Na začátku vás přivítá skvělé akční intro, kde se krví a výstřely netěší. Lidé proti ufonům jak vystřižených z Aktů X.

V samotné hře si všimnete, že jednotky jsou hodně velké a mapa vlastně zabírá malou část bojiště, ale o to intenzivnější. Boje jsou hodně dlouhé (než se zastřelí dva vojáčci, můžete si zajít pomalu na kafe) a krvavé. Krví a brutalitou se nešetří. K malé mapě je přizpůsobená i základna, která si vystačí s málo místem. Cíl většiny misí, nebo každé jednotlivé mapy je, co nejrychleji obsadit co nejvíc těžných děr, pak je zuby nehty bránit, vytvořit si co největší armádu a rozstřílet nepřítele. Hratelnost je teda hodně jednoduchá, akční a nějaké čekání se rozhodně nevyplatí. Dalo by se s trochou nadsázky říct, že je to takový duchovní předchůdce Warcraft III: Reign of Chaos. Řekl bych, že je to snad první strategie, kde se střídá den, noc a zároveň to má nějaký strategický význam. Ve dne jsou silnější lidé, v noci ufoni. Ve hře naplno využijete všechny jednotky, protože například malý vojáček je jeden z mála co může střílet na horu atd.. Atmosféra je hodně drsná. Mariňáci by si po nocích naplno užily své válečné trauma. Hlavně na Marsu v kyslíkových přístrojích. Ufoni se pocitově neprojevují, a to je ještě šťavnatější a brutálnější. Válečný běs je v tom přímo cítit.

I přes zdánlivě jednoduchý koncept je hra svižná, akční. A hlavně absolutně zábavná. Ukrývá se v ní víc strategie, než by se na první pohled mohlo zdát. Hra je vcelku obtížná. Vždy jsem měl takový ten dobrý pocit, když jsem je všechny rozstřílel a těšil se na další nášup.