Accolade bývali něco jako Electronic Arts - vydávali hodně sportovních her a většinou ne špatné. The Cycles byla jedna z nich a byla to i druhá hra, kterou jsem v životě viděl a hrál.
Na úvodní obrazovce si vyberete buď trénink, jeden závod (včetně jednokolové kvalifikace) nebo šampionát, kde postupně projedete všech 15 tratí ve hře. Dále nastavení obtížnosti - to zrychlí soupeře při závodech, takže je nepředjedete o půl kola i s nejpomalejší motorkou. A pak už jen své jméno a počet kol při závodech. Jde nastavit až 99 kol, ale pochybuju, že by na to někdo měl nervy :-) No pak už jen výběr jedné ze tří motorek a hurá do akce.
Hra je bez problémů hratelná i dnes. Ovládání je trošku těžkopádnější, ale na to se dá rychle zvyknout. Tratě zhruba odpovídají reálným okruhům, ale samozřejmě po grafické stránce se hra nemění, pouze drobné rozdíly v pozadí, na které se při hraní stejně nesoustředíte. Potěší i drobné detaily, jako když trať vede do kopce, tak motorka nezrychluje, ba občas i zpomaluje. Nebo pokud během závodu některý z protivníků spadne, válí se v trávě až do konce závodu. Zvuk obstarával pc speaker a na jeho možnosti docela schopně, i když po delším hraní už to trochu lezlo na mozek.
Ke hře se občas vracím a i když zub času už se hodně podepsal, pořád se u ní dá strávit nějaká ta zábavná hodinka, například při překonávání vlastních traťových rekordů.
Na úvodní obrazovce si vyberete buď trénink, jeden závod (včetně jednokolové kvalifikace) nebo šampionát, kde postupně projedete všech 15 tratí ve hře. Dále nastavení obtížnosti - to zrychlí soupeře při závodech, takže je nepředjedete o půl kola i s nejpomalejší motorkou. A pak už jen své jméno a počet kol při závodech. Jde nastavit až 99 kol, ale pochybuju, že by na to někdo měl nervy :-) No pak už jen výběr jedné ze tří motorek a hurá do akce.
Hra je bez problémů hratelná i dnes. Ovládání je trošku těžkopádnější, ale na to se dá rychle zvyknout. Tratě zhruba odpovídají reálným okruhům, ale samozřejmě po grafické stránce se hra nemění, pouze drobné rozdíly v pozadí, na které se při hraní stejně nesoustředíte. Potěší i drobné detaily, jako když trať vede do kopce, tak motorka nezrychluje, ba občas i zpomaluje. Nebo pokud během závodu některý z protivníků spadne, válí se v trávě až do konce závodu. Zvuk obstarával pc speaker a na jeho možnosti docela schopně, i když po delším hraní už to trochu lezlo na mozek.
Ke hře se občas vracím a i když zub času už se hodně podepsal, pořád se u ní dá strávit nějaká ta zábavná hodinka, například při překonávání vlastních traťových rekordů.
Pro: Možnosti nastavení, stále docela chytlavá hratelnost
Proti: Při delším hraní jednotvárnost, jednolité okolí tratě