Nejlépe hodnocené komentáře

Spy vs Spy je jednou z legendárních osmibitových her. Úkolem hráče je ovládat svoji postavičku špiona, získat komponenty dopravního prostředku (v prvním díle letadla) a odletět pryč. Nicméně ve svém snažení není sám, neboť soupeřící špión má stejný úkol (soupeř může být ovládaný počítačem nebo druhým hráčem). Oba hráči se pohybují na stejné mapě (v prvním díle se jedná o budovu), tedy se mohou (a budou) potkávat ve svém snažení. V případě vzájemného setkání většinou dochází k souboji na obušky, prohrávající si vezme podobu anděla a odletí z místnosti, po chvíli se objeví poblíž, samozřejmě penalizován za prohru. Vítěz souboje se ještě vysměje.

Nicméně souboje jeden na jednoho jsou zde spíš jako doplněk, hlavním a nejvtipnějším způsobem, jak znepříjemnit život soupeři je kladení pastí - různé nástražné dráty, kbelíky, bomby v šuplíku...Vše je velmi pěkně komiksově zpracováno (ostatně hra vychází z komiksu vycházejícím v časopise Mad).

Jedná se o velmi zábavnou hru, doporučuji si zahrát i dnes. Navíc jedno kolo není většinou nijak časově dlouhé, tak se může jednat o herní rychlou jednohubku na retrozahrání. Hlavně ve dvou lidských hráčích se jedná o neskutečnou zábavu dodnes.

Jinak jakou platformu zvolit? Mám odzkoušené osmibitové Atari, Commodore 64 a Atari ST. Na ST je to poměrně zklamání, neboť hra není nijak vylepšená oproti osmibitové platformě. Doporučuji verzi pro C64, která nabízí příjemnější barvy (u prvního dílu je to ještě celkem jedno, ale u těch dalších, které se odehrávají na ostrově a na ledovci jsou barevné přechody u Atari moc ostré a popředí zaniká v pozadí). Na Amize jsem zrovna tuhle hru nezkoušel, ale dle YT vypadá prakticky stejně jako na osmibitu Atari a ST, takže opět zklamání z nevyužitého potenciálu platformy. Sáhněte po verzi C64.

Velmi zajímavá, bohužel i velmi obtížná a trochu podivná hra, nicméně to by se dalo říci prakticky o každé hře od Synapse software.

Grafika a zvuky jsou velmi hezké, a patří rozhodně k tomu lepšímu, co si pamatuji z osmibitového Atari (NES verzi neznám). Každopádně v dětství to byla neporazitelná hra. Zatímco první levely byly s pochopením ovládání poměrně jednoduché, každý další level pak přitvrdil s razancí kladiva - hra vůbec neotálela naservírovat značné množství nepřátel. V pozdějších levelech musí být hráč neustále v pohybu a skákat s absolutní přesností (kousek vedle a hned následoval smrtelný pád, který již hráč nemohl ovlivnit).

I tak mám na tuto hru úžasné vzpomínky, protože je opravdu zajímavá, a bavila mne i tématicky, jelikož už od dětství jsem si rád zapojoval všemožné dráty :-)

P.S. Omlouvám se za opakování slova zabít, které jsem napsal do popisu hry, ale bohužel, ztráta života v této hře je něco, co bude začátečník prožívat tak co dvě minuty, a ani pokročilý asi nedá tuhle hru bez ztráty kytičky...