Hra je z dalekého východu konkrétně z Japonska. Původně vyšla na konzole na konci února, ale k nám na PC dorazila až na konci dubna.

BD jsem zprvu neočekával s velkým nadšením ale až byla oznámena na PC. Můj zájem o hru stoupl. Tak japonská hra tohoto typu kor na PC vychází málokdy. Podle mého laického názoru mají podobné hry vycházet častěji. Příklad za všechny. Hra Vanquish je chaotická, šílená bláznivá. Kolik her jako Vanquish vám da moznost střílet roboty a podobné směsice nepřátel. Samotné prostředí tvoří vesmírná stanice. Nepamatuju hru, která má dějiště na orbitu naší planety. Ale to jsem moc odbočil od mé dnešní hry.

Jak už všichni víte hra se odehrava v roce 2080 v Tokiu. Než o příběhu budu psát o pocitech z hraní samotného. BD začíná z ničeho nic vylezením dvou vojáku z vody na břeh. Moje tehdejší dojmy byly dosti chmurné. Okolí kolem postavy mazle do toho kolega chtěl abych mu dal nějaký hlasový příkaz. A tak to byly moje první hry dojmy ze hry.
Nyní napíšu něco o ovládání hry. Tedy v menu jsem musel začít hrdinně bojovat s ovládáním hry. Ovládání samotné není v jádru spatně, ale potřebovalo by doladit. Takže například. Pauza se nedává klasickým ESC nýbrž Enter. Zpět je na F. A potvrzuje se mezerníkem. A vsak se na to dá zvyknout. Na konci hry vám ani nepřijde, že ovládání je jaksi spatně.

Ted je čas na prezentaci titulu. Engine criware určitě odvádí svou prací dobře. Tím mam namysli střelba do robotu. Odpadávají z nich pancéřovaní, plechy až dojde na kostru. Na chvíli vypadá bojiště jako vystřižené s posledního terminátora anebo filmu Já, robot. I když musím uznat, že voda mi připadala jako hnusná kaluž vody.