První hra, první po všech těch letech, ze které mi bylo na blití.... Ne proto, že by ukazovala mrtvoly nahromaděné mou virtuální postavou. Ne proto, že by všude stříkala krev a kolem mne se vršily hromady vnitřností... Ale proto, že mi ukázala, že je tak strašně jednoduché rozpoutat jaderné peklo, poslat do něj všechny na téhle planetě a ještě si těch posledních pár minut civilizace v křesle za červeným tlačítkem užít...