Electrician je hra vydaná v osmdesátých letech na rodinu osmibitů společnosti Atari, která byla později převedena na konzoli Famicom Disk System (u nás známá jako NES) v Japonsku. Byla naprogramována společností Synapse Software, hlavním autorem je David Bunch.
Hra je typickým příkladem her od Synapse – s poněkud zvláštní tématikou a herními prvky a velmi obtížná a chytlavá zároveň. Hráč se dostává do role elektrikáře, jehož úkolem je připojit všechny byty v domě k elektrickým "stupačkám" na okraji obrazovky. Aby to nebylo tak jednoduché, v cestě mu stojí několik druhů nepřátel, které mu jeho cestu znesnadňují.
Slabé krysy nemohou hráče přímo ohrozit, jen nepřímo a znepříjemnit mu život, protože překusují již položené (ale nedokončené) kabely. Dokončené kabely krysy usmrtí. Lze je také zabít kopancem do "zadní partie". Pavouci mohou hráče připravit o život rovnou a nelze je nijak odstranit, lze se jim pouze vyhnout. Netopýři nemohou hráče přímo ohrozit, ale odnesou jej na místo, kam nepotřebuje, či jej shodí z velké výšky (ztráta života). Elektrický zkrat/přepětí se pohybuje prudce a náhodně po vodičích, a při dotyku hráče okamžitě zabíjí. Krokodýl se nachází ve stokách, je pomalý, může hráče okamžitě usmrtit. Také klade vejce, z nichž při osvitu baterkou vyletí nepřítel.
Aby elektrikářova práce nebyla nesplnitelná, byty mající televizor dávají možnost získat život navíc. Jakmile jsou zapojeny veškeré byty, hráč dostane klíč a vyrazí do stok, kudy musí projít bludištěm do dalšího domu. Tam se jeho úkol opakuje, s více nepřáteli a více byty k zapojení.
ajne
Velmi zajímavá, bohužel i velmi obtížná a trochu podivná hra, nicméně to by se dalo říci prakticky o každé hře od Synapse software.
Grafika a zvuky jsou velmi hezké, a patří rozhodně k tomu lepšímu, co si pamatuji z osmibitového Atari (NES verzi neznám). Každopádně v dětství to byla neporazitelná hra. Zatímco první levely byly s pochopením ovládání poměrně jednoduché, každý další level pak přitvrdil s razancí kladiva - hra vůbec neotálela naservírovat značné množství nepřátel. V pozdějších levelech musí být hráč neustále v pohybu a skákat s absolutní přesností (kousek vedle a hned následoval smrtelný pád, který již hráč nemohl ovlivnit).
I tak mám na tuto hru úžasné vzpomínky, protože je opravdu zajímavá, a bavila mne i tématicky, jelikož už od dětství jsem si rád zapojoval všemožné dráty :-)
P.S. Omlouvám se za opakování slova zabít, které jsem napsal do popisu hry, ale bohužel, ztráta života v této hře je něco, co bude začátečník prožívat tak co dvě minuty, a ani pokročilý asi nedá tuhle hru bez ztráty kytičky...
Grafika a zvuky jsou velmi hezké, a patří rozhodně k tomu lepšímu, co si pamatuji z osmibitového Atari (NES verzi neznám). Každopádně v dětství to byla neporazitelná hra. Zatímco první levely byly s pochopením ovládání poměrně jednoduché, každý další level pak přitvrdil s razancí kladiva - hra vůbec neotálela naservírovat značné množství nepřátel. V pozdějších levelech musí být hráč neustále v pohybu a skákat s absolutní přesností (kousek vedle a hned následoval smrtelný pád, který již hráč nemohl ovlivnit).
I tak mám na tuto hru úžasné vzpomínky, protože je opravdu zajímavá, a bavila mne i tématicky, jelikož už od dětství jsem si rád zapojoval všemožné dráty :-)
P.S. Omlouvám se za opakování slova zabít, které jsem napsal do popisu hry, ale bohužel, ztráta života v této hře je něco, co bude začátečník prožívat tak co dvě minuty, a ani pokročilý asi nedá tuhle hru bez ztráty kytičky...
Pro: Pěkná grafika, zvuky, zajímavá a dodnes neotřelá tématika
Proti: Velmi, velmi obtížné, hra vyžaduje zprvu pochopit pravidla a pak natrénovat přesnost a reakce, nic pro netrpělivé