Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >

Split/Second: Velocity

  • XOne 70
Už dobrých pár let zpátky mě z videí Split Second zaujal pěknou grafikou. Vskutku, na hru se stále dívá i v roce 2020 velmi dobře. To ale není to hlavní, co mě k obrazovce přikovalo. Největší devizou Split Second je pro mě neskutečný dojem z rychlosti. Konečné máte pocit, že se vážně řítíte rychlosti hodně nad sto kilometrů v hodině po trati. Své na tom dělají jak efekty, tak trochu netradičně umístěná kamera, pozicující auto více do středu obrazovky a kameru více k vozovce.

I přes počáteční nadšení se ale neubráním kritice, která má za výsledek hodnocení sice nadprůměrné, ale ne vynikající.

- Aby se odůvodnila bezbřehá destrukce všeho a všech během závodění, je Split Second prezentována jako reality show na jednotlivé epizody (12), každá o šesti závodech. Osobně mi tato berlička přišla iritující a otravná.

- Byť máte v každé z epizod jistou volnost v pořadí ježdění závodů a nemusíte formálně odjet všechny (další epizoda se zpřístupní po dohrání elitního závodu, na který potřebujete daný obnos bodů), v reálu si moc vybírat nemůžete, protože nebudete mít právě ony body potřebné na vstup do elitního závodu. V pozdějších fázích hry, jsem tedy musel jít grindovat závody z prvních epizod, které se mi příliš nepovedly.

- Závodní módy mimo klasické okruhy jsou po čase spíše nezáživné a stereotypní. Mluvím o závodech proti vrtulníku, který na vás shazuje bomby a a závodech proti kamiónům rozhazujícím výbušné barely. Jak ale píšu v předcházejícím bodě, nemůžete si tyto závody dovolit ignorovat a připravit se tak o cenné body.

- S nutnosti dojet téměř každý závod se pojí další velké minus. Málo tratí. V polovině hry už uvidíte v podstatě všechny a dočkáte se už jen několika menších variací. Je to škoda, protože typově je jich tu přibližně sedm, a to je sakra málo.

Naproti tomu, některé další prvky hry (nelicencovaná auta a AI, která se pořád drží jen pár sekund za vámi) mně příliš nevadily a do mého hodnocení se nijak neprojevily. I přes to vše jsem si tyhle závody náramně užil a patří k těm lepším, které jsem kdy hrál.
+8

Call of Duty 2

  • PC 80
Pokračování dobové konkurence Medal of Honor se neslo v podobném duchu jako předchozí díl. Přesto je tu pár aspektů, které z tohoto titulu podle mě dělají zásadní titul série.

Grafika
Série opustila letitý Quake 3 engine a ať už jde o sněhem pokryté Rusko, vyprahlou Afriku nebo upršenou západní Evropu, graficky se hra vydařila a i dnes se na ní dá s potěšením dívat.

Autoheal
Nevím, či šlo o první hru s automatickým uzdravováním anebo ne, určitě to ale byla první taková, kterou jsem hrál. Na tuhle mechaniku jsem si musel nějakou dobu zvykat a dodneška mi přijde trochu uhozená, nepovažují ale za minus hry a k jejímu konci jsem s ní byl už tak nějak smířený.

Atmosféra
Na filmové momenty a chvíle, kdy cítíte, že jste uprostřed bojové vřavy jsme si v předchozím díle i jeho datadisku už zvyklý. Zde mi ale přišlo vše posunuté ještě dál a zatímco část v západní Evropě je z toho pohledu trochu obyčejnější, vyprahlé africké bojiště a zimou sužovaný Stalingrad naháněly střídavě pot a zimu. Už úvodní trénink házení bramborou je pro mě legendární chvilkou.

Kolem a kolem jde o můj nejoblíbenější díl této už klasické série. Zásadní minus je za mě snad jen krátkost hry a též někdy až trochu příliš průhledný fakt, že spolubojovníci jsou s vámi, ale je jen na vás, abyste vše vystříleli. Tyto aspekty ale se sérii jsou už tak nějak navždy spjaté.
+25

Chameleon

  • PC 100
Jak už asi zaznělo v mých komentářích často, stealth a výpravnost, to jsou u mě zaručené recepty na úspěch. I přesto se ale u téhle béčkové hry studia Silver Wish mohlo leccos pokazit. Zejména AI protivníků je něco, co může hru tohoto žánru velmi rychle poslat do pekel. Je pravda, že inteligence protivníci nepobrali přespříliš, ale hratelnost to nijak zásadně nekazí. Snad jen trochu umělý příběh, který nás vcelku okatě prožene celým světem a někdy lehce slabší produkční kvality (mise ve vězení je například jedna z těch mých méně oblíbených) jdou za mě hře vytknout. Chameleon je klenot a bohužel neprávem zapomenutý, a to v podstatě rovnou hned od vydání. Hra neměla téměř žádné promo a recenzenty podstatně neoslovila. Přitom mise jako je policejní stanice v USA, bombardování v Bejrútu, komunistická Havana, Belfast, mise na vlaku a další budou vždy v mých vzpomínkách a trumfnou leckteré mise ze slavné série Splinter Cell.

Pokud máte alespoň trochu rádi stealth a Chameleona jste nehráli, určitě tuto chybu napravte! Hra funguje velmi dobře i na moderních strojích. Navíc graficky nevypadá vůbec špatně a třeba na severoirský Belfast hned v první misi je radost pohledět!
+15

Breed

  • PC 20
Hra držící smutné prvenství v tom, že jde o mnou nejhůře hodnocenou hru, kterou jsem kdy vlastnil. Na papíře vypadá Breed jako kombinace Halo: Combat Evolved a Tribes: Vengeance. V reálu jde o hru s rozsáhlými mapami, ale neskutečně hloupou AI, fatálními bugy a jednotvárnou hratelnosti. To, že jsem hru dostal jako dárek mě vyhecovalo neodložit ji po pár misích a dokonce jsem ji nakonec i dokončil. Snad v naději, že se to někde zlomí a vše se obrátí k lepšímu. To se však nestalo a tak lze jen smutně konstatovat, že tato střílečka si místo v odkladišti dějin víc než zaslouží.
+7

James Bond 007: Nightfire

  • PC 50
Ačkoliv je níže uvedeny monolog čistě fiktivní, shrnuje přesně mé dojmy ze hry.

2001, vývojářské studio Gearbox Software:
"Tak vyšel NOLF a je to neskutečný úspěch. Co takhle úspěch okopírovat. Vždyť bychom místo Kate Archer mohli dát Bonda, udělat hru trochu vážnější, dát tam bondgirls a bondovskou hudbu a bude vymalováno. Mohli bychom okopírovat kde co, třeba i misi ve vesmíru. Licence nám hru prodá, takže s programováním AI se trápit nemusíme. Je to přece stealth, takže ani nemusíme programovat situaci, kdy by bylo třeba použít na Bonda samopaly zblízka. A vůbec, celkově nemusíme hru ani příliš testovat. Seženeme si místo testování obličej Pierce Brosnana, to bude jednodušší. A aby nám to zvládli uhrát i ti největší začátečníci, stealth ani nebude nutný, půjde to celé vystřílet. Počkat. Řekl jsem, že střelbu na Bonda nemusíme programovat, protože je to stealth a teď z toho děláme čistokrevnou střílečku? Dejme nepřátelům možnost schytat tak maximálně jednu kulku a poletí k zemí, během toho si snad nikdo nevšimne, že jsme AI neudělali. A už to honem zbastlete, chci koupit klukovi k Vánocům Aston Martina. Žádný autíčko, ale opravdickýho!"
+11

Team Factor

  • PC --
Česká napodobenina Counter-Strike. I tak se hře přezdívalo. Dostál jsem se k ní přes plnou verzi u Levelu číslo 95 (půjčeného tehdy z místní knihovny). I přes všechna špatná hodnocení (o kterých jsem v době hraní nevěděl) mě hra zaujala, zejména nápaditými mapami a relativně fungujícími a obstojnými boty, kteří mi dokázali zatopit. Ani graficky Team Factor nijak nestrádal, zejména pár map v džunglí mě v tehdejší době nadchlo. Nehrál jsem však nikdy v multiplayeru a zde nejspíš spočíval zásadní minus hry. Neumím si totiž představit, že by se bez dostatečného úspěchu v herních médiích začala hra šířit, a proto tipuji, že servery zely prázdnotou. Své s tím jistě udělala i slabá propagace ze strany vývojářů (nebo spíše vydavatele) - nikdy určitě nebylo normální balit hru k časopisu půl roku po vydání a jde o jasnou známku uznání porážky.

Bohužel, hru již nemám (tu a tam se objeví na Aukru, otázkou ale je, jak a zda půjde na dnešních počítačích rozchodit - za jakékoliv usměrnění budu rád v diskusi). A jelikož nostalgie je silná a hry, jak známo, velmi rychle stárnou, nechávám Team Factor výjimečně bez hodnocení. Jsem ale názoru, že osud, který hru potkal, nebyl zasloužený.
+12

Iron Storm

  • PC 80
První světová válka mě zajímá, a proto každá hra (kromě leteckých simulátoru a strategií) zasazená do tohoto období automaticky padne do mého hledáčku. Iron Storm vyšel v období, ze kterého mám FPS úplně nejraději (cca 2000-2008) a alternativní vedení Velké války a zákopy zněly atraktivně.

Iron Storm vskutku je kvalitní FPS. Je chvílemi i dost náročná. Nikdy ale ne natolik, aby frustrovala (a to nejsem z nejšikovnějších). Graficky nikdy hra nezářila, ale atmosféru bezútěšného a dlouhotrvajícího konfliktu dokreslovala parádně. Za jediné menší minus tak považuji trochu nudné zbraně a mise, které se neodehrávají v městech a zákopech. Iron Storm je kvalitní hra a možná i tak trochu neprávem opomíjená. Vřele ale doporučuji vyhnout se jejímu duchovnímu nástupci, hře Bet on Soldier: Blood Sport.
+12

Wings of War

  • PC 70
Hra si zjevně bere inspiraci u titulu Crimson Skies. Porovnání se ale vyhnu, neboť jsem dříve jmenovanou hru hrál jen chvíli, na rozdíl od WoW se kterým jsem si užil hodiny a hodiny zábavy.

Mohlo by se zdát, že gameplay bude značně repetitivní a vzhledem k absenci nějakých cutscén půjde de facto jen o arény letadel, které bude třeba vystřílet. Nic však není pravdě vzdálenější. Předně, každá z misi má štědře velkou mapu na níž se navíc objevuje mnoho miniúkolů typu něco znič, něco odfoť. Krajina je vytvořena s citem pro detail a vypadá velmi uvěřitelné. K tomu všemu se mění počasí i roční období, takže každá mise vypadá jinak. IS3D engine navíc odvádí dobrou práci - jinými slovy, na svoji dobu hra graficky vypadala dobře a ani dnes s přimhouřenýma oběma očima ostudu nedělá. Konečné, chytíte do ruky knipl několika různých letadel, takže i přes značnou arkádovost budete muset svůj styl čas od času trochu změnit a hratelnost tak stále zůstává svěží...
+7

Counter-Strike

  • PC 80
FPS král středoškolských přestávek, hodin informatiky a amatérsky organizovaných LAN party s kamarády. Lehko pochopitelné principy, hitting zóny, zpětný ráz zbraní a i přes neskutečnou akčnost absence přecpaného HUDu a otravných prvků, XP bodů, upgradů zbraní, mikrotransakcí, DLC a dalších nezbytnosti dnešních online stříleček. Jsem možná ze staré školy, ale Counter-Strke je pro mě dodnes etalonem kvalitní online akce a čas od času si ho rád znovu zahraji. I přes snahy s Counter-Strike: Source a Counter-Strike: Global Offensive pro mě zůstává "první díl" tím nejlepším "Kántrem".
+11

Legie

  • PC 70
Na freeware poměry, zejména ty české, jde o nadprůměrný počin. Atmosféra středověké Jilemnice je tak hustá až by se, jak říká Rákosníček, dala krájet. Legie byl můj první "krokovací dungeon" (závorky jsou zde schválně, neboť bych mohl hodně lidí urazit) a neskutečně mi sedla. Je jen škoda, že jde o velmi krátký zážitek - dohrát lze přibližně za půlhodinu. Délku však považují za jediný zásadnější neduh. Vřele doporučují zkusit všem, které česká freeware scéna zajímá.
+7

Mravenci

  • PC 70
Vcelku povedená hra, evidentně silně "inspirovaná" titulem Arcomage (díky Dan9K za upozornění na tento fakt). Koncept dvou soupeřících klanů mravenců a jejich věží se vyvedl, freeware scéně a době poplatné grafice navzdory. Hra je alespoň o 100 procent lepší proti člověku. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že počítač je někdy schválně natvrdlý a někdy zase tak trochu podvádí a dostává lepší karty. Příjemná zábava na dlouhé podzimní večery.
+9

Painkiller: Battle Out of Hell

  • PC 30
Trochu si myslím, že autoři tohoto standalone datadisku původní Painkiller nepochopili nebo nechtěli pochopit. Nebyl o násilí nebo o co nejpraštěnějších lokalitách, ale o nápaditých lokacích, kde jste si zastříleli ze zajímavých zbraní a po chvíli popošli zase o trochu dál. Celé těžko popsatelné kouzlo předchozí hry je ta tam. Navíc je datadisk neskutečně krátký a i na vyšších obtížnostech ho lze hravě dokončit za pár hodin. Bohužel, série Painkiller se nakonec dočkala ještě horších přídavků a tento tak i přes všechno je nejlepší z nich. Než si ho však zahrát, šel bych radši znovu rozehrát původní hru.
+9 +10 −1

Jurassic Park: The Game

  • PC 80
Pro mě úplně první zkušenost s "Telltale hrami". A jelikož mi navíc náramně sedla, dostává ode mě relativně vysoké hodnocení. Jsou tu zjevné neduhy typu toho, že se vaše volby zas až tak reálně do příběhu nepropagují a ten si stejně jede svou vytyčenou cestou. Grafika je velmi jednoduchá, hra je to navíc velmi krátká. I přes to všechno mi v paměti silné utkvěla a rád si ji zahraji zase znovu. Pokud přistoupíte na koncept těchto adventur, užijete si hru též.
+11

Star Wars Jedi Knight: Jedi Academy

  • PC 90
A long time ago in a galaxy far far away (from the Disney's one)...

Na pokračování Jedi Outcast jsem se velmi těšil, ať už kvůli příběhu nebo kvůli slibu toho, že světelný meč půjde používat rovnou od začátku. Do dnešního dne jsem Jedi Academy dohrál celkem čtyřikrát a hru považuji za jeden z herních vrcholu SW éry před koupi celé značky firmou Disney. V mnohem je hra velmi podobná Outcastu, v některých aspektech se výrazně proměnila.

Choose wisely, young Padawan!

Nápad nechat na hráči, ať si vybere v jakém pořadí bude plnit některé mise hodnotím velmi kladně, příběh to vůbec nedrolí, dává to zde perfektní smysl a trefilo se mi to do noty, jelikož někdy jsem měl náladu na takovou a někdy na makovou misi. Dokonce je zde možnost jednu vynechat. Nakonec jsem ale po této volbě nikdy nesáhl. Koncept vylepšování jednotlivých schopnosti Síly a možnost volby je též parádní (samozřejmě jsem musel vrazit body do blesku!).

Quake 3 engine is strong with this one!

Vývojáři z Quake 3 enginu vymáčkli zase víc než v předchozím, z větší části velmi šedivém Jedí Outcast. Jak už to bývá, některé lokace se povedly lépe (Yavin, mise na letící tramvají, Hoth), některé méně (třeba ta, ve které na speederu máte kontaktovat informátora a obecně ty, které se odehrávají uvnitř nějakých základen). Celkové mě ale grafika ani dnes nijak neurazí. Souboje se světelnými meči jsou též zvládnuté na jedničku a de facto je překonal až Fallen Order.

Hrál jsem už hodně Jedi Knightů, bohužel, tento byl asi poslední. Na druhou stranu, série vygradovala a skončila v nejlepším - Jedí Academy je legenda.
+21

Gothic II

  • PC 100
Gothic je pro mě srdeční záležitosti. A u podobných her se odjakživa tak nějak bojím pokračování a toho, zda obstojí očekáváním. Musím hned na úvod říct, že nejen že druhý Gothic nezklamal, dokonce v mnohem první díl i předčil. Je tu ale pár škobrtnutí. Zase se děje ta sama šablona ve které se po chvíli postavíte před rozhodnutí přidat se k jedné z tři frakcí (v podstatě koncept všech her od Piranha Bytes) a grafika se přespříliš nezměnila od minulé (rozuměj, že vypadá dost špatně, kostrbatě a zastarale). Inventář je opět dost nepřehledná záležitost (ale na druhou stranu nikdy nebude čítat nabídku celého starožitnictví, jako v Oblivionu). Na druhou stranu tu máme ale dvojnásobně velký svět s krásným a živoucím městem, mnoho narážek na první díl a dokonce možnost se do Kolonie znovu podívat. A vůbec, jde o úplně novou porci dobrodružství ve světě, který mi uhranul. Gothic 2 je skvělé RPG ze staré (středně staré?) školy, kde vše má své místo a žádný kout není prázdný nebo existující jenom kvůli achievementům a collectibles.

Piranha at its finest!
+28

LEGO Builder's Journey

  • iOS 50
Vize studia Light Brick dělat "vážnější" Lego hry je bezesporu vítanou iniciativou. O to více zamrzí, že se první pokus příliš nevyvedl. Produkčně a graficky je hra na vysoké úrovni, horší je to s tím, jak se skutečně hraje. Cesta stavitelů je velmi krátká (cca hodinu?), velmi jednoduchá a nepříliš dobře ovladatelná. Pantomimicky vyprávěný a mělký příběh tuhle jednohubku taky zrovna nevytahuje. Škoda promarněného potenciálu, snad se příště zadaří.
+8

Her Story

  • iOS 80
Prvotina Sama Barlowa byla v mém hledáčku už dlouhou dobu. Záhada vraždy a výslechů ukrytých v policejní databázi mě k tabletu doslova přikovala a nepustila mě, dokud jsem hru nedohrál (skutečně na jeden jediný zátah). Není se třeba bát, že nebudete vědět, jaká klíčová slova zadávat. Hra plyne úplně sama, nenuceně - v tom Barlow neskutečně zaperlil. Stejně jako u dobře detektivky máte pocit, že skutečně začínáte přicházet věcem na kloub a dostáváte kýžený pocit, že jste nad hrou vyzráli. Nic není navíc umělé natahované a alespoň já jsem se nestihl začít nudit. Jediná výtka tedy za mě směřuje k pár několikasekundovým záznamům, kde se v podstatě nic neděje a není zde žádné opodstatnění pro jejich existenci.

Her Story je originální počin, který nemá obdoby a o němž se bez spoilerů těžko píše, nezbývá mi tedy než doporučit k zahrání.
+16

iFluid

  • PC 80
Her ve kterých je váš avatar pouhým mrnětem v reálném světě lidí je vcelku dost (stačí vzpomenout Re-Volt, sérii Army Men, sérii Worms nebo nové Grounded). Takových ve kterých jste kapkou vody a nesmíte se vpít je podstatně méně - jen iFluid. Koncept mě neskutečně bavil, mise jsou poskládány s citem pro detail a neustále na vás čekají nové nástrahy. Taková kapka vody má vskutku těžký život. :)

Bohužel, hře se nevyhnuly bugy. Konkrétně jeden, nikdy neopravený, mi zabránil dostat se z předposlední mise a hru jsem tak nikdy nedokončil. Nyní již originálku nemám a hra nelze jednoduše sehnat. I tak mi na ní ale zůstávají výborné vzpomínky.
+5

Shade: Hněv andělů

  • PC 70
Relativně zapomenutá česká hra, kterou potkal podobný osud jako další hru Black Element - Alpha Prime. Společným jmenovatelem je relativně málo záživná a opakující se hratelnost, na druhou stranu ale nad míru dobře zvládnutá technická stránka, zejména velmi pohledná grafika. Speciálně na egyptské levely je v Shadovi radost pohledět a vyzařují unikátní atmosféru. Kvalitní budgetovka, která bohužel těm, kteří ji nehráli v době vydání, už dnes asi příliš neřekne...
+9

Alarm für Cobra 11: Nitro

  • PC 40
I když mě díl Alarm für Cobra 11: Crash Time příliš neoslovil, přítelkyni docela ano, a tak jsme se společně vrhli do dalšího dílu, tentokrát plně v češtině. Musím říct, že to na atmosféře velmi přidává, hlásky že seriálu potěšily a Ben byl vždy jeden z těch zábavnějších parťáku Semira a tady je to znát. Naprosto zásadní minus je ale tragická krátkost hry. Tu se nám podařilo dohrát za necelé tři hodiny, což je vskutku málo a trochu to tak působí jako snaha rychle vydělat peníze.
+8