Příběh křižáka, ve kterém se po jedné ne zrovna humánní akci hnulo svědomí, které ho následně donutilo, aby přešel na stranu rebelů a tam plnil krvavé bojové mise bez výčitek, mě přímo uchvátil.
Hra v době vydání přímo excelovala ve všech důležitých parametrech. Grafická stránka hry byla v době MS-Dosu dosud nevídaná, především vysoké rozlišení s obrovským počtem detailů a předmětů, které bylo možno podrobit totální destrukci.
Zvuková kulisa je výborná i na dnešní poměry, každá zbraň má jiný akustický projev a devastační účinek na okolí. Cinkání rozstříleného skla, výbuchy rozstřílených barelů a strojního vybavení jsou na dost reálné a velmi uvěřitelné úrovni. V neposlední řadě řev plamenem či kyselinou usmažených nepřátel je obzvláště působivý po všech stránkách. Hudba je tak dobrá, že by se mohla vydat jako soundtrack. Pamětníkům i všem ostatním doporučuji si ji připomenout!
Nejdůležitějšímu faktorem je však hratelnost. Ta u tohoto titulu též výrazně vybočuje nad ostatními. K provádění záškodnické činnosti máme obrovské množství pohybů, od klasické chůze a běhu, po parakotouly s následným pokropením nic nečekajícího nepřítele. Hra se dá hrát celkem „tichým„ způsobem bez častého spouštění alarmu, který by přivolal posily. Nebo se můžeme pustit do čistky ve velkém „NO REMORSE“ stylu a nenechat nic a nikoho na živu. Prostředí je krásně zničitelné, vše za doprovodu nádherných výbuchů s adekvátním zvukovým a grafickým jevem. Likvidaci nepřátel lze provádět klasickými i méně klasickými střelnými zbraněmi a za pomocí velmi populárních spider bomb, z vhodného úkrytu stačilo vyslat tohoto pomocníka a navést ho na cíl. Po skončení bojové mise, následuje oddechová část na základně rebelů (mimochodem podkreslena velmi příjemnou hudbou), kde se krom doplnění zdraví a energie štítu nechá za nemalý obnos nakoupit zbrojní arzenál (za peníze padlých protivníků). Zde taky můžeme poklábosit s ostatními rebely a zhlédnout video mail s úkoly od našeho nadřízeného Maxise. Na tyto videa jsem se vždy hrozně těšil a částečně mě i motivovaly k dalšímu hraní. Dnes jsou podobná videa spíše na obtíž, ale tenkrát za MS-Dosu byla jiná doba.
Všechny tyto excelentní požitky však vyžadovaly krutou hardwarovou daň, optimální bylo Pentium či 486 DX4 , pamatuji, že kvůli hře se otcovo služební PC muselo vylepšit právě na 486 DX4 a následně i o nový HDD, protože starý 280MB disk nestíhal datový tok a hra byla spíše zpomaleným filmem.
Crusader je první hra, která mě svou kvalitou přesvědčila ke koupi originálu.
Dávám poctivých a zasloužených 95%
Hra v době vydání přímo excelovala ve všech důležitých parametrech. Grafická stránka hry byla v době MS-Dosu dosud nevídaná, především vysoké rozlišení s obrovským počtem detailů a předmětů, které bylo možno podrobit totální destrukci.
Zvuková kulisa je výborná i na dnešní poměry, každá zbraň má jiný akustický projev a devastační účinek na okolí. Cinkání rozstříleného skla, výbuchy rozstřílených barelů a strojního vybavení jsou na dost reálné a velmi uvěřitelné úrovni. V neposlední řadě řev plamenem či kyselinou usmažených nepřátel je obzvláště působivý po všech stránkách. Hudba je tak dobrá, že by se mohla vydat jako soundtrack. Pamětníkům i všem ostatním doporučuji si ji připomenout!
Nejdůležitějšímu faktorem je však hratelnost. Ta u tohoto titulu též výrazně vybočuje nad ostatními. K provádění záškodnické činnosti máme obrovské množství pohybů, od klasické chůze a běhu, po parakotouly s následným pokropením nic nečekajícího nepřítele. Hra se dá hrát celkem „tichým„ způsobem bez častého spouštění alarmu, který by přivolal posily. Nebo se můžeme pustit do čistky ve velkém „NO REMORSE“ stylu a nenechat nic a nikoho na živu. Prostředí je krásně zničitelné, vše za doprovodu nádherných výbuchů s adekvátním zvukovým a grafickým jevem. Likvidaci nepřátel lze provádět klasickými i méně klasickými střelnými zbraněmi a za pomocí velmi populárních spider bomb, z vhodného úkrytu stačilo vyslat tohoto pomocníka a navést ho na cíl. Po skončení bojové mise, následuje oddechová část na základně rebelů (mimochodem podkreslena velmi příjemnou hudbou), kde se krom doplnění zdraví a energie štítu nechá za nemalý obnos nakoupit zbrojní arzenál (za peníze padlých protivníků). Zde taky můžeme poklábosit s ostatními rebely a zhlédnout video mail s úkoly od našeho nadřízeného Maxise. Na tyto videa jsem se vždy hrozně těšil a částečně mě i motivovaly k dalšímu hraní. Dnes jsou podobná videa spíše na obtíž, ale tenkrát za MS-Dosu byla jiná doba.
Všechny tyto excelentní požitky však vyžadovaly krutou hardwarovou daň, optimální bylo Pentium či 486 DX4 , pamatuji, že kvůli hře se otcovo služební PC muselo vylepšit právě na 486 DX4 a následně i o nový HDD, protože starý 280MB disk nestíhal datový tok a hra byla spíše zpomaleným filmem.
Crusader je první hra, která mě svou kvalitou přesvědčila ke koupi originálu.
Dávám poctivých a zasloužených 95%
Pro: Nejlepší izometrická 3D akce pro MS-Dos, hratelnost, grafika, hudba a zvuky.
Proti: Opravdu nic mě nenapadá.