Byly časy, kdy jsem RPG žánr považoval za méněcenný. Zvláště ty tituly, které jsou z pohledu první osoby, mi přišly jednoduše jen jako slabší odvar akčních her. Mé hloupé názory snad mohl omluvit jen můj nízký věk. Pak přišla doba herního sucha, nebylo co hrát, nebylo na čem hrát. V té době jsem pročítal herní měsíčníky od A do Z. Recenze na M&M8 mě zaujala natolik, že jsem ji přečetl hned několikrát.

Hra se mi dostala do rukou až v roce 2003. Připouštím, první spuštění mě málem odradilo, takovou grafickou stránku si mohly dovolit leda tak hry vydané do roku 98. Naštěstí jsem nedal na první dojem a ke hraní se vrátil. Hrál jsem celé dny a týdny, herní svět mě totálně nadchnul, pořád bylo co objevovat, pořád bylo se za čím hnát. Tehdy nebylo ještě tolik rozsáhlých her, o to víc mě svět M&M přitahoval.

Na začátku si vyberete jedinou postavu a zbytek party postupně nabíráte. Avataři jsou v tomto ohledu zpracovaní velmi pěkně, je radost na ně věšet lepší a lepší vybavení a pak sledovat, jak jim to sekne. Také dabing, i když je slovní zásoba postav hodně omezená, je pěkný a hlavně hlasově rozmanitý. NPC postavy jsou, slušně řečeno, debilní. Nečekejte od nich žádné projevy inteligence. Ať přátelé či nepřátelé, všichni jsou velmi "přímočaří".

Příběh není zrovna originální a ani příliš strhující, ale to více méně platí pro celou hru. Je rozhodně dobré zapojovat při hraní fantazii (tak jak se to dříve dělávalo). Herní národy jsou vůči vaší postavě většinou přátelské, tedy dokud je něčím opravdu nenaštvete. Během hraní dokonce dostanete několikrát možnost zasáhnout nepřímo do děje - což z dnešního hlediska zní u RPG titulu skoro jako vtip, ale při hraní i to málo vcelku uvítáte.

Pěkně zpracované jsou lokace, které jsou opravdu různorodé a při podrobném zkoumání odhalují mnohá překvapení. Tam, kde ztrácí na grafice, vyrovnává designem a nápaditostí. V pozdějších fázích hry, kdy vaše družina posílená o jisté rasy získá možnost létat, rozhodně doporučuji zkoumat svět i z výšky. Člověk se kolikrát až diví, co všechno může přehlédnout. Příliš jsem se ve hře neztotožnil se získáváním a vylepšování skillů, ale i tak to jde skousnout.

Skvělým kladem hry jsou předměty a vybavení. Je skoro s podivem, kolik typů a druhů věcí, zbraní a dalších sbíratelných položek hra obsahuje. Jestli se vám budou zpočátku zdát inventáře postav až příliš velké, věřte, že názor brzo změníte. Než prolezete první pořádný dungeon, bude vaše parta přecpaná k prasknutí. Nejlepší věcí ovšem je náhodné generování předmětů, které se poměrně dobře postará o případnou znovuhratelnost.

Vzít klady a zápory titulu a porovnat jejich počet, nedopadlo by výsledné hodnocení na papíře asi příliš příznivě. Jenže takhle to nechodí, člověk se buď zamiluje anebo ne. U takového spartánského titulu je to na snadě - odpustíte mu jeho chyby anebo přijdete o něco, co už nikdy nepoznáte. Doporučuji být velkorysý.