim, avšak hra díky němu příjemně utíká a za chvilku je konec. S tím se váže také pro mě nepochopitelná absence samostatného rozšíření Crysis Warhead, které celý příběh rozšiřuje o pohled z druhé strany ostrova z očí jiného člena týmu. Remasterované verze se dočkaly všechny tři dosavadní díl série právě s výjimkou samostatného rozšíření.
Na konec vyvstává otázka. Proč vlastně remastery k této sérii vznikly? Během hraní jsem vlastně na odpověď nepřišel. I první díl ve své originální podobě vypadá i dnes velmi k světu a asi si domyslíte, jak potom vypadají v tomto porovnání obě mladší pokračování. V době vydání remasterů jsem si říkal, že jde možná o lákání na nový díl? Od vydání však nějaká doba uplynula a o pokračování zatím stále nic (ačkoliv sem tam nějaké spekulaci jsou). Tak uvidíme. Dočkáme se někdy? Naštěstí pro nás celá série přeci jen alespoň na pár desítek hodin zabaví.
Hodnocení: 85 %
Pro: Grafická stránka hry (remaster i originál), nano suit, pocit ze střelby, originální hratelnost.
Proti: Odstranění manuálního ukládání (remaster), absence rozšíření (remaster), AI týmu i nepřátel.