Já věděl, proč se mi k Hovniválům nechtělo vracet. Mám s tou hrou dva zážitky - první bylo demo v roce 1998, které pokrývá titulní segment. A já z něj byl tehdy naprosto unešenej, hrozně se mi líbilo slunce se slunečními brýlemi, rodinka hovniválů, hromada hovnivých koulí, úkol uříznout střevlíkovi hlavu motorovkou a dialogy typu "Dobrý den Done Hovno" "Zdravím tě Hovníku". Bylo mi 16-17, byl jsem blbej puberťák a ke štěstí mi stačilo málo.

O nějakých 5-10 let později jsem si sehnal originálku, dohrál jsem ji a v paměti mi z ní nezůstalo nic, jen že to bylo poměrně "meh".

Nu a dneska? Hru odpálí odporně rozplizlé intro naprosto o ničem - cesta ze školy, převlékání, skejt, kde je podstatných asi 10 sekund, kdy Jerry propadne do starého komixu. Ve stejném duchu se na konci nese outro - naprosto nic neříkající "vtipné" záběry z natáčení. Stejně odpudivá je i grafika - vyblité, tmavé, šedivé barvy, ošklivý a zoufale neinspirativní styl a kresba lokací, což nejvíce odnáší poslední sci-fi segment.

Ovládání je tak první půlka devadesátek - osm příkazů, mezi kterými sice lze rolovat pravým tlačítkem, ale autoři důsledně využívají všech, díky čemuž je základní průzkum lokací či předmětů v inventáři neskutečně pomalý a celá hratelnost se táhne jak smrad. A dále to pokračuje jako výčet všeho, proč adventury koncem devadesátek začaly mizet z výsluní. Do zblbnutí opakované prohledávání již prohledaných míst, na něž plynule navazují poloviční dead endy, kdy něco nevezmete v návalu adrenalinu a na konci Vám to chybí. Např. krabice s roztokem na uskladnění oka... ono se k ní dá vrátit, ale pokud už se Vám roztečou obě oči, máte smůlu a končíte těsně před cílovou čárou.  

Několikrát je tu časový limit, včetně celé druhé části, samozřejmě nechybí lovení milimetrových pixelů a naprosto šílené kombinace. Pak jsou tu střílecí pasáže s naprosto šíleně klepajícím se kurzorem, takže si "párkrát" vztekle zaloadujete. Korunu tomu dávají tři automatovky s nutností překonat šílené high score, což by natáhlo hratelnost ještě o pár hodin. Díky bohu za cheat na přeskočení. Ve hře jsou dvě obtížnosti, přičemž tu těžkou jsem po pár hodinách musel vzdát, protože IMHO nejde dohrát. Hned v 1. kapitole se musíte dostat na záchytku, na což stačí normálně jedno pivo, ale na hard potřebujete dvě, ale nemáte na ně peníze.  

Příběh tvoří 4 segmenty, které k sobě naprosto ničím nepasují.
- první segment je pokus o retro gangsterku s tvrdým detektivem a mafií. Namísto Ameriky 30. let to ale naprosto vším (postavy, lokace, dialogy) připomíná Česko 90. let.
- druhý segment je hrůzostrašná infantilita o plyšovém medvídkovi, který zachraňuje plyšovou opičku, navíc příšerně krátká infantilita.
- třetí segment tvoří titulní problémy rodinky Hovniválů. I když jsem žasnul nad tím, čemu jsem se kdysi smál, pořád je to asi nejzábavnější, roztomile nostalgické dobrodružství. S pořádnou porcí nechutností a kratičkou délkou.
- čtvrtý segment pak tvoří futuristické sci-fi, které je donekonečna natahované, dojíždí na mizernou grafiku a nezajímavý příběh o dvou korporacích a drogách. A upřímně řečeno je to zbytečně nechutné a kravavé.

Na Hovniválech je vidět určitá profesionální práce a není to úplný průšvih, ale absolutně mě to nebavilo hrát.