Dokonáno jest, konečně. I když po pravdě úplně nevím jak PQ hodnotit. Proč? Během hry se u mne totiž celkem nepravidelně střídaly stavy dokonalého uvolnění a naprosté, totální a zničující frustrace.
Začátek hry byl lahodný. Jednoduchý "spojtři" princip pěkně doplněný o cestování světem, klasický hrdinský příběh, kouzla, artefakty a další příjemné drobnůstky. Zkrátka originálně pojatý logický rychlík. Protože mě spojování hned v prvním okamžiku chytlo, plnil jsem automaticky všechny úkoly, tak jak mám ve zvyku z "normálních" RPGček. Říkal jsem si jaká je to paráda, jak se dostávám k lepšímu vybavení a kouzlům, více městům, atd. Všechno bylo super, já u hry krásně relaxoval, vybavení se kupilo, společníci přibývali, mapa zůstávala pěkná, leč neodkrytá, vedlejší úkoly ubývaly. Pomalu.
A to byl první kámen úrazu. Ubývaly vedlejšáky, ale příběh se vůbec neposunoval, jelikož side questů je všude tolik, že se v nich utopíte a k samotnému příběhu se ani neprokousáte. No nic, zhruba ve třetině hry mi to konečně došlo, takže jsem od té chvíle už nevzal jediný vedlejšák a soustředil se na, i tak velmi dlouhý (a občas pěkně zdlouhavý), hlavní příběh. Ten není nijak objevný, je to zkrátka čisté fantasy klišé, ale jeho vypointování je pochopitelné a přeci jen udělá za hrou tečku.
Druhá věc, která vyvolávala frustraci, bylo místy naprosto očividné přihrávání počítači. Nevím do jaké míry je to jen moje vsugerovaná myšlenka a do jaké míry je to pravda, ale občas jsem měl opravdu pocit, že se proti mně spiklo naprosto všechno, co se spikávat může. Situace: potřebuji zakouzlit určité kouzlo, protivník má resist 10% = mám poměrně velikou šanci na seslání. Omyl, kouzlo selže. Na tom by nebylo nic podivného, jenže ono kouzlo selže 5x za sebou! Wtf? Náhoda? Bohužel, na náhodu se tohle stává poněkud častěji než by bylo zdrávo. Stejně tak počítači sem tam naprosto krutě "vycházely" nově napadané kameny, kdy nebylo problém aby na sebe nově napadlo 4 a někdy dokonce i 5 kamenů stejné barvy. Jen tak, asi měl holt štěstí :-D Vrcholem a dovedením do absurdna byl poslední souboj, který jsem proklel a vlastně ani pořádně nevím, jak se mi ho podařilo vyhrát.
Přestože to možná neznělo tak kladně, tak celkové vyznění hry (až na těch několik podjatých soubojů) je pro mě velmi kladné. Spojtři se mi prostě líbí a PQ je mezi těmito hrami a jejich variacemi rozhodně špička.
Začátek hry byl lahodný. Jednoduchý "spojtři" princip pěkně doplněný o cestování světem, klasický hrdinský příběh, kouzla, artefakty a další příjemné drobnůstky. Zkrátka originálně pojatý logický rychlík. Protože mě spojování hned v prvním okamžiku chytlo, plnil jsem automaticky všechny úkoly, tak jak mám ve zvyku z "normálních" RPGček. Říkal jsem si jaká je to paráda, jak se dostávám k lepšímu vybavení a kouzlům, více městům, atd. Všechno bylo super, já u hry krásně relaxoval, vybavení se kupilo, společníci přibývali, mapa zůstávala pěkná, leč neodkrytá, vedlejší úkoly ubývaly. Pomalu.
A to byl první kámen úrazu. Ubývaly vedlejšáky, ale příběh se vůbec neposunoval, jelikož side questů je všude tolik, že se v nich utopíte a k samotnému příběhu se ani neprokousáte. No nic, zhruba ve třetině hry mi to konečně došlo, takže jsem od té chvíle už nevzal jediný vedlejšák a soustředil se na, i tak velmi dlouhý (a občas pěkně zdlouhavý), hlavní příběh. Ten není nijak objevný, je to zkrátka čisté fantasy klišé, ale jeho vypointování je pochopitelné a přeci jen udělá za hrou tečku.
Druhá věc, která vyvolávala frustraci, bylo místy naprosto očividné přihrávání počítači. Nevím do jaké míry je to jen moje vsugerovaná myšlenka a do jaké míry je to pravda, ale občas jsem měl opravdu pocit, že se proti mně spiklo naprosto všechno, co se spikávat může. Situace: potřebuji zakouzlit určité kouzlo, protivník má resist 10% = mám poměrně velikou šanci na seslání. Omyl, kouzlo selže. Na tom by nebylo nic podivného, jenže ono kouzlo selže 5x za sebou! Wtf? Náhoda? Bohužel, na náhodu se tohle stává poněkud častěji než by bylo zdrávo. Stejně tak počítači sem tam naprosto krutě "vycházely" nově napadané kameny, kdy nebylo problém aby na sebe nově napadlo 4 a někdy dokonce i 5 kamenů stejné barvy. Jen tak, asi měl holt štěstí :-D Vrcholem a dovedením do absurdna byl poslední souboj, který jsem proklel a vlastně ani pořádně nevím, jak se mi ho podařilo vyhrát.
Přestože to možná neznělo tak kladně, tak celkové vyznění hry (až na těch několik podjatých soubojů) je pro mě velmi kladné. Spojtři se mi prostě líbí a PQ je mezi těmito hrami a jejich variacemi rozhodně špička.
Fallout: New Vegas
Pro: prolnutí spojtři a RPG, pěkná grafika a hudba
Proti: počítač podvádí :-D