Kontroverzní. Asi nejlepší slovo, které nejnovější přírůstek do série Age of Empires vystihuje. Kontroverzní rozhodnutí Microsoftu udělat free-to-play strategii, kontroverzní přechod do komiksové grafiky, kontroverzní Games for Windows Live, kontroverzní změna vývojářů a i ten samotný free-to-play model byl/je dost kontroverzní. Mohlo z této kombinace vyjít něco jiného než fiasko?
Popravdě mohlo, i když ověřit si to bylo díky stupidnímu GfWL pro moho lidí, včetně mě, obtížné, pro některé smolaře snad i nemožné. Bohužel i několik měsíců po uvedení na Steam GfWL ve hře zůstává.
Po připojení do hry pak následovala zkouška grafikou, která jistě zařídila AoEO nemálo haterů. Grafika je sice na rozdíl od předchozích dílů komiksová, ale rozhodně bych neřekl, že je to na škodu. Velice příjemně kouká a hra vypadá k světu i na slabších PC.
Co naopak zůstalo prakticky netknuto je gameplay, za což jsem opravdu vděčný. Avšak kromě klasického base-building gameplaye je tu ještě gameplay mezi jednotlivými questy.
Základem toho je vaše vlastní hlavní město. V tom si můžete stavět různé budovy jako výrobny, obchody, domy, skladiště nebo třeba sochy. Některé budovy jsou vyloženě dekorativní, v jiných můžete nakupovat, craftit, měnit equip svým jednotkám a budovám a další. Kromě toho můžete navštívit i ostatní města na mapě, která většinou obsahují quest givery a obchody. Když se pak rozhodnete dělat quest, už je to klasický gameplay, který znáte ze všech ostatních AoE. Hra sice měla donedávna hodně tupé AI, ale po posledních dvou patchích se zdá být skoro vše v pořádku, naopak dává solidně zabrat a nenechá si nic líbit. Hodně mi připomíná AI z mnou nedávno hraného Empire Earth.
Národy jsou momentálně 4 (Řekové, Egypťané, Peršané a poslední Keltové), ale liší se mnohem více, než je u AoE zvykem, spíše ve stylu Age of Mythology. Každý národ tedy nabízí unikátní jednotky, některé unikátní budovy a upgrady a v neposlední řadě i questy, v případě Řeků třeba mezi jinými i Trojskou válku.
Samotné questy jsou často poměrně klasické „vystav a znič“, ale zároveň se objevují i unikátnější, obzvlášť u novějších národů, které příjemně zabíjí stereotyp. Za questy pak samozřejmě získáváte odměny, tady v podobě zkušeností, peněz, truhel, itemů, nebo Empire Points. Většinu questů je zároveň možné hrát ve dvou lidech, což osobně opravdu oceňuji.
Ani AoEO se tedy neobešlo bez expení. Maximální level je 40, kterého se mi podařilo dosáhnout po zhruba 110+ hodinách hraní. Level pak především ovlivňuje questy a itemy, kterými je možno vybabit vaše jednotky. Každý level je také možno si odemnknout jeden upgrade v research tree.
Kustomizace je obecně jedním ze znaků AoEO. Každá jednotka i budova (kromě těch speciálních) má sloty, do kterých můžete vkládat patřičné itemy, které pak ovlivňují statistiky patřičné jednotky, nebo budovy. Zároveň tyto itemy pak mění vzhled patřičné jednotky, k čemuž ještě přispívají nedávno přidané Vanity itemy, které ovlivňují pouze vhled, ale bonusy zůstávají. Musím uznat, že tento prvek se opravdu povedl, protože mě bavilo se dívat, jak se z mých polonahých hoplitů s dřevěnými zbraněmi stávají opancéřovaná monstra schopná prorazit se z obklíčení. Myslím, že některé strategie by kustomizace v tomto stylu mohla solidně oživit.
Nakonec už se zbývá vyjádřit snad jen k free-to-play modelu, alfě a omeze těchto titulů. A není to hezký pohled. Neplatící hráč byl (minimálně při vydání) brutálně omezen, lepší itemy, poradci přidávající bonusy nebo jednotky, ranked PvP… vše zapovězeno. Sice je už teď možné si DLC odemykající tyto funkce koupit za Empire Points, které lze nahrát ve hře, ale sežere to hodně času a úsilí. Pokud bych měl osobně vytknout hře jen jedinou chybu, byl by to právě free-to-play model.
Nakonec se ze hry mířící do záhuby vyklubal jeden z nejlepších free-to-play titulů, který má skvělý, léty prověřený, gameplay obohacený o kustomizaci, jehož největší slabinou je však právě free-to-play model. Já jsem si nakonec jedno z DLC koupil a můžu s jistotou říct, že to byl jeden z těch lepších nákupů, co jsem udělal, ale vůbec se nedivím lidem, kteří se hrou radši sekli. Minimálně za vyzkoušení ale hra stojí.
Popravdě mohlo, i když ověřit si to bylo díky stupidnímu GfWL pro moho lidí, včetně mě, obtížné, pro některé smolaře snad i nemožné. Bohužel i několik měsíců po uvedení na Steam GfWL ve hře zůstává.
Po připojení do hry pak následovala zkouška grafikou, která jistě zařídila AoEO nemálo haterů. Grafika je sice na rozdíl od předchozích dílů komiksová, ale rozhodně bych neřekl, že je to na škodu. Velice příjemně kouká a hra vypadá k světu i na slabších PC.
Co naopak zůstalo prakticky netknuto je gameplay, za což jsem opravdu vděčný. Avšak kromě klasického base-building gameplaye je tu ještě gameplay mezi jednotlivými questy.
Základem toho je vaše vlastní hlavní město. V tom si můžete stavět různé budovy jako výrobny, obchody, domy, skladiště nebo třeba sochy. Některé budovy jsou vyloženě dekorativní, v jiných můžete nakupovat, craftit, měnit equip svým jednotkám a budovám a další. Kromě toho můžete navštívit i ostatní města na mapě, která většinou obsahují quest givery a obchody. Když se pak rozhodnete dělat quest, už je to klasický gameplay, který znáte ze všech ostatních AoE. Hra sice měla donedávna hodně tupé AI, ale po posledních dvou patchích se zdá být skoro vše v pořádku, naopak dává solidně zabrat a nenechá si nic líbit. Hodně mi připomíná AI z mnou nedávno hraného Empire Earth.
Národy jsou momentálně 4 (Řekové, Egypťané, Peršané a poslední Keltové), ale liší se mnohem více, než je u AoE zvykem, spíše ve stylu Age of Mythology. Každý národ tedy nabízí unikátní jednotky, některé unikátní budovy a upgrady a v neposlední řadě i questy, v případě Řeků třeba mezi jinými i Trojskou válku.
Samotné questy jsou často poměrně klasické „vystav a znič“, ale zároveň se objevují i unikátnější, obzvlášť u novějších národů, které příjemně zabíjí stereotyp. Za questy pak samozřejmě získáváte odměny, tady v podobě zkušeností, peněz, truhel, itemů, nebo Empire Points. Většinu questů je zároveň možné hrát ve dvou lidech, což osobně opravdu oceňuji.
Ani AoEO se tedy neobešlo bez expení. Maximální level je 40, kterého se mi podařilo dosáhnout po zhruba 110+ hodinách hraní. Level pak především ovlivňuje questy a itemy, kterými je možno vybabit vaše jednotky. Každý level je také možno si odemnknout jeden upgrade v research tree.
Kustomizace je obecně jedním ze znaků AoEO. Každá jednotka i budova (kromě těch speciálních) má sloty, do kterých můžete vkládat patřičné itemy, které pak ovlivňují statistiky patřičné jednotky, nebo budovy. Zároveň tyto itemy pak mění vzhled patřičné jednotky, k čemuž ještě přispívají nedávno přidané Vanity itemy, které ovlivňují pouze vhled, ale bonusy zůstávají. Musím uznat, že tento prvek se opravdu povedl, protože mě bavilo se dívat, jak se z mých polonahých hoplitů s dřevěnými zbraněmi stávají opancéřovaná monstra schopná prorazit se z obklíčení. Myslím, že některé strategie by kustomizace v tomto stylu mohla solidně oživit.
Nakonec už se zbývá vyjádřit snad jen k free-to-play modelu, alfě a omeze těchto titulů. A není to hezký pohled. Neplatící hráč byl (minimálně při vydání) brutálně omezen, lepší itemy, poradci přidávající bonusy nebo jednotky, ranked PvP… vše zapovězeno. Sice je už teď možné si DLC odemykající tyto funkce koupit za Empire Points, které lze nahrát ve hře, ale sežere to hodně času a úsilí. Pokud bych měl osobně vytknout hře jen jedinou chybu, byl by to právě free-to-play model.
Nakonec se ze hry mířící do záhuby vyklubal jeden z nejlepších free-to-play titulů, který má skvělý, léty prověřený, gameplay obohacený o kustomizaci, jehož největší slabinou je však právě free-to-play model. Já jsem si nakonec jedno z DLC koupil a můžu s jistotou říct, že to byl jeden z těch lepších nákupů, co jsem udělal, ale vůbec se nedivím lidem, kteří se hrou radši sekli. Minimálně za vyzkoušení ale hra stojí.
Final Fantasy VI
Pro: gameplay, kustomizace, grafický styl
Proti: free-to-play model, GfWL, některé stereotypní questy