Herní výzva 2025 - Zase práce! (Basic)
Jaký je největší hřích, kterého se hra může dopustit?
Hrám jsme ochotní odpustit hodně. Ale jakože sakra hodně. Odpustíme nezáživné soubojové systémy, nevýraznou hudbu, horší grafiku, dokonce i špatně napsané postavy. Dovedeme odpustit cokoliv – kromě jedné věci. Aby hra byla nudná. A Still Wakes the Deep je neskutečně nudná hra.
A to je smutné, protože jednotlivé ingredience má připravené dobře. Kvalitní grafika. Dobré OST. Skvělí herci mluvící se skotským přízvukem a nářečím, dokonce i náznak dobře napsaných postav. Ale právě tady se to začíná lámat. Still Wakes the Deep má totiž v první řadě obrovské problémy se scénářem. Na jednu stranu se snaží vytvořit pouto s postavami, o kterých ale po celou dobu víme nesmírně málo – včetně té hlavní. Dobře, dejme tomu, i tak se podařilo vytvořit pár skutečně emotivních okamžiků, a to musím ocenit. Ale zatímco postavy se tak tak drží nad vodou, všechno ostatní už leží na dně oceánu.
Vyhýbat se v hororu odpovědi na otázku proč je přirozené a správné. Nenabídnout ale vůbec nic už dobré není. Ve hře máme entitu lovecraftovského typu, ale ani jednou není byť jen vzdáleně naznačeno, co vlastně je, odkud přišla, jestli je inteligentní – a hlavně, nikdo si ty otázky ani nepokládá. Není vysvětleno, proč hlavní postavy přežívají tak dlouho, není vysvětleno, proč posádka mutuje. A nejde ani tak o vysvětlení, jako spíš o to, že hra nenabízí vůbec nic. Žádné dokumenty ke čtení, žádné videozáznamy, žádné stopy k rozkrývání – a přitom by se to přímo nabízelo.
Při hraní jsem často myslel na Soma, hru s jiným tématem, ale podobným prostředím, kde příběh neustále postupoval, rozšiřoval se, byl dynamický. Still Wakes the Deep nenabízí nic. Absolutně nic a nevyvažuje to vůbec ničím. Já miluju walking simulátory, horory, dokonce i schovávání před nepřáteli – ale ne tehdy, když se moje úsilí zdá absolutně zbytečné. Kdybych tu hru nedostal jako dárek, asi ji ani nedohraju, a ke konci jsem se už jen upřímně modlil, ať to skončí.
Možná jsem se rozohnil víc, než jsem chtěl, ale vážně mě štve ten očividný potenciál a řemeslně zvládnuté prvky, které příběh a gameplay naprosto pohřbí. Velké hororové zklamání.
Jaký je největší hřích, kterého se hra může dopustit?
Hrám jsme ochotní odpustit hodně. Ale jakože sakra hodně. Odpustíme nezáživné soubojové systémy, nevýraznou hudbu, horší grafiku, dokonce i špatně napsané postavy. Dovedeme odpustit cokoliv – kromě jedné věci. Aby hra byla nudná. A Still Wakes the Deep je neskutečně nudná hra.
A to je smutné, protože jednotlivé ingredience má připravené dobře. Kvalitní grafika. Dobré OST. Skvělí herci mluvící se skotským přízvukem a nářečím, dokonce i náznak dobře napsaných postav. Ale právě tady se to začíná lámat. Still Wakes the Deep má totiž v první řadě obrovské problémy se scénářem. Na jednu stranu se snaží vytvořit pouto s postavami, o kterých ale po celou dobu víme nesmírně málo – včetně té hlavní. Dobře, dejme tomu, i tak se podařilo vytvořit pár skutečně emotivních okamžiků, a to musím ocenit. Ale zatímco postavy se tak tak drží nad vodou, všechno ostatní už leží na dně oceánu.
Vyhýbat se v hororu odpovědi na otázku proč je přirozené a správné. Nenabídnout ale vůbec nic už dobré není. Ve hře máme entitu lovecraftovského typu, ale ani jednou není byť jen vzdáleně naznačeno, co vlastně je, odkud přišla, jestli je inteligentní – a hlavně, nikdo si ty otázky ani nepokládá. Není vysvětleno, proč hlavní postavy přežívají tak dlouho, není vysvětleno, proč posádka mutuje. A nejde ani tak o vysvětlení, jako spíš o to, že hra nenabízí vůbec nic. Žádné dokumenty ke čtení, žádné videozáznamy, žádné stopy k rozkrývání – a přitom by se to přímo nabízelo.
Při hraní jsem často myslel na Soma, hru s jiným tématem, ale podobným prostředím, kde příběh neustále postupoval, rozšiřoval se, byl dynamický. Still Wakes the Deep nenabízí nic. Absolutně nic a nevyvažuje to vůbec ničím. Já miluju walking simulátory, horory, dokonce i schovávání před nepřáteli – ale ne tehdy, když se moje úsilí zdá absolutně zbytečné. Kdybych tu hru nedostal jako dárek, asi ji ani nedohraju, a ke konci jsem se už jen upřímně modlil, ať to skončí.
Možná jsem se rozohnil víc, než jsem chtěl, ale vážně mě štve ten očividný potenciál a řemeslně zvládnuté prvky, které příběh a gameplay naprosto pohřbí. Velké hororové zklamání.
Hades