Co to bylo? Člověk si žije naprosto mirumilovny život, odjede mu přítelkyně, takže další body plus, ale přítelkyně se dlouho nevrací.. hlavní hrdina je teda tak odvážný, že ji jede hledat do naprosto opuštěný lokace, která je jak vytazena z prd**e Blair witch. Ale ty se ničeho nebojíš, že Ethane? Hlavní postava je dá se říct v klidu, jako kdyby touhle trasou chodila každý ráno do školy a radostně si skáče do domu hrůzy. Já kdybych viděl v ledničce to co viděl on, tak bych pakoval šunky někam hodně daleko a řekl bych si, hele Mio bylo to krásný, ale tohle prostě ne.. sešlehejte mě klidně kopřivou, vyhoďte do žumpy, ale tady nebudu už ani minutu. No Ethan je kliďas, ale není se čemu divit, když pracuje s kompama a na nějaký sluneční světlo moc nedá. No po pár minutách nachází Miu a přichází na to, že ji naprosto praštilo v palici. Prostě ty jedeš hledat svoji milovanou do největší prdele, porovnal bych to s Ustím nad Labem, a ona se ti odvděčí tim, že ti probodne ruku a následně ti ji odřeže motorovkou? A kde tu motorovku doprd**e vůbec vzala? To Bakerovic rodina jen tak válí sekery a motorovky na zemi? Pak Ethanovi není vůbec divný, že musí střelit Miu do palice asi 25x aby konečně pošla. Normálně by z hlavy měla cedník na špagety, ale tohle je resident evil kamarádi. To je asi ten nejmenší problém. Po Mie potkáme místní obyvatelstvo skládající se ze 3 naprosto sympatických členů. Dají vám najíst, posedite, pokecate a pak berete roha. S tím má velký problém Táta Baker, který váš odchod vidí nerad asi jako poslanecká sněmovna, když se má rozhodnout, kdy si dá přestávku na oběd za dvacku. No na úvod pořádnýho psycho dílu resident evil dobrý ne? Celý je to o to strašidelnejsi, že hrajete z pohledu první osoby v naprosto stisnenem prostoru. První enemaci vypadají jako kdyby vylezly že záchodové mísy. Pro mě jako pro naprostého laika v sérii resident evilu, tohle byla nezapomenutelna jízda, kterou určitě zopakuju. Ze zmateného úvodu se vzpamatujete a začněte chápat příběh mnohem více, stezejni je poslouchat nahrávky a dávat pozor, kdo vám co říká, pak ten příběh pochopí i revizor z tramvaje. Možná ovládání je trošku krkolomne,ale dá se zvyknout, rozhodně nedoporučuju hrát na ovládači. To by asi rychle letěl z okna někomu na hlavu. Když člověk ví co a jak, tak to není tak těžký, ale když je to váš první titul resident evilu, jako ten můj, tak se divíte, proč musíte hledat nějaké klíče? Kde je máte hledat?, Prostor se zdá tak malý, ale když něco hledáte, tak je to jak jehla v kupce sena. No prostě nightmare pro Basic hráče.Grafika je velice pěkná a na rok 2017 velice pokročilá.Atmosféra by se dala krájet.No prostě masterpiece,který musíš mít ve své knihovně.Doporučuju hrát na nejtěžší obtížnost pro ještě větší posra*i v trenkach :)

Na PS4 jsem tuto hru nehrál.. jednoduše jsem ji přeskočil s vidinou, že se jedná o Basic hru o zombie, jako každá druhá.. no a vlastně jsem udělal dobře, protože jsem si tenhle mistrovský kousek mohl zahrát na nejlepší platformě a to PC.
Ve 1440p tato hra vypadá naprosto famózně. Opravdu každý kout této hry jsem si užíval, že jsem nevěděl, kam dřív skočit, co dříve obhlédnout.. jít co nejvýše a koukat ze shora? Nebo přímo do akce? Pastva pro oči..Postavy vypadají fajn, člověk viděl i lepší řeč těla ve hrách, ale byl jsem určitě spokojen.

Atmosféra tohoto místa by se dala krájet. Strach jsem vyloženě neměl jako při sérii resident evil, ovšem k této hře se takto ani nedá přistupovat, to prostě nejde.. naprosto dvě odlišné hry, ale ze začátku s pistolkou a brokovnicí určitě byl strach o náboje a přežití.. postupně se strach vytrácel a možná až moc.. ale tu rubačku s tisíci náboji ve všech zbraních jsem si také užíval.. pak už to možná bylo trošku přitaženy za vlasy, ale tak od toho hry hrajeme.. abychom se odreagovali :D
Hudba je nepopsatelně kur*a dobrá! Intro song poslouchám i jen tak v autě a mám pocit, jako kdybych jel na nějaké daleké dobrodružství. Ke každé scéně se hodila a sedla jak *l na hrnec.
Příběh netřeba rozebírat, na každý příběh si člověk musí udelat svůj názor, co mu sedí..Možná někomu přijde jako klišé, ale já si myslím, že si zde každý přišel na své.. romantika, láska, akce, bratrství, věrnost. Co tomu chybí? Nic! Ze začátku je člověk zmatený, neví, kdo je kdo, co se děje, proč se to děje.. postupně se vše vysvětluje jak příběhem, tak i dobrovolnými záznamníky, ale pro mě to bylo povinnost, jelikož doplňovat si příběh je velice důležité, když se chcete do toho pořádně vžít.
Hlavní postava mi byla ze začátku těžce nesympatická. Boreček motorkář hrající si na tvrďáka s potetovaným napícháním kamarádem, který má bicak větší než obvod mojí hlavy. Duo pro mě těžce nesnesitelné.. ovšem postupem času to člověk chápal.. je to prostě vesničan, který si prošel ztrátou milované osoby a v minulosti patřil do gangu super motorkářů, které tak trochu opustil kvůli milované osobě, kterou už nemá, takže kromě boozera neměl už nikoho na koho se spolehnout. Hodně smutný příběh života a já bych byl asi ještě horší a náladovejsi.
Co se týče zbraní tak pro rubačku s tisíci náboji tomu opravdu nic nechybí. Každý si vybere, jestli to vezme stealth stylem, nebo naběhne jak největší magor s kulometem a rozsračk*je všechny na hov*a.. no zkráceně můj styl :D
Druhů enemy bylo celkem dost, s ostatními hrami toho typu asi porovnatelné a nic moc nového se v této branži vymyslet neda, ale za to vývojáře netřeba trestat.
Jste fanda open world her a máte rádi nekončící akcí a hordy zombie drapajici se k vám?Tak na co kur*a čekáš? Kup to hned teď? Za tuhle cenu úžasný!
90/100
Příběh 9Akce 9Hudba 9Znovu hratelnost 8Grafika 9,5Nepřátele 8Ostatní postavy 9Doporučuju? 10

Jsou 3 typy lidí. Ti, kteří hru nenávidí, ti, kteří ji milují a ti, kterým je to úplně u zádele. Já nejspíš patřím mezi 2. typ, ale vše má své ale..

Jako první bych chtěl vyzdvihnout grafiku, která je opravdu neskutečná.. Jako opravdu i po 100 hodinách se mohu jenom rozhlédnou po krajině a říct si wau, ale na druhou stranu některé lokace a převážně teda skály a kameny jsou doslova ohavné a nedodělané, ale vzhledem k velikosti světa se není čemu divit.. Ano velikost světa je velký problém v této hře a zároveň i síla. Síla v tom, že je pořád co prohledávat, ale problém, že většina lokací vypadá hodně podobně, ale na druhou stranu není moc co vyčítat autorům hry.. Řecko povětšinou mělo stejně stavěné města. Hlavní města jako Athény, nebo Korint dodržují svoji podobu tak, jak i dnes jsou stavěná a to je rozhodně velké plus.

Cestování se dočkáte v podobě svoji vlastní lodě, kterou získáte na začátku hry a mě jako velkého fanouška dílu Black flag to prostě bavilo.. Bavilo mě cestovat klidně i těch 10 kilometrů přes celou mapu jen proto, abych se dostal na malý ostrůvek. a využití těchto míst je taky velký problém. Většinu příběhu si odsloužíte ve větších městech a pak je třeba jen 1 velký úkol na nějakém menším ostrůvku a skáčete z jednoho na druhý po 1 úkolu. Nevyužitelnost těchto míst je tedy velmi špatný jev.

Hodně repetitivní je i soubojový systém, ale v které hře vlastně po nějaké době není? To by až takový problém nebyl, ale to, že vaše postava je vlastně nepřemožitelný polobůh a to i na těžší obtížnosti mi trochu vadí. Narozdíl od Origins, tam si člověk pořád připadá jako takový egyptský hrdina, ale ne jako polobůh a to mi vadilo.

To, že se hra změnila k nepoznání od posledního dílu Syndicate pro mě osobně vůbec špatné není. Však to přecejen s posledním dílem v Londýně šlo trochu z kopce s hratelností. Origins byla příjemná změna a Oddysey se v toto neliší.

Jak mám v oblibě, tak příběh zde nebudu nějak rozebírat, pro mě to stejně bylo jenom odreagování, protože mimo hlavního příběhu, tak jsem spíše prozkoumával svět. Někomu tedy vadilo, že aby mohl plnit hlavní úkoly, vedle toho musí plnit i nespočet úkolů vedlejších. Některé jsou zajímavé a spousty jich je repetitivních typu dones, přines, zabij, podřízni atd. Tudíž jsem si hlavně vybíral úkoly zajímavější a těmto se obloukem vyhýbal, ikdyž to mnohdy nešlo a musel jsem to přežít. Budu znít možná tuctově, ale dosti mě překvapily některé plottwisty v ději a trochu mě tak i donutily hru dohrát, ikdyž s velkým zpožděním několika desítek hodin. Postavy většinou byly takové nemastné a neslané, ale našly se i vyjímky v podobě pár vašich společníků a i těch pár postav my pomohly dostat se do děje hlouběji.
Co troch naštve, že vaše rozhodnutí nemají moc vlivu na děj.. To jestli se přidáte ke Spartě nebo k Athénám je v ději naprosto jedno a úkoly vás vlastně budou nutit k tomu bojovat za oba, což já jsem neudělal, protože TOTO JE SPARTA.

Soundtrack byl hezký, Nebudu říkat překrásný, protože by to nebyla pravda, ale mě neurazil, s Řeckem to hezky souviselo a tudíž se to i hezky poslouchalo.

Je tu spousta druhů vybavení a vedení vaší postavy, ale za těch úrovní co získáte není problém si vyzkoušet všechno. Co mě občas otravovalo bylo neustále vylepšování brnění a zbraní, které jsem musel absolvovat. S rostoucím levelem a to například jen o 2 vaše vybavení zastarávalo. Občas to tedy otravovalo, ale aspoň člověk musel něco dělat pro vývoj postavy. Co jsem nikdy nepochopil bylo, proč nemohu porazit soupeře o 1 level vyšší, ale když jsem byl stejný, bylo to lehké.. a to samé se zabitím zezadu. Když jsem byl o level nižší, neubíralo to nepříteli skoro nic a najednou jsem byl stejný level a naprosto v pořádku a to i v případě rozdílu level 49 a 50..

Ikdyž jsem napsal spousty negativ, hru jsem tak vydržel hrát asi 150 hodin a kvůli něčemu to asi bylo, takže bych hru shledal tak, že mě hrozně moc bavila, ale znovu bych si ji už asi nezahrál.. možná za pár let znovu. Spoustu věcí si člověk musí zkusit sám, aby mohl hodnotit. Budou lidi, kterým se hra líbit nebude a budou lidi, kteří ji budu hrát stovky hodin, ale jako milovník RPG jsem si to nemohl nechat ujít a času nelituji.

Člověk většinou herni sérii začíná od 1. Dílu, ale z nějakého mně nepochopitelného důvodu jsem začal dílem 3 a byla to asi ta nejlepší volba, co jsem mohl udělat..

Dark souls serie, nebo konkrétně 3. Díl mi vlastně změnil život.. z obyčejného hráče hrajiciho většinou na lehkou obtížnost se stal hráč hrající minimalne na normální obtížnost a tomu se říká posun! :D hra byla mým vernym průvodcem pri maturitě, paradoxne se jednalo o odreagovani, coz si muze rict asi jenom dusevne naruseny clovek a clovek,ktery se dusevne rad trestá. Hra mě zasvětila do světa souls her a nedám na ně dopustit. Počínaje dark souls 1 až sekirem.

Grafická stránka je alespoň pro mě naprosto úžasná, rozprostirajici se překrásná krajina po celé vaší cestě je prostě neodolatelna. Od cesty není ani zmínit excelentně provedené budovy na které je radost pohledět. Barevnost a malebnost tohoto prostředí ať už se jedná o jakoukoliv část si opravdu užijte, nebo jste si užili, protože předpokládám, že tuto hru hrál skoro každý fanda hard core her.

Obtížnost hry záleží asi na každém hráči zvlášť. 100 lidí 100 chutí a zkušeností. Pro mě hra byla dost těžká, protože se právě jednalo o první hru z tohoto žánru s kterou jsem měl tu čest. Někteří hráči již byli zvyklí na lokace typu bažiny, kde jste neustále pod tlakem jedu, ale já ne, tudíž jsem se na tom hodně vysekal.. chuť jsem si spravil v dalších dílech. Každá lokace má svoje kouzlo a nějakou svoji historii.

O pribehu asi není úplně na místě mluvit, protože si ho musí každý skládat sám a je dost složitý. Z toho co znám já je to jeden z nejvíce propracovanych příběhů a ta skladačka mě neskutečně baví!

Technická stránka je povětšinou na dobré úrovni, ale opravdu naštve, když vás nějaký enemy praští přes zeď. Kdybych byl velký nervak, tak by na tom pár ovladačů už skončilo.

Vím, že vychvalovani je opravdu dost, ale nemohu si pomoct...je tu soundtrack stránka a ta je jedním slovem dokonalá! Každý boss má svůj specifický soundtrack a ani jeden mě neomrzel někdy poslouchat až třeba 15x.. ale ten satisficky pocit když najdete další bonfire? To bylo to, co me pořád hnalo kupředu, to, že jsem musel mít hru kompletni a ani maturita mi v tomto nebranila v postupu hrou.

Další skvělá vec je možnost kooperace s jinými hráči. Já měl tu zkušenost hrát jenom s jedním kamarádem, ale je to 100x jiny požitek, nez to hrat sam. Navic provázání je naprosto jednoduché a pochopitelné.

Co mi trochu vadí na hře, ale zároveň imponuje jsou některé části hry, kdy by vás vůbec nenapadlo, jak postupovat a musite si postup hledat na youtube. Opravdu by me nenapadlo všude sekat, abych nasel neviditelnou zeď :D

Člověk musí být trošku cílevědomý, obratný, psychicky odolný až narušený, aby si tuto hru naplno užil a nevyhodil počítač oknem, ale za ten postup hrou to stojí.
Hru naplno doporucuji všem, protože i mě casual hráče to změnilo a snažím se i o nějakou výzvu ve hře.

Kdo nehrál, nepochopí.. Tak bych shrnul tuto úžasnou hru a nebudte blbí a nahrajte od 3. Dílu, jako já;)