Škoda, že jsem PT hrál už relativně dávno (2004), takže vzpomínek už není tolik (a hlavně nejsou tak živé). Nejhorší je však, že o "lore", světu Forgotten Realms jsem tenkrát nic nevěděl. Naštěstí jsem pak v druháku na střední dostal do spárů gamebook (anglický) o Planescape, který mi hodně osvětlil zákony světa. Ale vědět to tenkrát, že ?

Skvělý příběh, ještě daleko lepší, když znáte zákulisní triky a praktiky. Grafika, též na úrovni (dokázala vymáčknout jedny z nejlepších vizuálů tohoto ISO-2d enginu), dosti se mi líbila. Mám jí docela rád, jak by také ne. Ale tak dá se to pochopit, tak trochu jsem na ní vyrostl (druhá fáze růstu, první byly DOS hry). A hlavně v době kdy se mnoho her neúspěšně pokoušelo zakomponovat ohrusnou (ohromně hnusnou) 3d grafiku, PT šel dál tím, co Black Isle umělo nejlépe. Jasně, vizionářů a průkopníků, těch je třeba. Ale proč si neužívat to, co je.

A vypadá hezky. A hraje se hezky.

+ samozřejmě pocit mnoha možností (výběr cesty, společníků, úkolů). Akorát mi dělalo problém zvyknout si na fakt, že zbroj dávala mínus namísto plus (klasika AD&D ?)