Dobré filmové hry, ke kterým se rád vracím by se daly napočítat na jedné ruce. Přesto si taková hry dám vždycky rád, protože dokáží povzbudit filmové opojení, ve kterém jsem si je pořídil.

Herní Quantum of Solace je dost věrné filmu, který nepouští nohu z plynu. Naštěstí pro epileptiky je ve hře jen pár cutscén, takže jim v tomhle ohledu nehrozí nebezpečí jako u sledování filmu. Postavy podobají hercům a jsou jimi i nadabované a to mi stačí na omluvení zkratkovitého pokrytí událostí z Casino Royale, jehož přítomnost sama o sobě je příjemná, ale hlavně protože Vesper...

Treyarchu nemůže zapřít zkušenost s akčními hrami. Několik akčních pasáží bylo opravdu slibných, ale většinou je pokazí nepříjemná zkušenost s cover systémem a velmi agresivními AI nepřáteli. V tomhle případě by mě zajímalo, jak by hra vypadala, kdyby měli vývojáři větší rozpočet a více času. Možná by stačilo pozlátko v lepším grafickém provedení, které je ale na druhou stranu stále lepší než předpřipravené cutscény...

Quantum of Solace se daří držet akční tempo na úkor všemu ostatnímu (hackování dveří je spíš nutnost, než snaha o zpestření hratelnosti), což ale jde ruku v ruce s filmem, který je taky spíš výbuchů plná akce. Kratší doba je spíš plus, protože po dvou hodinách nenabídne nic navíc a spíš je to tak nějak zbytečně natahované, což platí pro většinu her podle filmu. Jako akční jednohubka po zhlédnutí filmu dobrý, ale na úroveň James Bond 007: Nightfire nemůžu QoS dát.