Celkem milá komiks-macho rubanice kombinovaná s puzzlama a hopsáním. Graficky už tenhle WoW styl bůhvíjak neuchvátí, i když blbě to taky nevypadá. Souboje jsou radost sama, když kropíte okolí krví, zároveň ale dovedou působit docela repetivně. Většinou jsou ale fajně dávkované mezi hopsáním a puzzlováním, takže to nepředstavuje bůhvíjaký problém. Lahůdkou jsou pak souboje na koni s bossy.
Puzzly nejsou bůhvíjak těžké, samy o sobě mají prakticky jen jedno řešení - přesto jsem se na nich sem tam zaseknul, obvykle proto, že jsem důsledně přehlížel nějakou jejich část, velmi výjimečně pak kvůli náročnosti na koordinaci pohybů o něco méně výjimečněji pak kvůli nepohodám v ovládání. Trochu nepříjemné je, že často puzzly člověk řeší, aniž by věděl, k čemu to vlastně povede - jen prostě není co jiného udělat.
U ovládání a přehlednosti hry bych se vůbec pozastavil jako u největšího problému hry: Postupně získáváte pytel předmětů, které vám dávají nové schopnosti. Na D-padu jsou předvolené čtyři a, no.. je jich prostě trochu víc. V poslední cca čtvrtině hry je v tom už docela zmatek a člověk se nevyhne lezení do inventáře a equipování itemů. Jako by snad byl problém připlácnout pozice na diagonály, nebo to řešit ála AC2 přes radial menu. To, že schopnost daná maskou mizí krátce po tom, co člověk přepne na něco jiného, mě taky trochu irituje. Dál bych mohl zmínit skákání z portálů do výšky, kdy snaha udržet se ve vzduchu pomocí floatování paradoxně vede k tomu, že se nedostanete tam, kam potřebujete. Nebo že jsem si zaboha nemohl koupit víc než jednu léčivou blbost, ačkoliv pokud druhou najdu ve hře, tak mám prostě dvě a hra kvůli tomu nijak nedržkuje. Mód míření pak posouvá zaměřovač a výhled systémem, který jsem zahlédnul tuším na Wii (obraz se posouvá, jen když zaměřovač posunu k okraji), a musím říct že je to systém pěkně na hovno.
Nicméně, nic z toho nedělá ze hry bůhvíjaké peklo a hra za epicky brutálního frajera prostě baví. Hraje se to docela oldskoolově, člověk se tu na dnešní poměry docela nachodí a ani není tak vedený za ručičku, jak bývá dneska zvykem. Herní mechanismy se docela často obměňují, stejně tak prostředí, takže na stereotyp si celkově vzato stěžovat nemůžu. No... a to je asi všechno. Darksiders rozhodně není herní zázrak a má svoje chyby, ale slušně odvedená práce, to zas jo.
Puzzly nejsou bůhvíjak těžké, samy o sobě mají prakticky jen jedno řešení - přesto jsem se na nich sem tam zaseknul, obvykle proto, že jsem důsledně přehlížel nějakou jejich část, velmi výjimečně pak kvůli náročnosti na koordinaci pohybů o něco méně výjimečněji pak kvůli nepohodám v ovládání. Trochu nepříjemné je, že často puzzly člověk řeší, aniž by věděl, k čemu to vlastně povede - jen prostě není co jiného udělat.
U ovládání a přehlednosti hry bych se vůbec pozastavil jako u největšího problému hry: Postupně získáváte pytel předmětů, které vám dávají nové schopnosti. Na D-padu jsou předvolené čtyři a, no.. je jich prostě trochu víc. V poslední cca čtvrtině hry je v tom už docela zmatek a člověk se nevyhne lezení do inventáře a equipování itemů. Jako by snad byl problém připlácnout pozice na diagonály, nebo to řešit ála AC2 přes radial menu. To, že schopnost daná maskou mizí krátce po tom, co člověk přepne na něco jiného, mě taky trochu irituje. Dál bych mohl zmínit skákání z portálů do výšky, kdy snaha udržet se ve vzduchu pomocí floatování paradoxně vede k tomu, že se nedostanete tam, kam potřebujete. Nebo že jsem si zaboha nemohl koupit víc než jednu léčivou blbost, ačkoliv pokud druhou najdu ve hře, tak mám prostě dvě a hra kvůli tomu nijak nedržkuje. Mód míření pak posouvá zaměřovač a výhled systémem, který jsem zahlédnul tuším na Wii (obraz se posouvá, jen když zaměřovač posunu k okraji), a musím říct že je to systém pěkně na hovno.
Nicméně, nic z toho nedělá ze hry bůhvíjaké peklo a hra za epicky brutálního frajera prostě baví. Hraje se to docela oldskoolově, člověk se tu na dnešní poměry docela nachodí a ani není tak vedený za ručičku, jak bývá dneska zvykem. Herní mechanismy se docela často obměňují, stejně tak prostředí, takže na stereotyp si celkově vzato stěžovat nemůžu. No... a to je asi všechno. Darksiders rozhodně není herní zázrak a má svoje chyby, ale slušně odvedená práce, to zas jo.
Dragon's Dogma 2