Hra s velice originálním námětem a zajímavým zpracováním. Začátek je naprosto fantastický, ale čím víc jsem se do hry ponořoval, tím jsem nacházel stále víc a víc pitomostí. Vyloženě mě štvaly některé stupidní mise (třeba ty z minulosti či hledání v archivu) a ani ty minihry mi tam moc nesedly (basket na dvoře). Korunu tomu už nasadil dementní konec, který nadějný příběh strhl do ultimátního braku. I přesto si ale na Fahrenheit pamatuju jako na hru, která mě skutečně pohltila. Navíc má vynikající hudbu, díky které je pro mě Fahrenheit asi tou nejdepresivnější hrou historie (myšleno v dobrém smyslu, ta deprese k tomu patří).