Jakožto milovník jedničky jsem na dvojku čekal jako na smilování a když konečně vyšla, čuměl jsem jako chleba z tašky! Ta hra mě prostě tak pohltila, že bylo snad dobře, že jsem ještě doma neměl kompa, který by ji utáhl a chodil jsem ke kamarádovi. Kdybych měl kompa jen trochu silnějšího, zaručeně bych u hry umřel hlady, protože bych od ní nedokázal vstát!