Road to Reunion: Part 18
Znáte to, když vyjde film nebo seriál, který udělá díru do světa a studio si vydupe pokračování, protože vidí penízky? Přesně takhle totiž Double Exposure působí. A ke všemu je to ještě jako kdyby tento seriál změnil vysílací stanici a "druhá řada" vycházela na ABC, NBC nebo The CW (pokud jste tuto éru serošů typu Arrow, Riverdale, Agents of S.H.I.E.L.D. nebo Grimm zažili). Pořád je to tak trochu zábava, ale místy to vůbec nedává smysl.
Jak už to bylo u předchozích titulů zvykem, hra vám dá na začátku vybrat, jak jste se rozhodli v otázce Chloe nebo Arcadia Bay a s tím pracuje napříč celým příběhem. Ten je v něčem takovou tou klasikou oněch druhých dílů a sérií: totéž, ale vlastně jinak... bohužel ale mnohem horší. Max tentokrát není na střední, ale je lektorkou na vysoké. Někdo zastřelí její novou nejlepší kámošku a Max se vrátí její schopnosti, jen fungují malinko jinak. Necestuje totiž časem, ale mezi dvěma paralelními vesmíry, čehož se už malinko dotkla v původní hře.
Mechanika je to zajímavá, ale oproti cestování časem méně zábavná. Max je navíc schopná přecházet pouze na konkrétních místech a existuje pouze v jedné realitě současně. Není to jako dřív, kdy se objevila do svého jiného já. Když je v realitě A 2 hodiny, v realitě B tak jakoby zmizela. Vylepšení se ale dočkalo fotografování, kdy to není jen cvaknutí na objekt, ale máme možnost alespoň trochu foťák naklonit, přiblížit, oddálit nebo si počkat až náš model udělá nějakou pózu. Není to moc, ale pořád je to fajn quality of life zlepšovák.
Příběh je jinak, jak jsem zmínil malinko bordel. Tvůrci si ohýbají některé věci tak, aby jim fungovaly (bouře) nebo vymýšlí koncepty, které se objeví v jeden moment, ale pak už je nikdy nezmíní (vymazání detektiva z reality). Poprvé v sérii pak došlo k tomu, že se na scéně objevila další postava se schopnostmi a vy jste s ní mohli interagovat. Tou je vaše kámoška Safi, která je takovou Kathryn Hahn/Agathou Harkess z Temu. A tím, že umí měnit podoby a chodit po světě jako zlý Doppelgänger, tak bych se v něčem malinko nebál přirovnat Double Exposure i k Twin Peaks: The Return, kde měli dvojníci obrovskou roli.
Kromě této linky se pak řeší i problémy na fakultě a máte opět možnost vybrat si romanci nebo dokonce sáhnout po obou z nich. První z nich je Amanda, který je opravdu zlatíčko a pokud bude možnost s ní pokračovat i v dalším díle, má fakt potenciál... byť jí do toho trochu hází vidle návrat Chloe. Druhou možností je Vinh, který byl za mě dost nesympatický a zajímá mě, kolik lidí si s ním začalo dobrovolně aniž by šli po získání achievmentu.
Ostatní postavy jsou v pohodě, ale snad vyjma Mosese nejde o extra zapamatovatelné charaktery. V případě DLC (které bez slevy stojí šílených 20 eur!!!) pak můžete adoptovat kočku, ke které se váže přibližně jedna cutscéna na epizodu. Jde vlastně vidět, jak jde o závěrně vystřižený a zpoplatněný obsah, podobně jako to kdysi udělalo Bioware s Mass Effectem 3 a DLC s Javikem.
Závěr hry je jinak dost nesmyslný a hodně hraje notou Marvel Cinematic Universe, kdy nám teasuje potenciální crossover a využívá i klasické fráze "Max Caulfield will return." A jak víme, ono se to opravdu naplnilo. Místy jsou pak nelogické i samotné interakce ve světě, jako např. když máte poškodit kartonový stojan, Max to udělá a vlastníka na to upozorní. Když se ale otočíte a podíváte se na strop, tak vše 100 % zaznamenala kamera. Řeší to někdo? Ne, protože na takové detaily hra vůbec nehraje. Totéž by se dalo říct i o nepovoleném vstupování do kanceláří, které jsou na těch samých chodbách. Všude jsou kamery, ale bezpečáci jako by neexistovali.
Grafika je fakt krásná a tvůrci využili Unreal Engine naplno, jen mi přišlo, že hra ztratila svůj typický vizuál a naopak se z toho stal stereotypní UE look. A jelikož je engine malinko problematický, pokud tvůrci nedostanou dost času na optimalizaci apod. má hra i dnes nějaké ty bugy, které se nikdo neobtěžoval opravit. Co se navíc nepovedlo jsou komentáře postavy a je otázkou, zda se jedná o chybu nebo záměr. V LiS postavy vždycky komentovaly objekty, plakáty atd. Nyní když však Max začne svůj vnitřní monolog a vy se od objektu na metr vzdálíte, automaticky přestane. A s tím se pak nesou i problémy, kdy nemůžete splnit vedlejší aktivitu, protože Max nedořekla nebo vůbec neřekla svůj komentář.
Ve finále pak stejně jako u True Colors zamrzí velké opakování těch stejných lokací. Jediné nové se objeví snad jen v honičce a snové sekvenci, jinak jde pořád o tytéž koridory a kanceláře. No, jsem zvědavý, zda si tvůrci s dílem Reunion napraví reputaci nebo půjde značka Life is Strange už definitivně ke dnu. Nebo co my víme, třeba nám teď opravdu rozjedou jeden velký universe, který bude směřovat k vlastní týmovce typu Avengers. A to hádám taky nikdo tak úplně nechce.
Znáte to, když vyjde film nebo seriál, který udělá díru do světa a studio si vydupe pokračování, protože vidí penízky? Přesně takhle totiž Double Exposure působí. A ke všemu je to ještě jako kdyby tento seriál změnil vysílací stanici a "druhá řada" vycházela na ABC, NBC nebo The CW (pokud jste tuto éru serošů typu Arrow, Riverdale, Agents of S.H.I.E.L.D. nebo Grimm zažili). Pořád je to tak trochu zábava, ale místy to vůbec nedává smysl.
Jak už to bylo u předchozích titulů zvykem, hra vám dá na začátku vybrat, jak jste se rozhodli v otázce Chloe nebo Arcadia Bay a s tím pracuje napříč celým příběhem. Ten je v něčem takovou tou klasikou oněch druhých dílů a sérií: totéž, ale vlastně jinak... bohužel ale mnohem horší. Max tentokrát není na střední, ale je lektorkou na vysoké. Někdo zastřelí její novou nejlepší kámošku a Max se vrátí její schopnosti, jen fungují malinko jinak. Necestuje totiž časem, ale mezi dvěma paralelními vesmíry, čehož se už malinko dotkla v původní hře.
Mechanika je to zajímavá, ale oproti cestování časem méně zábavná. Max je navíc schopná přecházet pouze na konkrétních místech a existuje pouze v jedné realitě současně. Není to jako dřív, kdy se objevila do svého jiného já. Když je v realitě A 2 hodiny, v realitě B tak jakoby zmizela. Vylepšení se ale dočkalo fotografování, kdy to není jen cvaknutí na objekt, ale máme možnost alespoň trochu foťák naklonit, přiblížit, oddálit nebo si počkat až náš model udělá nějakou pózu. Není to moc, ale pořád je to fajn quality of life zlepšovák.
Příběh je jinak, jak jsem zmínil malinko bordel. Tvůrci si ohýbají některé věci tak, aby jim fungovaly (bouře) nebo vymýšlí koncepty, které se objeví v jeden moment, ale pak už je nikdy nezmíní (vymazání detektiva z reality). Poprvé v sérii pak došlo k tomu, že se na scéně objevila další postava se schopnostmi a vy jste s ní mohli interagovat. Tou je vaše kámoška Safi, která je takovou Kathryn Hahn/Agathou Harkess z Temu. A tím, že umí měnit podoby a chodit po světě jako zlý Doppelgänger, tak bych se v něčem malinko nebál přirovnat Double Exposure i k Twin Peaks: The Return, kde měli dvojníci obrovskou roli.
Kromě této linky se pak řeší i problémy na fakultě a máte opět možnost vybrat si romanci nebo dokonce sáhnout po obou z nich. První z nich je Amanda, který je opravdu zlatíčko a pokud bude možnost s ní pokračovat i v dalším díle, má fakt potenciál... byť jí do toho trochu hází vidle návrat Chloe. Druhou možností je Vinh, který byl za mě dost nesympatický a zajímá mě, kolik lidí si s ním začalo dobrovolně aniž by šli po získání achievmentu.
Ostatní postavy jsou v pohodě, ale snad vyjma Mosese nejde o extra zapamatovatelné charaktery. V případě DLC (které bez slevy stojí šílených 20 eur!!!) pak můžete adoptovat kočku, ke které se váže přibližně jedna cutscéna na epizodu. Jde vlastně vidět, jak jde o závěrně vystřižený a zpoplatněný obsah, podobně jako to kdysi udělalo Bioware s Mass Effectem 3 a DLC s Javikem.
Závěr hry je jinak dost nesmyslný a hodně hraje notou Marvel Cinematic Universe, kdy nám teasuje potenciální crossover a využívá i klasické fráze "Max Caulfield will return." A jak víme, ono se to opravdu naplnilo. Místy jsou pak nelogické i samotné interakce ve světě, jako např. když máte poškodit kartonový stojan, Max to udělá a vlastníka na to upozorní. Když se ale otočíte a podíváte se na strop, tak vše 100 % zaznamenala kamera. Řeší to někdo? Ne, protože na takové detaily hra vůbec nehraje. Totéž by se dalo říct i o nepovoleném vstupování do kanceláří, které jsou na těch samých chodbách. Všude jsou kamery, ale bezpečáci jako by neexistovali.
Grafika je fakt krásná a tvůrci využili Unreal Engine naplno, jen mi přišlo, že hra ztratila svůj typický vizuál a naopak se z toho stal stereotypní UE look. A jelikož je engine malinko problematický, pokud tvůrci nedostanou dost času na optimalizaci apod. má hra i dnes nějaké ty bugy, které se nikdo neobtěžoval opravit. Co se navíc nepovedlo jsou komentáře postavy a je otázkou, zda se jedná o chybu nebo záměr. V LiS postavy vždycky komentovaly objekty, plakáty atd. Nyní když však Max začne svůj vnitřní monolog a vy se od objektu na metr vzdálíte, automaticky přestane. A s tím se pak nesou i problémy, kdy nemůžete splnit vedlejší aktivitu, protože Max nedořekla nebo vůbec neřekla svůj komentář.
Ve finále pak stejně jako u True Colors zamrzí velké opakování těch stejných lokací. Jediné nové se objeví snad jen v honičce a snové sekvenci, jinak jde pořád o tytéž koridory a kanceláře. No, jsem zvědavý, zda si tvůrci s dílem Reunion napraví reputaci nebo půjde značka Life is Strange už definitivně ke dnu. Nebo co my víme, třeba nám teď opravdu rozjedou jeden velký universe, který bude směřovat k vlastní týmovce typu Avengers. A to hádám taky nikdo tak úplně nechce.
Pro: Max, grafika, Amanda, třetí epizoda, kočka samotná
Proti: Příběh, DLC s kočkou za 20 eur, bugy, Vinh, opakování lokací