Se čtvrtým dílem dorostla série Epic Battle Fantasy do plnohodnotné dospělé hry. Zatímco první dva díly byly spíš arénové jednohubky a trojka otevřela svět, čtyřka konečně působí jako dospělé, komplexní RPG. Po povedené trojce jsem měl trochu obavy, jestli Matt Roszak dokáže tuhle sérii ještě někam posunout, aniž by to začalo být jen "víc téhož". Ale stačilo pár hodin a bylo jasno – Epic Battle Fantasy 4 je nejen dobrým a větším pokračováním, ale přináší i zajímavé novinky. Základem je opět klasický tahový soubojový systém, na který jsem si u série zvykl, ale tady je doveden k ještě větší komplexnosti. Přidání Anny do party není jen kosmetická změna; její lučištnické schopnosti a synergie s ostatními postavami přidávají do bitev další vrstvu taktizování. Schopností a vybavení je už opravdu velké množství, navíc lze vše vylepšovat. Nepřátelé mají své odolnosti a slabiny, nelze se rozhodnout pro pár zbraní a kouzel, je nutné se věnovat něčemu z každé skupiny. Naštěstí je ve hře i na střední obtížnost dost předmětů a bodů na vylepšení většiny.

Postup po mapě světa je přirozený a krásně se postupem hrou otvírají zkratky a skrytá zákoutí. Rozsah je ještě o dost větší než u trojky a ani po 27 hodinách nemám hotové všechny nepovinné souboje v Battle Mountains. Základ je ale hotov snad kompletně. Grafická stránka také trochu pokročila, ale především musím pochválit slušný soundtrack. Hra je navíc opět prošpikovaná humorem a narážkami na herní legendy typu Final Fantasy nebo Pokémon, což mi jako fanouškovi žánru vždycky vykouzlí úsměv na tváři. Ve výsledku jde o zatím nejlepší a nejucelenější díl série. Mapa je obrovská, tajemství jsou na každém rohu a grind se tady prakticky nekoná, protože zkoušení nových strategií a kombinací elementů je prostě zábava sama o sobě. Prozatím jsem v sérii strávil dost času a v nepovinné části už se dostavoval stereotyp, takže další díl si nechám najindy, ale rozhodně je v plánu.