Tři lebky Toltéků nabízejí takřka vše, co očekáváme od dobrých adventur lucasovsko-sierrácké tradice - atraktivní prostředí silně inspirované filmovými westerny, zajímavý příběh, rozmanité dialogy, obtížné rébusy, absurdní situace a především typického antihrdinu her z let devadesátých - nezkušeného cucáka nazírajícího s humorem a nadhledem na svět dospělých (srov. Guybrush Threepwood nebo agent Mlíčňák).
Obtížnost mi přišla poměrně vysoká, a to nejen kvůli několika nepříjemným špekům, ale především díky konceptu hry, kdy se Vám poměrně záhy otevře značný počet lokací a pak kombinujete na velkém prostoru. Hra nabízí na svou dobu výbornou kreslenou grafiku (její absolutně plynulý horizontální scrolling i na pomalé 486 mi před 15 lety učaroval) a výtečně nadabované postavy. Zato hudba se bohužel moc nepovedla a celkově je jí málo. Ticho v hrách většinou nevytváří dobrou atmosféru.
Vadil mi také systém dialogů, kdy za účelem vyčerpání všech možností musíte neustále začínat rozhovor znovu a znovu a mnohonásobně mechanicky opakovat stejné fráze, než se dopracujete k nějakému novému sdělení. Je to otravné, působí to nepřirozeně, přičemž mnohé ještě starší adventury mají dialogové rozcestníky vyřešeny nesrovnatelně elegantněji. Interakce hlavní postavy s prostředím by též mohla být propracovanější. Na cokoliv, co právě není správnou kombinací, reaguje hrdina jen suchým konstatováním "To nefunguje."
Sečteno a podtrženo, zájemcům o klasické adventury hru bez obav doporučuji, ale neřadil bych ji mezi takové pařanské povinnosti, jakými jsou Day of the Tentacle nebo Broken Sword.
Obtížnost mi přišla poměrně vysoká, a to nejen kvůli několika nepříjemným špekům, ale především díky konceptu hry, kdy se Vám poměrně záhy otevře značný počet lokací a pak kombinujete na velkém prostoru. Hra nabízí na svou dobu výbornou kreslenou grafiku (její absolutně plynulý horizontální scrolling i na pomalé 486 mi před 15 lety učaroval) a výtečně nadabované postavy. Zato hudba se bohužel moc nepovedla a celkově je jí málo. Ticho v hrách většinou nevytváří dobrou atmosféru.
Vadil mi také systém dialogů, kdy za účelem vyčerpání všech možností musíte neustále začínat rozhovor znovu a znovu a mnohonásobně mechanicky opakovat stejné fráze, než se dopracujete k nějakému novému sdělení. Je to otravné, působí to nepřirozeně, přičemž mnohé ještě starší adventury mají dialogové rozcestníky vyřešeny nesrovnatelně elegantněji. Interakce hlavní postavy s prostředím by též mohla být propracovanější. Na cokoliv, co právě není správnou kombinací, reaguje hrdina jen suchým konstatováním "To nefunguje."
Sečteno a podtrženo, zájemcům o klasické adventury hru bez obav doporučuji, ale neřadil bych ji mezi takové pařanské povinnosti, jakými jsou Day of the Tentacle nebo Broken Sword.
Pro: Grafika, westernové prostředí
Proti: Systém dialogů