Když jsem si Kill.switch koupil, jako hru z kolekce ABC, pročetl jsem zdejší popis a komentáře, abych zjistil, jaký herní zážitek mám očekávat. S moc pozitivními ohlasy jsem se zde nesetkal a spíše než doporučení si hru zahrát, to vyznělo naopak. Přesto jsem tak učinil a výsledné dojmy si můžete přečíst v následujících řádcích.

Z pouhých tří položek v menu si lze vybrat, kromě nastavení a ukončení hry, hru novou, kde nejprve začínáte s tréninkem. Již ten mi naznačil, kam a jakým způsobem se bude Kill.switch ubírat, co do hratelnosti. Nejdříve jsem si všiml již zmíněných modrých kruhů, které ozančují místo, kde budete provádět určitou činnost. Co mě však následně rozesmálo, byl pohyb hlavního hrdiny, kterým se ke kruhům přibližoval. Běh to rozhodně nebyl, leda že by, jak už bylo zmíněno, měl cosi v kalhotách. Nicméně trénink splnil svůj účel, protože mi v něm bylo vysvětleno vše potřebné, a tak mohly přijít na řadu první mise.

Tam přišlo další překvapení v podobě nepřátel, kteří se rojí jak vosy, když se jim šťouráte v hnízdě a jejich zabíjení je v podstatě jediná činnost, kterou ve hře provozujete. Objevují se před vámi, za vámi, nad vámi, vedle vás a div ne i pod vámi. Vcelku mě štvalo, když jsem prošel celou lokaci a těsně před koncem mě zezadu zastřelil nepřítel, který se spustil z vrtulníku po laně. To se mi sice stávalo až v pozdějších fázích hry, protože ze začátku je hra velmi jednoduchá, ale s blížícím se koncem se obtížnost neúměrně zvyšuje (konečný boss je ale naopak zase jednoduchý). Cestou vás doprovází všudypřítomná linearita, kdy jdete vlastně pořád rovně za nosem a zabloudit se prakticky nedá, protože není kam odbočit.

Systém ukládání je další slabinou tohoto dílka, protože se hra uloží jen na určitých místech, kterých je celkem 20. Když tedy postřílíte hordu nepřátel, a chtěli byste si tento úspěch uložit, musíte počkat až na jedno z těchto míst. Navíc při nahrání uložené hry máte jen brokovnici, s čímž jsem se naštěstí nesetkal, protože jsem to dohrál na jeden zátah za tři a půl hodiny.

Asi jedinou věcí, co se mi vcelku zamlouvala, byl systém krytí. Měli jste totiž možnost při střílení buď vykouknout a na protivníky při střílení mířit, nebo vytasit nad kryt jen zbraň a střílet s ní naslepo. To bylo sice bezpečnější, ale velmi nepřesné.

Na závěr ještě musím zmínit strašnou vizuální stránku, což se týká i videí, kterých naštěstí ve hře moc nenajdete, příběh, jenž prakticky neexistuje a AI, jenž také nedosahuje vysokých kvalit. To se nedá říci o mušce nepřátel, protože mě dokázali zastřelit i přes celou lokaci, přičemž já je ani neviděl. Toto DVD už s největší pravděpodobností do své mechaniky nikdy nevložím, protože už jen při poslechu příšerné hudby, jenž vás celou hru provází a vůbec se sem nehodí (leda že by tam byly stroboskopy), mi není zrovna dvakrát příjemně.