Po dlouhém přemýšlení, přemáhání a přesvědčování (tímto zdravím uživatele MIGtheDRAGONa:)), jsem se ke Kotoru přeci jen nakonec dokopal/byl dokopán a rozhodně toho nelituji.

Už zpočátku podotýkám, že nejsem žádný fanda StarWars, čili vyšší hodnocení na vrub SW universa ode mě rozhodně nečekejte.
Hra samotná se hraje vcelku fajn, i po technické stránce je ve všech směrech o co stát. Ať už co se týká grafického zpracování, kdy jsem chvílemi měl chuť se jen zastavit a kochat se prostředím, k čemuž mi navíc hrála uším lahodící mírná hudba. Stejně tak dokážu ocenit různorodost prostředí. Každá planeta má svůj osobitý styl a žádna není vyloženě nepovedená, ať už se proháníte po pouštní planetě Tatooine, nebo se jdete zchladit na oceánský Manaan, zkrátka každá je něčím jedinečná. Použitá pravidla D20 jsou taktéž vcelku fajn (pro „DaD“ pravidla (a jejich variace) mám vcelku slabost), ač jsou oproti DaD 3. edice, z nichž vycházejí, značně osekaná o množství dovedností, odborností, povolání, kouzel (zde označováno jako „Síla“).

Bohužel vše podkopává neuvěřitelné zjednodušování ve všech ohledech, ať už co se týká neuvěřitelně easy soubojů, které samy o sobě nejsou moc zábavné a ona jednoduchost je ještě více podkopává. Hrál jsem na obtížnost nejvyšší (Hard) a téměř po celou hru se ani trochu nezapotil, souboje jsem sledoval se znuděným výrazem na tváři (ač vizuálně jsou provedeny pěkně), vývoj postavy mě díky tomu přestal brzy bavit (proč se srát se statistikami, když každého sundáte bez problému), stejně tak jsem brzy přestal vnímat sbírané předměty a ani je neměl po čase chuť vylepšovat, poněvadž to prostě potřeba, díky obtížnosti, není. Stejně tak není potřeba sbírat a používat obrovské množství stimulantů a lékárniček, které jsem využil jen v minimu finálních soubojích. Vzhledem k tomu, že hra je poměrně akční (tj. soubojů je spousta), je to vcelku zásadní problém.

Rozhovory taktéž nejsou nic extra, většinou se jedná jen o takový „kvíz“, při němž vy kladete otázky a NPC na ně odpovídají. A to ani nemluvím o infantilní „černobílosti“, která vás provází celou hrou a díky níž jsou často rozhovory velmi slabomyslné. Docela mě zklamaly i interakce mezi postavami, zprvu se tvářily docela propracovaně, bohužel jak jsem rozčarován později zjistil, opak byl pravdou. Interakce mezi jednotlivými členy družiny byly minimální (v mém případě pouze 3 za celou hru) a interakce mezi hlavní postavou a NPC jsem si odbyl už po prolétnutí dvou prvních planet a po zbytek hry už postavy mlčely (resp. nebylo se jich na co ptát), škoda.

Příběh je docela kvalitní, byť podáním nic moc. Celá hra je pak taková nemastná neslaná.. prakticky téměř celou hru plníte jeden rozsáhlý quest ( hledání map k Starforge ) , což po chvíli omrzí... chybí mi tu zkrátka nějaká ta dynamika a zvraty.

Kotor alias kvalitní rpg?... možná, zábavné RPG?... určitě, ale rozhodně nechápu výkřiky typu „nejlepší/jedno z nejlepších RPG všech dob“, pro mě osobně je to jen jedna velká, méně záživná zjednodušenina starších pecek (Baldur’s Gate, Planescape:Torment, Fallout apod.)