Konečně jsem si udělal během zkoušek čas a pustil se do jedné hry, která mě okamžitě pohltila a já proseděl dny i noci, abych si jí užil a následně i dohrál. Jak jsem se ale vůbec k samotné hře dostal?
Když jsem byl malý, pamatuju si, že jsem projížděl každé Score popř. Level CD. A pamatuju si, že jsem na jednom nainstaloval demo této hry, která mě už tenkrát hrozně zaujala, jenže jsem bohužel neuměl natolik anglicky, abych si jí mohl užít a nikdy jsem se nikam nedostal. Přesto mi ukázala přestřelky, hezké sekvence a plynulý chod, což mě na adventuru tenkrát nesmírně překvapilo. Od té doby ale u mě upadla v zapomnění a já musel čekat na chvíli, až na ní narazím tady na databázi a přečtu si k ní recenzi od uživatelů Drolin a 90210. Okamžitě mi to do hlavy vpravilo hřebík, který jsem musel upravit a pořádně ho narovnat.
Hru jsem si tedy sehnal a okamžitě spustil. Co na mě vybaflo netřeba sáhodlouze rozebírat. Nádherný, přímo úžasný pocit a nádech, který se hrou prostoupil mě okamžitě uzemnil. Hra samotná se vlastně odehrává ve vlaku, konkrétně orient expresu, který jede z Paříže do Istanbulu a Vy na něm musíte vyřešit záhadu více než spornou, na kterou by i Agatha Christie čuměla z poza vrat.
Co ale hru stavěla na post unikátního počinu byl především fakt, že se neukládala, jak Vy jste chtěli, ale při průjezdu zastávkou, což jste si sami mohli zjistit i hodinami, které běželi naprosto plynulým časem v hlavním menu. Ano, skutečně se již v tehdejší době jednalo o real-time adventuru, kde se vše dělo v tu chvíli, ve kterou se to dít mělo. Hra se tak staví nad celou řadu adventur, které jsou hezké a chytlavé, ale ne reálné. Ale co adventury, ale celkově hry. Tady jste prostě chodili vlakem a každou chvilkou jím někdo procházel a Vy jste nad tím vším museli vydedukovat, co budete moci udělat, jak se budete moci zachovat, popřípadě chtít postupovat ve hře. Nejlepší na tom bylo, že pokud jste příběh sledovali, většinou Vám vše bylo jasné a jak byste se zachovali Vy, tak by se měl v příběhu zachovat i samotný hráč. Samozřejmě tu velkou roli hrál čas, takže jsem si některou sekvenci několikerát zopakoval. Tudíž žádné nesmysly, skutečná realita hráči přiblížená na maximální absolutorium, se kterým jsem se snad nikdy ani nesetkal.
Celkově vzato jsem dvou výše zmíněným uživatelům nesmírně rád za to, že mi tento počin připomněli. Mohl jsem zavzpomínat a hlavně si užít celou řadu hodin nad jednou z nejlepších adventur která kdy vznikla. S jedním z nejlepších příběhů, nejlepším zpracováním jak po herní stránce, tak po grafické a s nejúžasnější atmosférou, se kterou jsem se kdy setkal. Klobouk dolů. Možná tuto hru příliš mnoho lidí nezná, ale já se k ním můžu hlásit...a to nejhrději jak to jenom půjde.
Když jsem byl malý, pamatuju si, že jsem projížděl každé Score popř. Level CD. A pamatuju si, že jsem na jednom nainstaloval demo této hry, která mě už tenkrát hrozně zaujala, jenže jsem bohužel neuměl natolik anglicky, abych si jí mohl užít a nikdy jsem se nikam nedostal. Přesto mi ukázala přestřelky, hezké sekvence a plynulý chod, což mě na adventuru tenkrát nesmírně překvapilo. Od té doby ale u mě upadla v zapomnění a já musel čekat na chvíli, až na ní narazím tady na databázi a přečtu si k ní recenzi od uživatelů Drolin a 90210. Okamžitě mi to do hlavy vpravilo hřebík, který jsem musel upravit a pořádně ho narovnat.
Hru jsem si tedy sehnal a okamžitě spustil. Co na mě vybaflo netřeba sáhodlouze rozebírat. Nádherný, přímo úžasný pocit a nádech, který se hrou prostoupil mě okamžitě uzemnil. Hra samotná se vlastně odehrává ve vlaku, konkrétně orient expresu, který jede z Paříže do Istanbulu a Vy na něm musíte vyřešit záhadu více než spornou, na kterou by i Agatha Christie čuměla z poza vrat.
Co ale hru stavěla na post unikátního počinu byl především fakt, že se neukládala, jak Vy jste chtěli, ale při průjezdu zastávkou, což jste si sami mohli zjistit i hodinami, které běželi naprosto plynulým časem v hlavním menu. Ano, skutečně se již v tehdejší době jednalo o real-time adventuru, kde se vše dělo v tu chvíli, ve kterou se to dít mělo. Hra se tak staví nad celou řadu adventur, které jsou hezké a chytlavé, ale ne reálné. Ale co adventury, ale celkově hry. Tady jste prostě chodili vlakem a každou chvilkou jím někdo procházel a Vy jste nad tím vším museli vydedukovat, co budete moci udělat, jak se budete moci zachovat, popřípadě chtít postupovat ve hře. Nejlepší na tom bylo, že pokud jste příběh sledovali, většinou Vám vše bylo jasné a jak byste se zachovali Vy, tak by se měl v příběhu zachovat i samotný hráč. Samozřejmě tu velkou roli hrál čas, takže jsem si některou sekvenci několikerát zopakoval. Tudíž žádné nesmysly, skutečná realita hráči přiblížená na maximální absolutorium, se kterým jsem se snad nikdy ani nesetkal.
Celkově vzato jsem dvou výše zmíněným uživatelům nesmírně rád za to, že mi tento počin připomněli. Mohl jsem zavzpomínat a hlavně si užít celou řadu hodin nad jednou z nejlepších adventur která kdy vznikla. S jedním z nejlepších příběhů, nejlepším zpracováním jak po herní stránce, tak po grafické a s nejúžasnější atmosférou, se kterou jsem se kdy setkal. Klobouk dolů. Možná tuto hru příliš mnoho lidí nezná, ale já se k ním můžu hlásit...a to nejhrději jak to jenom půjde.
The World Next Door
Pro: Realtime režim, nádherné video sekvence + překrásná grafika, veskrze jednoduchý, ale unikátní příběh. Hudba. Jednotlivé zastávky a atmosféra vlaku.
Proti: Snad jen fakt, že hru příliš lidí nezná a přitom by si pozornost rozhodně zasloužila.