Jednu věc si musíme předem vyjasnit – jsem military scifi geek. Miluju původní Hvězdnou Pěchotu – četl jsem ji několikrát, vlastním celou sérii Enderovy hry v originále, mám přečtenou celou sérii Legacy of Aldenata, jsem někde u páté knihy Honor Harrington, četl jsem Forever War, těším se, až se konečně dostanu k Neochvějnému a k Old Man's War, mám za sebou Rudou mez i knihy z prostředí Warhammer 40k, a nemůžu se dočkat pokračování War Against Chtorr. Koukal jsem na Babylon 5, BSG, Votoms, Gundamy (staré), Uchiuu Senkai Yamato, Full Metal Panic (včetně původních novel), Red Eyes i Irresponsible Captain Tylor. Těšil jsem se na Battle LA a teď se na to bojím jít do kina, protože by mi to asi zlomilo srdce.
A proto když se mi naskytne možnost zahrát si v tomto prostředí vojenské scifi nějakou hru, okamžitě se na ni vrhnu – někdy to skončí katastrofálně (Halo), někdy pěkně (Gears of War) a někdy skvěle (Mass Effect). Těch možností ale kupodivu zase tolik nebývá, tedy mimo strategické hry.

Od Crysis jsem moc nečekal, ale když se o svátcích objevil ve slevě na Steamu, řekl jsem si, že bych si ho mohl zahrát. A nakonec toho vůbec nelituju.
Vývojáři z CryTeku se rozhodli vydat směrem, který je podle mě u FPSek nejlepší = ani ne naprostá koridorovost, ale ani stoprocentní svoboda. Máme vcelku velkou lokaci, cíl a je na hráči, jak úkol vyřešit. Tento přístup jsme už předtím viděli třeba u Vietcongu, takže proč ne?
Osobně jsem většinu hry prošel po Predátorsku – neviditelný, lovící nic netušící neprátele pěkně po jednom. Fakt, že je hlavní hrdina o několik řádů lepší než všichni ostatní je vysvětlený speciálním oblekem, což dokážu přijmout.

Příběh je tak jednoduchý, jak příběh o mimozemské invazi může být, ale dobře zpracovaný. První část kdy jde hráč proti korejcům je výborně taktická a dějí se divné věci, které přidávají na atmosféře, a když mimozemšťani vystrčí svá ošklivá chapadla a fekálie zasáhnou ventilátor ( ;D ), hra dostává příjemně akční grády. Osobně jsem byl nadšený z faktu, že daná mimozemská rasa pohlcovala energii z okolí a když se mi podařilo dostat se z jejich lodi a spatřil jsem tu spoušť venku, byla atmosféra na svém vrcholu. Škoda jen, že závěrečná cinemačka byla tak uhozená a nedomyšlená...

Postavy jsou tak fajn, jak by člověk od čisté FPS čekal. Nomad (hráč) je sice vcelku o ničem, ale Psycho a Prophet ho vcelku dobře doplňují. Jen Korejští velitelé jsou trochu moc béčkovými záporáky.

Grafiku pro zřejmé důvody přeskočíme. Zvuk a hudba ujdou, ústřední téma je docela chytlavé.

Dalším kladem je pak řešení obtížností, které kromě síly nepřátel určuje i jazyk, kterým mluví (čím vyšší obtížnost, tím více korejštiny), jestli vám oblek hlásí granáty v okolí apod. Osobně jsem hrál na nejvyšší obtížnost už jen kvůli té korejštině.

Co mi vadilo? Tak kromě uhozeného konce a béčkových záporáků, je to fakt, že není vidět kam postava odkládá své zbraně, samotné zbraně nejsou nijak extra variabilní a hráč si postačí s několika základnímy, vozidla mají až příliš vysokou náchylnost na výbuchy, část, kde hráč provádí tankový útok je vcelku otravná a poslední boss má bug, který může způsobit nemožnost dohrání hry.

Celkově vzato je Crysis kvalitní FPS s příběhem, který sice není nic extra ale jako motivace poslouží, postavami, které plní svůj účel, a hratelností, která nenudí. To vše zabaleno v nádherné grafice. Chcete si zahrát atmosférickou hru o mimozemské invazi? Crysis splňuje podmínky. Kdybych ale nebyl msf fanda, asi bych dal o 5-10% méně.