Bioshock 2 útočí v plné síle na moje chuťové buňky, protože moc dobře ví, že žánr “chytrých 3D akcí” je mému srdci nejbližší. Pomalejší rozjezd zavánějící nastavovanou kaší a průměrností pomalu zrychluje na neskutečně bohatý zážitek, skládající se z kochání se dystopickým Rapture a šťavnatě variabilními souboji, aby ke konci zpomalil a nechal mě postupně vstřebat vše, co jsem se během hraní dozvěděl a následně mě dorazil naprosto dokonalým zakončením.
Příběhově slabší, technicky na stejné (stejně špatné) úrovni, ale hratelností mnohem vymazlenější, než první díl.
Jedinou výtku bych měl k obtížnost, kdy ani ta nejtěžší mě nedokáže dostatečně uspokojit, není pro mě výzvou a v momentě, kdy se ze mě stane hovado s takřka neomezeným přístupem k zásobám všeho a všude, už si připadám jako ten největší BadAssMaddaFuckaInvincibleSonovaBitchUltraQuadEdition.
Mám čmuch si zahrát znova první díl. Potřetí. A pak znova dvojku. A znova.
Hrňte to na nás a my vás za to budeme milovat!
*****/5
Příběhově slabší, technicky na stejné (stejně špatné) úrovni, ale hratelností mnohem vymazlenější, než první díl.
Jedinou výtku bych měl k obtížnost, kdy ani ta nejtěžší mě nedokáže dostatečně uspokojit, není pro mě výzvou a v momentě, kdy se ze mě stane hovado s takřka neomezeným přístupem k zásobám všeho a všude, už si připadám jako ten největší BadAssMaddaFuckaInvincibleSonovaBitchUltraQuadEdition.
Mám čmuch si zahrát znova první díl. Potřetí. A pak znova dvojku. A znova.
Hrňte to na nás a my vás za to budeme milovat!
*****/5
Silent Hill: The Short Message