Tedy, vydat takovou hru po poměrně úspěšné a nápadité trilogii (počítám od Písků času po Dva trůny) je vskutku drzost. Přišlo mi, že se tvůrci hodně soustředili na vzhled hry, ale už trošku (hodně) zapomněli na obsah.

Začátek (první hodina) je vtipný, má spád a je nápaditý. Pak se ovšem dostaví sandboxové sekvence, kde můžete jít "kam chcete", ale vlastně musíte jít tam, kam můžete. Ať už přijdete kamkoli, čeká vás tam pár překážek, hlavní záporák lokace a po jeho poražení se prostředí vybarví a vy v něm trávíte další hodinu, abyste posbírali poletující světélka, která použijete na koupi schopností své kamarádky = na otevření dalších stejných lokací.

Kdo by se náhodou bál obtížnosti, tak to není třeba. Na rozdíl od checkpointů, které nás trápily v minulých dílech, tu máme... nikoliv autoheal, ale rovnou regulérní nesmrtelnost. Bojíte se, že spadnete? Ale kdeže, vaše létající holka vás zachrání. A co takhle zařvat při boji? Nebojte, vaše holka protivníkův útok odrazí v poslední chvíli (a jemu se doplní zdraví, takže to vyjde nastejno, jako případný load, to uznávám).

Přidejme nezajímavý děj (díky volnosti také nesouvislý), stejně vypadající lokace, nudné souboje a nepochopitelně zjednodušené ovládání (stačí držet jeden čudlík (někdy ani to ne) a princ dělá divy) a vyjde z toho skutečná arkáda v pravém slova smyslu.
O prázdninách jsem hrál prvního DOSového prince a musím říct, že u něj jsem se vážně zapotil a ani jsem nebyl schopen jej dohrát.

Hru novější o deset let taky nejsem schopen dohrát. Tentokrát ne kvůli obtížnosti, ale kvůli ubíjející nudě.