Ve zkratce by stačilo napsat, že Shatter je v podstatě další z mnoha variací Arkanoida.
Náplní hry je tak rozbíjení různých cihliček pomocí míčku odráženého od vámi ovládané plošinky. Aby vše nebylo tak fádní a monotónní, vaše plošinka může vyfukovat či nasávat vzduch a tím měnit trajektorii předmětů na obrazovce (včetně míčku) a po nasbírání dostatečného množství fragmentů buď využít štít nebo nastřádanou energii vystřílet. Variací zničitelných cihel je dostatek. Některé z nich vybuchují, jiné se pohupují ve vzduchoprázdnu, jiné stojí na místě a vzduch s nimi nehne, další vyfukují vzduch, atd. Arén, ve kterých se destrukce odehrává, jsou tři druhy - míček můžete pinkat zleva doprava, zdola nahoru a zdola nahoru v kruhovém výřezu.
Hra obsahuje několik módů, přičemž důraz je kladen na kampaň. Ta je rozdělena do několika světů (zhruba desítka úrovní slepených za sebou a odehrávajících se ve stejném prostředí) a vždy na konci každého světa vás čeká souboj s bossem. Z počátku se jedná de facto o hru na vyčkávanou, kdy si pinkáte jak moula a musíte udeřit přesně ve správný moment, ať už míčkem nebo střelbou. S postupujícími úrovněmi je potřeba pro zničení záporňáka vždy ještě drobný úkon navíc: například zničit nějaké kotvy nebo si bosse otočit vyfukováním vzduchu. Když je boss pokořen, dostanete se do bonusového kola, kde máte za účel přihodit do své bodové kasičky nějaký ten zlaťák navíc za pouhé odrážení míčků. Zní to jednoduše, ale není to tak. Bonusové kolo je totiž mini aréna s podivnou fyzikou a neustále se zvyšující rychlostí odrazů. A aby toho nebylo málo, tak se hraje se třemi míčky, které se od sebe často zcela nevyzpytatelně odráží...
Krom kampaně je pak ve hře několik dalších módů, které jsou však celkem o ničem. Ať už se jedná o pouhé honění bodů na čas, nebo samostatné bonusové levely či boss fighty, vše již bylo viděno v kampani a žádný nový objev se nekoná. Vzhledem k tomu, že ani hratelnost ani zábava není až tak super, aby vás k některému z těchto drobných bonusů přikovala na nějakou delší dobu, většina hráčů nejspíš skončí velice brzy po kampani.
K technickému zpracování lze jen říct, že mi hra ani jednou nespadla. Grafická stylizace je vcelku pěkná, i když místy je vše až moc nepřehledné. Drobný ústupek efektům ve prospěch hratelnosti by určitě nebyl na škodu. Hudební doprovod je fajn, ale velice rychle se oposlouchá, jelikož skladeb je poměrně málo.
Náplní hry je tak rozbíjení různých cihliček pomocí míčku odráženého od vámi ovládané plošinky. Aby vše nebylo tak fádní a monotónní, vaše plošinka může vyfukovat či nasávat vzduch a tím měnit trajektorii předmětů na obrazovce (včetně míčku) a po nasbírání dostatečného množství fragmentů buď využít štít nebo nastřádanou energii vystřílet. Variací zničitelných cihel je dostatek. Některé z nich vybuchují, jiné se pohupují ve vzduchoprázdnu, jiné stojí na místě a vzduch s nimi nehne, další vyfukují vzduch, atd. Arén, ve kterých se destrukce odehrává, jsou tři druhy - míček můžete pinkat zleva doprava, zdola nahoru a zdola nahoru v kruhovém výřezu.
Hra obsahuje několik módů, přičemž důraz je kladen na kampaň. Ta je rozdělena do několika světů (zhruba desítka úrovní slepených za sebou a odehrávajících se ve stejném prostředí) a vždy na konci každého světa vás čeká souboj s bossem. Z počátku se jedná de facto o hru na vyčkávanou, kdy si pinkáte jak moula a musíte udeřit přesně ve správný moment, ať už míčkem nebo střelbou. S postupujícími úrovněmi je potřeba pro zničení záporňáka vždy ještě drobný úkon navíc: například zničit nějaké kotvy nebo si bosse otočit vyfukováním vzduchu. Když je boss pokořen, dostanete se do bonusového kola, kde máte za účel přihodit do své bodové kasičky nějaký ten zlaťák navíc za pouhé odrážení míčků. Zní to jednoduše, ale není to tak. Bonusové kolo je totiž mini aréna s podivnou fyzikou a neustále se zvyšující rychlostí odrazů. A aby toho nebylo málo, tak se hraje se třemi míčky, které se od sebe často zcela nevyzpytatelně odráží...
Krom kampaně je pak ve hře několik dalších módů, které jsou však celkem o ničem. Ať už se jedná o pouhé honění bodů na čas, nebo samostatné bonusové levely či boss fighty, vše již bylo viděno v kampani a žádný nový objev se nekoná. Vzhledem k tomu, že ani hratelnost ani zábava není až tak super, aby vás k některému z těchto drobných bonusů přikovala na nějakou delší dobu, většina hráčů nejspíš skončí velice brzy po kampani.
K technickému zpracování lze jen říct, že mi hra ani jednou nespadla. Grafická stylizace je vcelku pěkná, i když místy je vše až moc nepřehledné. Drobný ústupek efektům ve prospěch hratelnosti by určitě nebyl na škodu. Hudební doprovod je fajn, ale velice rychle se oposlouchá, jelikož skladeb je poměrně málo.
Fallout: New Vegas
Pro: slušná hratelnost, zpracování
Proti: místy nepřehledné, nevydrží dlouho