Benoît Sokal je v oblasti adventur velmi známé jméno a ač jsem od něj jeho nejznámější sérii - Syberia – ještě nehrál, jeho věhlas byl příslibem kvalitní hry. A Sinking Island v mnoha ohledech kvalitní je, ale zároveň v několika věcech dost skřípe.

Začněme tedy příběhem. Právě ten mě na Sinking Island lákal ze všeho nejvíce a ve finále nezklamal. Trochu mě překvapilo, že se jedná o čistou detektivku bez prvků nadpřirozena. Rozhodně hra na to na první pohled nevypadá. Art deco styl prostředí ve mně silně evokoval Posla smrti. A o to víc mě potěšilo logické rozřešení. Bohužel tak story trpí jedním neduhem a to nulovou gradací. Přesto je však až neskutečně chytlavá. Postavy jsou napsány výborně, někdy jsem měl ale pocit, že se vyjadřují až moc spisovně a chladně. Chtělo by to více emocí!

Adventurní část mě zklamala asi ze všeho nejvíce. Aktivních míst je minimum a ještě jsou často tak špatně viditelná, že není problém je přehlédnout. Díky tomu jsem až nepříjemně často nakukoval do návodu. S počtem předmětů se tvůrci rovněž moc nepřetrhli a hádanky tam radši nedali vůbec. Za to tam frkli hromadu lokací, které pro potřeby hry nejsou vůbec potřeba a akorát zbytečně zdržují. Naštěstí postupem hry obrazovek ubývá…

Po grafické stránce je Sinking Island průměr. Není na pohled nijak zvlášť hezký, ale zároveň ho nemohu nazvat odpudivým. Prostředí je navrženo a vyrenderováno moc hezky, avšak 3D objekty a zejména postavy vypadají dost bídně.

Verdikt: Sinking Island je hra trpící mnoha drobnými nedostatky a je jen na vás, zda vám budou vadit či ne. Chvíli mi trvalo do hry proniknout a přiznám se, že jsem ze začátku se hraním málem seknul. Ještě, že jsem tak neudělal, protože SI je vlastně dost dobrá adventure. Jen ji musíte dát šanci.