Tahová stretegie v dobré tradici xcomů. Zhostíte se zde role velitele lodi gray knights, což jsou super utajení exterminátoři démonů a další verbeže vzívající chaos. Vaším úkolem je zamezit šíření chaosem stvořené nemoci v jednom hvězdném sektoru. Tahové souboje kdy máte obvykle na mapě zničit několik cílů se svojí čtyřčlenou jednotkou jsou zvádnuté výborně a široké možnosti využívat prostředí k destrukci nepřátel pozvedávají souboje ještě o stupínek výše. Místo základny zde spravujete poškozenou vesmírnou loď a tady systém už tak propracovaný není. Pohyb po sektoru není řešený nejlépe a jednotlivé mise se mohou opakovat.
Někdo ocení vysokou obtížnost hry, která nejde v průběhu kampaně změnit. Není vůbec ostuda hru odehrát na nejnižší obtížnost. Přiliš my nesedl přehnaně vážný tón hry, ale je to w40k a k tomu to prostě patří.

Příjemná atmosférická survival strategie z hlubokého vesmíru. Obtížnost je přiměřená, systém docela vyladěný a dost podobný výbornému Frostpunku. Hra je nalpněná odkazy na různé scifi příběhy, což taky potěší. Velký focus na příběh a jeho linearita, ale docela zabíjí znovuhratelnost. (Doufejme že jednou bude endless mode) I tak hra poskytne kolem třiceti hodin zábavy. Občas by hra mohla víc vodit za ruku, ale nic s čím by si zkušený hráč neporadil. Ze hry je cítit potenciál na zlepšení, tak uvidíme jak se bude dál vyvíjet.

Původní King's Bounty i Armored Princess jsem slupnul i s navijákem a v očekávání co pěkného pro nás ruští bratři připravili tentokrát jsem se vrhl i na Crossroads. Jaké bylo mé zklamání když jsem o pár hodin později hru mazal z disku. Ne, že by se tenhle "datadisk k datadisku" nepodařil ale hrací doba byla oproti předchozím dílům směšně krátká. Docela povedený Champion of the Arena zabere zhruba 2-3 hodiny a mírně odfláknutý Defender of the Crown tak 1-2. Rozehrát znovu upravenou Armored Princess jsem zkoušel, ale změn si člověk sotva všimne a hrát podruhé stejný příběh mě zrovna neláká. Ve výsledku tedy lze Crossworlds doporučit jen hardcore fandům, kteří zoufale touží po editoru. Doporučovat ho lidem co AP nehráli je trochu na štír protože Armored Princess je potřeba k instalaci.

3rd person střílečka s trochu zastaralou grafikou, ale jinak docela slušnou hratelností. Celá hra se točí kolem přebírání sféry vlivu postupně v New yorku, na Floridě a na Kubě. To probíhá docela prozaicky. Naběhnete do podniku, který chcete zabrat, vystřílíte stráže konkurenční rodiny a následně zastrašíte majitele aby vám odváděl co nejvyšší výpalné. Po čtyřicáté už je to ale poněkud nuda. Jednak díky slabé AI a druhak kvůli tomu, že zvyšující se obtížnost je provedena pouze zvýšením počtu protivníků. U hry vás drží jen dobře zakomponované RPG prvky. Ty jsou zde reprezentovány postupným rozšiřováním vaší rodiny nabíráním nových rekrutů a jejich vylepšováním. Rekruti mohou mít celkem 6 specializací (např. žhář, specialista na výbušniny či kasař) a jak postupují po žebříčku důležitosti ve vaší famílii mohou si přibrat další specializaci. Dva jsou pak vždy součástí vašeho "zásahového komanda" a hlídají vám záda při dobývání podniků. Třešničkou na dortu jsou speciální předměty, které získáte po zabrání všech podniků jednoho druhu. Od neprůstřelných vest, přes nábojové pásy až po obrněné limuzíny. Strategické prvky jsou zakomponovány také slušně. Pokud totiž nějaký podnik získáte musíte ho být schopní také udržet a znepřátelené rodiny vám to rozhodně neusnadní. Kromě toho, že v podnicích umístíte stráže můžete i do útokem postižených podniků vyslat členy své rodiny. V pozdějších fázích hry, kdy se vám rodina rozroste, můžete podnikat útoky i na víc míst najednou. Příběh není nějak originální a hra vám nedává jinou cestu než ostatní rodiny prostě a jednoduše povraždit. Prostě jen další žánrovka a od hry s názvem Godfather by se dalo čekat mnohem víc. postraní mise jsou také vytvořeny podle mustru, který brzy omrzí a odměny za ně přestanou být časem zajímavé.
Kamenem úrazu je technické zpracování především několik let zastaralá grafika a generičtí nepřátelští strážci, kteří představují jen malou výzvu a jejich síla je pouze v počtu. Soundtrack je slušný, ale nepříliš bohatý. Jak to říct kulantně. Hra stojí za zahrání ale svoje prachy bych za ní nedal.