Řeknu to jednoduše...když jsem kdysi hrál HL1, tak sem z toho byl fakt unešenej. Od začátku hry jsem se nezastavil a pořád se něco dělo...super atmosféra a do tý doby nevídaný věci. Tenkrát jsem ho dohrál minimálně třikrát a nepřestával mě bavit. Doteď si pamatuju vetšinu levelů...
Najednou je tu HL2...rozehraju nástupce kultovní FPSa a říkam si: "recenzce, který jsem zatim četl, tak ho jenom vychvalovaly. Bude to určitě pecka" :)
No nebudu to natahovat...když si na tu "pecku" vzpomenu dneska, tak se mi možná vybaví povedenej strašidelnej level, kde jsem po mutantech střílel ozubený kola...dál že jsem někde musel někam shodit ledničku, aby se mi otevřely vrata a nebo že jsem měl u sebe část hry velkýho robotího parťáka. Že bych to hrál znova, mě vlastně ani nenapadlo...
Neříkam, že je HL2 špatná hra, to né. Ale jako nástupce jedničky by to prostě mělo bejt lepší...