Bezkonkurenční pinball. Nic takového tu od té doby nebylo a ani asi nebude. Pokud vám nic neříkají realistické pinbally a tykáte si s emulátory DOSu, zkuste tenhle. Teprve až když vás tenhle kousek naprosto neuchvátí, můžete si žánr pinballu navždy odškrtnout ze seznamu. Ale pozor! Dodnes mě občas přepadnou melancholické vzpomínky.

Bezpochyby nejlepší závodní hra všech dob. Maximální hratelnost a ZNOVUhratelnost. A i na tu, z dnešního pohledu, trochu zastaralou grafiku si člověk po jedné dvou jízdách zvykne a ani mu to už nepřijde. Jako největší mínus vidím krátký a ne zcela zábavný multiplayer, kde mi chybí kampaň a překonávání silnějších soupeřů.

Black & White jsem hrál a dohrál. Když jsem hru poprvé zkoušel hrát, byl jsem u vytržení. Tolik nových nápadů v jedné hře slibovalo skvělý zážitek a ten se také dostavil. I když se v některých chvílích objevila nuda, bylo to jen dočasné, vždy se objevil nějaký nový aspekt, který vše vrátil do správných kolejí. Nejzábavnější okamžiky přišly ve chvílích, kdy mi začaly vymírat vesnice a já začal ztrácet vliv i přesto, že jsem si myslel, že mám vše v kapse. V téhle hře nic takového jako jasné vítězství neexistuje. Nejúžasnější motivem hry je možnost výběru dobra a zla (anebo něčeho mezi tím). Kdo se rozhodne získávat přízeň lidí dobrými skutky, má to nesrovnatelně těžší, než bestie, která se neštítí obětovat na oltáři malé děti. Za sebe přiznávám, že když jsem hru dohrál, můj chrám měl podobu ďábelských rohů :)