Pokračování mého milovaného MechCommandera mě těžce zklamalo. A to skoro po všech stránkách
Ano, dá se říct, že velká část původního konceptu zůstala zachována, ale to zpracování je děsivé. Začneme už samotnou přípravou na misi: Na rozdíl od prvního dílu jsou od sebe všechny složky přípravy (mapa mise/úkoly, vybavování mechů a přidělování pilotů) výrazně odděleny, takže se nedá tak lehce přecházet od jednoho k druhému. Samotný interface, především vybavování, je navíc šíleně nepřehledný - například nevidíte výbavu mechu, dokud na něj nekliknete a nemůžete ji měnit, dokud se nepřepnete do speciálního menu. Navíc ani nejsou oddělené mechy, které používáte a ty v záloze.
Na druhou stranu abych jenom nehanila, vybavování mechů je tu o něco lepší než v prvním díle. Především je založeno na zabíraném místu a vydávaném teplu, místo na váze (kdy některé mechy nesmyslně mohly nést víc než samy vážily). Navíc díky vydávanému teplu je tu dobrý rozdíl mezi projektilovými (které zabírají víc místa, ale vydávají míň tepla) a energetickými zbraněmi. Škoda jen, že zbraní máte nekonečno a tudíž zmizelo pečlivé přerozdělování těch vzácnejších a strach, abyste o ně během mise nepřišli. Jakmile zde nějakou zbraň získáte, můžete ji používat do aleluja.
Spustíme tedy misi. Jaké jsou úkoly? Z 24 misí tu máme 15x variaci na "znič tohle, tohle a tohle", přičemž vám nic nebrání prostě neohroženě postupovat od jednoho cíle ke druhému. Žádná taktika, nebo pečlivé plánování před misí nejsou potřeba. Zbylé zajímavější mise jsou kopiemi misí z prvního MechCommandera, akorát ochuzené o zajímavé prvky. Například mise zničení konvoje - zde jde konvoj přímo proti vám ve čtyřech vlnách. Nuda. V prvním MechCommanderu byla podobná mise ozvláštněna tím, že konvoj byl na druhé straně řeky, kam dostřelily jen zbraně s dlouhým dosahem, most byl až na konci mapy a mezi vámi a mostem bylo minové pole. Takhle se dělají zajímavé mise! Navíc s možností ukládat hru během mise nebo si kdykoliv přivolat opravářský vůz je obtížnost opravu minimální. Pokud si dobře vzpomínám, jen asi dvě mise jsem musela opakovat.
Co se technické stránky týče, ani zde MechCommander 2 zrovna nezazářil. Modely mechů jsou sice krásně detailní, ale na rozplizlé textuře terénu moc dobře nevypadají. Netvrďte mi, že je to stářím hry - už o rok starší Earth 2150 měl hezčí terén. Navíc všechno se zdá být osvětleno ambientnímm světlem a chybí tomu hloubka. Jediné, co grafiku zachraňuje, jsou hezké efekty zbraní. A taky aspoň ta hudba za něco stojí.
Ano, dá se říct, že velká část původního konceptu zůstala zachována, ale to zpracování je děsivé. Začneme už samotnou přípravou na misi: Na rozdíl od prvního dílu jsou od sebe všechny složky přípravy (mapa mise/úkoly, vybavování mechů a přidělování pilotů) výrazně odděleny, takže se nedá tak lehce přecházet od jednoho k druhému. Samotný interface, především vybavování, je navíc šíleně nepřehledný - například nevidíte výbavu mechu, dokud na něj nekliknete a nemůžete ji měnit, dokud se nepřepnete do speciálního menu. Navíc ani nejsou oddělené mechy, které používáte a ty v záloze.
Na druhou stranu abych jenom nehanila, vybavování mechů je tu o něco lepší než v prvním díle. Především je založeno na zabíraném místu a vydávaném teplu, místo na váze (kdy některé mechy nesmyslně mohly nést víc než samy vážily). Navíc díky vydávanému teplu je tu dobrý rozdíl mezi projektilovými (které zabírají víc místa, ale vydávají míň tepla) a energetickými zbraněmi. Škoda jen, že zbraní máte nekonečno a tudíž zmizelo pečlivé přerozdělování těch vzácnejších a strach, abyste o ně během mise nepřišli. Jakmile zde nějakou zbraň získáte, můžete ji používat do aleluja.
Spustíme tedy misi. Jaké jsou úkoly? Z 24 misí tu máme 15x variaci na "znič tohle, tohle a tohle", přičemž vám nic nebrání prostě neohroženě postupovat od jednoho cíle ke druhému. Žádná taktika, nebo pečlivé plánování před misí nejsou potřeba. Zbylé zajímavější mise jsou kopiemi misí z prvního MechCommandera, akorát ochuzené o zajímavé prvky. Například mise zničení konvoje - zde jde konvoj přímo proti vám ve čtyřech vlnách. Nuda. V prvním MechCommanderu byla podobná mise ozvláštněna tím, že konvoj byl na druhé straně řeky, kam dostřelily jen zbraně s dlouhým dosahem, most byl až na konci mapy a mezi vámi a mostem bylo minové pole. Takhle se dělají zajímavé mise! Navíc s možností ukládat hru během mise nebo si kdykoliv přivolat opravářský vůz je obtížnost opravu minimální. Pokud si dobře vzpomínám, jen asi dvě mise jsem musela opakovat.
Co se technické stránky týče, ani zde MechCommander 2 zrovna nezazářil. Modely mechů jsou sice krásně detailní, ale na rozplizlé textuře terénu moc dobře nevypadají. Netvrďte mi, že je to stářím hry - už o rok starší Earth 2150 měl hezčí terén. Navíc všechno se zdá být osvětleno ambientnímm světlem a chybí tomu hloubka. Jediné, co grafiku zachraňuje, jsou hezké efekty zbraní. A taky aspoň ta hudba za něco stojí.
Toybox Turbos
Pro: Vybavování mechů, je to MechCommander :)
Proti: Nepřehlednost menu, mise, nulové taktizování, část grafiky