Vždycky, když slyším český dabing v této době v jakýkoli hře, tak se mi rozzáří úsměv ala Joker. Říkám to pořád, když komentuju hru s českým dabingem a říkat budu. Pocházím z doby, kdy to bylo celkem běžný slyšet český dabing, zvláště u adventur. A teď je toho jako šafránu. A k herní značce Mafia to patří jako klobása k hořčici.
A proč nezačít komentování něčím fakt pozitivním. Protože mne dabing velmi překvapil. Já ani nevím, jestli je to tím, že sleduju málo zpráv z herního světa nebo i tím, že přestávám sledovat sociální sítě a podobně, ale nějak mne tahle zpráva minula. A o to víc jsem byl překvapen. A nejen, s jakou grácií byl udělán, ale jaké herecké zastoupení měl. Zase jsem byl v oblacích a užíval si tohle spojení dabingu a Mafie jako tenkrát na základce, když jsem poprvé zapnul původní Mafii.
A co si budeme. Tahle Mafia, která se vrátila, tam kde to začalo je prostě lineární hříčka, která ne každému může být pochuti. Ale budu se znovu opakovat. Jsem z generace, kdy jsme měli hlavně tyhle hry a nějaké sofistikované, vyšperkované či různé větvené příběhy nebyly a já jsem prostě prostej muž. Vidím lineární hru a hraju. A mne to naprosto vyhovovalo, protože tahle Mafia je spíše filmový zážitek než ten herní a vždy, když jsem viděl cutscény, tak se mi to jen potvrdilo. A já se nechal unášet celým tímhle pojetím až do konce a hltal jsem každý postup v příběhu.
Co to jen trochu občas komplikuje, tak jsou souboje s bossy. Jakmile jsem absolvoval první souboj, tak vlastně všechny ostatní souboje byly stejný, a to mne trochu mrzelo. Plus bylo, že se vytvořila jakási pomyslná aréna ve stylu bojovek, ale ten zbytek souboje už nebyl ani nijak zajímavý. Kopírování by někdy nemělo fungovat v těchto věcech. Ale co, na druhou stranu to tam prostě je a člověk s tím nic neudělá. Zase mi udělalo radost zrubat šmejdy, kteří si to zasloužili.
A druhá věc, která ale tak nějak nevědomky pasuje k Mafii jsou bugy. Hrál jsem to na PS5 a párkrát se mi stalo, že se zasekly postavy, ale bohužel mne i jednou hra spadla, ale naštěstí jsem neztratil postup, takže to ani nezabralo moc času. Ale hold prostě se stává.
Ale jinak se mi hra hrála opravdu dobře. Na gamepadu vše ok, střílení vlastně bylo skoro stejný jako v definitivní edici a mne to nijak nepohoršilo a bral jsem to, jak to je.
A víte, co bylo moc fajn? Že postavy, které vás provázeli a pomáhali vám, tak to opravdu byli vaši pomocníci. Já nevím, zdali to bylo tím dabingem, ale prostě tak nějak jsem měl pocit, že to nejsou jen NPC, ale další postavy, za které sice nehrajete, ale pomáhají vám a díky nim postupujete dál. Tohle jsem dlouho u hry nezažil.
Takže co říct v závěru. Emotivní závěr byl opravdu emotivní i z důvodu toho, že jsem musel zatlačit slzu, jelikož cca po 12 hodinách zase skončila další etapa Mafie a asi bude zase dlouho trvat než na televizích či monitorech poběží mafiáni v českém dabingu. Snad se toho dočkám.
Nezbývá než vzít klobouky, zbraně a nože a vyrazit na opakovanou jízdu na Sicílii.
A proč nezačít komentování něčím fakt pozitivním. Protože mne dabing velmi překvapil. Já ani nevím, jestli je to tím, že sleduju málo zpráv z herního světa nebo i tím, že přestávám sledovat sociální sítě a podobně, ale nějak mne tahle zpráva minula. A o to víc jsem byl překvapen. A nejen, s jakou grácií byl udělán, ale jaké herecké zastoupení měl. Zase jsem byl v oblacích a užíval si tohle spojení dabingu a Mafie jako tenkrát na základce, když jsem poprvé zapnul původní Mafii.
A co si budeme. Tahle Mafia, která se vrátila, tam kde to začalo je prostě lineární hříčka, která ne každému může být pochuti. Ale budu se znovu opakovat. Jsem z generace, kdy jsme měli hlavně tyhle hry a nějaké sofistikované, vyšperkované či různé větvené příběhy nebyly a já jsem prostě prostej muž. Vidím lineární hru a hraju. A mne to naprosto vyhovovalo, protože tahle Mafia je spíše filmový zážitek než ten herní a vždy, když jsem viděl cutscény, tak se mi to jen potvrdilo. A já se nechal unášet celým tímhle pojetím až do konce a hltal jsem každý postup v příběhu.
Co to jen trochu občas komplikuje, tak jsou souboje s bossy. Jakmile jsem absolvoval první souboj, tak vlastně všechny ostatní souboje byly stejný, a to mne trochu mrzelo. Plus bylo, že se vytvořila jakási pomyslná aréna ve stylu bojovek, ale ten zbytek souboje už nebyl ani nijak zajímavý. Kopírování by někdy nemělo fungovat v těchto věcech. Ale co, na druhou stranu to tam prostě je a člověk s tím nic neudělá. Zase mi udělalo radost zrubat šmejdy, kteří si to zasloužili.
A druhá věc, která ale tak nějak nevědomky pasuje k Mafii jsou bugy. Hrál jsem to na PS5 a párkrát se mi stalo, že se zasekly postavy, ale bohužel mne i jednou hra spadla, ale naštěstí jsem neztratil postup, takže to ani nezabralo moc času. Ale hold prostě se stává.
Ale jinak se mi hra hrála opravdu dobře. Na gamepadu vše ok, střílení vlastně bylo skoro stejný jako v definitivní edici a mne to nijak nepohoršilo a bral jsem to, jak to je.
A víte, co bylo moc fajn? Že postavy, které vás provázeli a pomáhali vám, tak to opravdu byli vaši pomocníci. Já nevím, zdali to bylo tím dabingem, ale prostě tak nějak jsem měl pocit, že to nejsou jen NPC, ale další postavy, za které sice nehrajete, ale pomáhají vám a díky nim postupujete dál. Tohle jsem dlouho u hry nezažil.
Takže co říct v závěru. Emotivní závěr byl opravdu emotivní i z důvodu toho, že jsem musel zatlačit slzu, jelikož cca po 12 hodinách zase skončila další etapa Mafie a asi bude zase dlouho trvat než na televizích či monitorech poběží mafiáni v českém dabingu. Snad se toho dočkám.
Nezbývá než vzít klobouky, zbraně a nože a vyrazit na opakovanou jízdu na Sicílii.
Pro: příběh, dabing, atmosféra Itálie, celkové zpracování, emoce i trochu nostalgie, ostatní postavy nejsou prázdné NPC
Proti: někomu může vadit lineární přístup a kratší herní doba, opakující se souboje s bossy, bugy