Již delší dobu jsem měl chuť na nějakou špionskou hru a tak jsem se vrhnul na Alpha Protocol. Hra je to docela zvláštní. Chová se jako RPG, ale přitom to RPG není a minimálně zpočátku jsem si byl značně nejistý a málem jsem hru zavrhl se slovy „no to je blbost“, načež mě neskutečně chytla a až do konce skvěle bavila. Nemožné? Taky jsem si to myslel.
K monitoru mě přikoval zejména vypiplaný a výborně podaný špionský příběh s luxusním systémem dialogů. Zpočátku je informací přehršel a já se docela těžko orientoval, ale postupem času jsem byl až překvapen, jak mě hra seznámila s hromadou postav, ale zároveň totálně nezmátla a já se tak do toho nezamotal. To se ne vždy povede a tvůrci ode mě dostávají veliké plus. Příběh je to svým způsobem jednoduchý, ale je podán s neskutečnou vynalézavostí. Celý průběh děje se během dialogů dá jednoduše měnit a proto tu je jistá možnost znovuhratelnosti.
Jak už jsem říkal na začátku, hra se chová jako RPG, což znamená, že pokud nemám zkušenostní body investované do pistole, nic netrefím ani kdybych se… no však víme. S tím se váže nepříjemná zkušenost v cca v půlce hry, kdy jsem nedával žádné body do „sabotáží“ a tak jsem nebyl schopen hacknout jedny pitomé dveře, u níž byl časový limit neskutečně šibeniční. Nakonec jsem to vyřešil, ale ty nervy bych nikomu nepřál.
Když už je tedy Alpha Protocol RPG, nechápu, moc proč je level design tak neskutečně lineární. Sama o sobě to je prostě klasická akce z třetí osoby, která mixuje střílení a stealth. Já osobně bych odstranil důraz na RPG prvky a přidal stealthu, který, i když docela funguje, není vyladěn tak, aby se dalo plížit vždy a všude. Střílení je taky trochu suché. Na střílečku je hra zase až moc designově jednoduchá a neobsahuje téměř žádné skripty. Jde tedy o jakýsi hybrid, která ale naštěstí funguje tak, že mě bavil a proto hra má hodnocení takové, jaké má.
Dále se spíše zaměřím na chyby a nedodělky, které mě při hraní vadily. Za prvé technická nevyladěnost. Cukání obrazu při pohybu kamery je tu denním chlebem, škubnutí hry při načtení nových nepřátel taktéž. Loadingy jsou rovněž docela dlouhé, ale potom zase hra běží krásně plynule, teda až na to mnou zmíněné škubání. Menu je také strašně zabržděné a každá položka se načítá třeba i nějakejch 10 sekund, což nepříjemně zdržuje. Pokud by tyto neduhy vyřešil patch, byla by technická stránka jinak v naprostém pořádku a to docela zamrzí.
Další výtkou budou souboje s bossy, které se sem absolutně nehodí. Za prvé, díky pitomé AI, jsou neskutečně debilní a občas hodně těžké. Hlavně vzhledem ke zbytku hry, kterou jsem projel s prstem v nose. Zajímavě byl vyřešen souboj se Seanem, u kterého jsem vytuhl asi na hodinu a přitom jeho likvidace měla úplně jednoduché a elegantní řešení. To ale neplatí o zbytku.
Hackovací minihry mě bavily, ale bylo jich možná až zbytečně moc a na jejich ovládání jsem si musel zvykat. Co si budeme povídat, tvůrci ho prostě zmršili. Poslední výtkou budou titulky. Písmena jsou moc veliká, a tak na každý řádek připadne 4-5 slov, a proto je časování textu strašně rychlé. Občas dokonce problikly s takovou razancí, že jsem je nestíhal číst. Plesk za uši tvůrcům!
A grafická stránka? Na dobu vydání přeci jen slabší, ale to bylo to poslední, co mě trápilo.
No a to bude tak nějak vše. Ačkoli to vypadá, že hru jen kritizuju, je to naopak. Užil jsem si jí, ale těch pár výtek mi více či méně kazilo velmi příjemný špionský požitek. A ve výsledku je mi líto, že nebyl Alpha Protocol delší. 75%
K monitoru mě přikoval zejména vypiplaný a výborně podaný špionský příběh s luxusním systémem dialogů. Zpočátku je informací přehršel a já se docela těžko orientoval, ale postupem času jsem byl až překvapen, jak mě hra seznámila s hromadou postav, ale zároveň totálně nezmátla a já se tak do toho nezamotal. To se ne vždy povede a tvůrci ode mě dostávají veliké plus. Příběh je to svým způsobem jednoduchý, ale je podán s neskutečnou vynalézavostí. Celý průběh děje se během dialogů dá jednoduše měnit a proto tu je jistá možnost znovuhratelnosti.
Jak už jsem říkal na začátku, hra se chová jako RPG, což znamená, že pokud nemám zkušenostní body investované do pistole, nic netrefím ani kdybych se… no však víme. S tím se váže nepříjemná zkušenost v cca v půlce hry, kdy jsem nedával žádné body do „sabotáží“ a tak jsem nebyl schopen hacknout jedny pitomé dveře, u níž byl časový limit neskutečně šibeniční. Nakonec jsem to vyřešil, ale ty nervy bych nikomu nepřál.
Když už je tedy Alpha Protocol RPG, nechápu, moc proč je level design tak neskutečně lineární. Sama o sobě to je prostě klasická akce z třetí osoby, která mixuje střílení a stealth. Já osobně bych odstranil důraz na RPG prvky a přidal stealthu, který, i když docela funguje, není vyladěn tak, aby se dalo plížit vždy a všude. Střílení je taky trochu suché. Na střílečku je hra zase až moc designově jednoduchá a neobsahuje téměř žádné skripty. Jde tedy o jakýsi hybrid, která ale naštěstí funguje tak, že mě bavil a proto hra má hodnocení takové, jaké má.
Dále se spíše zaměřím na chyby a nedodělky, které mě při hraní vadily. Za prvé technická nevyladěnost. Cukání obrazu při pohybu kamery je tu denním chlebem, škubnutí hry při načtení nových nepřátel taktéž. Loadingy jsou rovněž docela dlouhé, ale potom zase hra běží krásně plynule, teda až na to mnou zmíněné škubání. Menu je také strašně zabržděné a každá položka se načítá třeba i nějakejch 10 sekund, což nepříjemně zdržuje. Pokud by tyto neduhy vyřešil patch, byla by technická stránka jinak v naprostém pořádku a to docela zamrzí.
Další výtkou budou souboje s bossy, které se sem absolutně nehodí. Za prvé, díky pitomé AI, jsou neskutečně debilní a občas hodně těžké. Hlavně vzhledem ke zbytku hry, kterou jsem projel s prstem v nose. Zajímavě byl vyřešen souboj se Seanem, u kterého jsem vytuhl asi na hodinu a přitom jeho likvidace měla úplně jednoduché a elegantní řešení. To ale neplatí o zbytku.
Hackovací minihry mě bavily, ale bylo jich možná až zbytečně moc a na jejich ovládání jsem si musel zvykat. Co si budeme povídat, tvůrci ho prostě zmršili. Poslední výtkou budou titulky. Písmena jsou moc veliká, a tak na každý řádek připadne 4-5 slov, a proto je časování textu strašně rychlé. Občas dokonce problikly s takovou razancí, že jsem je nestíhal číst. Plesk za uši tvůrcům!
A grafická stránka? Na dobu vydání přeci jen slabší, ale to bylo to poslední, co mě trápilo.
No a to bude tak nějak vše. Ačkoli to vypadá, že hru jen kritizuju, je to naopak. Užil jsem si jí, ale těch pár výtek mi více či méně kazilo velmi příjemný špionský požitek. A ve výsledku je mi líto, že nebyl Alpha Protocol delší. 75%
Pro: luxusní systém dialogů, výborné animace a filmová kamera, špionský příběh, zajímavý mix žánrů, výborný český překlad (až na pár drobných chybek)
Proti: technické nedodělky, žádný hratelnostní prvek není zcela dotažen, slabší AI, bossové