Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Jirka / 33 let / Hradec Králové (ČR - kraj Královéhradecký)

Komentář

Přejít na komentáře

Shadow Tactics: Blades of the Shogun

  • PC 95
Commandos: Behind Enemy Lines je dodnes moje nejoblíbenější hra. Takže na tenhle kousek, který hraje podle stejných pravidel, jsem se těšil jak malý kluk. Za tu dobu pár podobných her vyšlo, ale v mých očích bylo kvalitní jen Desperados: Wanted Dead or Alive, další díly Commandos jsou pořád dobré hry, ale už mi přišly spíš jako úlitba casual hráčům, tím spíš další díly Desperados, ty už ani nejsou zábavné. Takže vlastně od roku 2001, kdy vyšlo první Desperados trvala má žízeň po té pravé hře z tohoto minoritního herního podžánru. A podařilo se, Shadow Tactics od teď patří do mého triumvirátu commandos-like her :)

Hra se rozjíždí relativně pomalu a první dvě mise jsou spíš takovým tutoriálem, který zvládne každý (už jen z toho důvodu, že minimum nepřátel je sledováno více jak jedním parťákem, takže jejich odpravení je piece of cake. Člověk se tak seznámí s postavami, které ho budou provázet celou hrou a taky herními mechanikami a schopnostmi jednotlivých členů týmu. Těch je celkem 5 a jak je u podobných her zvykem, každý umí něco jiného a je tak často potřeba postupovat systematicky a přepínat mezi nimi.

Celá hra se sice odehrává ve středověkém Japonsku, ale během hraní mi často na mysli vytanulo staré dobré Desperados: Wanted Dead or Alive, vizuál se mu hodně blíží (ač je o 15 let mladší, ale ten feeling tam je) a hlavně během misí probíhají mezi členy rozhovory plné osobních narážek a vtípků, někdy i dosti jadrných. Příběh hry taky není tuctový a v rámci zmíněnýh her je asi nejlepší. došlo v něm i ke 2 zvratům, jeden jsem očekával, ale ten druhý mi takřka vyrazil dech a to i z důvodu jaký dopad na hratelnost má.

Když jsem začínal hrát, říkal jsem si: "Jsem matador, třináct misí, to mám tak za15 hodin hotový." Ale mýlil jsem se. První "tutoriálové" mise sice trvají každá ani ne hoďku, ale ty další už se šplhají ke 3 a někdy i 4 hodinám, to je ale čistý čas, je nutné ale počítat s častým nahráváním, takže jsem nakonec skončil na hodinách 40 :) Ale každá minuta za to stála, teda vlastně ne, jako jediný zápor hry, který je však hodně otravný, se ukázalo nahrávání jednotlivých misí. Load během mise je otázka pár sekund, to je v pohodě, potíž je po samotném spuštění hry jako takové, nahrávací obrazovka trvá něco mezi 3-5 minutami a to je v dnešní době prostě neakceptovatelné, pokaždé je sice vidět hláška, že spouštění může trvat několik minut, ale to nic nespraví. Takže nutností je hrát hru po delší dobu a ne ji zapínat jen na nějaké zabití volné čtvrthodinky.

Jeden zápor však nedokáže zničit celou hru. Už jen kvůli nevídaně vyrovnané partě postav. Každý sice umí něco, ale u každé předešlé hry mi přišlo, že pár postav je tak speciálně zaměřených, že sice umí jednu unikátní činnost, ale zbytek hry jen postávají nevyužití v koutě. Tady to tak není, každý je plně využitelný po celou misi. Něco jiného je, že jsem si oblíbil jednu postavu, mladou dívku Yuki a hrál velmi často s ní, ale i ostatní by většinu činnosti zvládli, jen trochu jinak.

Oceňuji i stínový mód (hra se tak vlastně i jmenuje), kdy lze každé postavě udělit povel k jedné činnosti a pak stačí jeden Enter a pokud se vše povede jak má, tak se spustí divadlo na jehož konci je kupa mrtvol a volná cesta dál :)

Sečteno podtrženo, tahle hra je prostě paráda, to nejlepší z Commandos a Desperados smícháno s několika dobrými nápady a ve slušivém hávu. Dlouho jsem se na to těšil a zklamán vůbec nejsem, spíš nadšen. Hra asi není pro každého, ale kdo aspoň trochu zavadil o zmiňované hry a líbilo se mu to, tak je tohle pro něj takřka povinnost ;) Doufám, že další čekání bude kratší než 15 let :D

Pro: Commandos a Desperados v novém pojetí, stínový mód, Yuki

Proti: nesmyslně dlouhá nahrávací obrazovka po spuštění hry

+21