Přiznám se, že na tuhle hru mě nalákali kladné recenze z několika webů. Psali o tom, jak je hra dlouhá a návyková. Že je kladen velký důraz na RPG, bla bla bla, bla bla bla.. A celkově hru vynášely do výšin.

Je fakt, že RPG prvky tam jsou, a to docela ve velkém měřítku. V soubojích sbíráte různé vybavení a prachy. Cestujete po mapě (pěkně vykreslené), dobýváte města, nebo pro ně plníte spousty vedlejších úkolů. Sledujete (dosti tuctový) příběh. Všechno je to pěkně vykreslené v manga stylu. Vypadá to téměř ideálně.

Jenom kdyby všechno nestálo na těch pořád stejných a v poslední třetině hry dost stereotypních soubojů alá Emilka Holubová. Neříkám ale, že jsem se nebavil. Tak prvních dvacet hodin je to náramná zábava. Dalších pět se to ještě dá přežít, a k dohrání jsem se už musel nutit, abych zbytečně nepromarnil těch prvních dvacet hodin.

Ono v těch soubojích ani nejde o kdovíjaké taktizování. Stačí se vším možným zaměřit jenom na blesky, odrovnat co nejdříve nepřítele a všechno ostatní vám může být ukradené.
Nějaké škudlení prachů či podobných nesmyslů nemá cenu. Stačí se zaměřit na barvu koleček co přidávají blesky a to ostatní s toho vyplyne.

Může se zdát, že hru jenom haním, ale to hodnocení si za těch dvacet hodin určitě zaslouží. Navíc hru spustíte na každé šunce. Možná si jí i víc vychutnáte, když to nebudete brát jako já, jedním dechem a pojmete hru jako občasné odreagování.