Prakticky poslední dungeon klasického ražení, který nejen získal (alespoň v našich končinách) úspěch a nesmrtelnost, ale zároveň je poslední žánrovou hrou, kterou lze doporučit komukoliv, kdo má zájem „ochutnat“ kus herní historie. Nedá se říci, že by každá herní součást byla dokonalá, ale dohromady tvoří velmi vyvážený a hratelný celek. Sám jsem se ke hře dostal až řadu let po vydání, tak můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že i dnešního zhýčkaného hráče může uchvátit a připravit ho o pěkných pár hodin života.

Kouzlo zajišťuje klasický dungeonový interface, ale kromě standardních koridorových kobek nabízí hra i určitou iluzi svobody formou rozlehlých prostranství. Samozřejmě, orientace v takových místech jako je město je problematická a bez mapy nenajdete ani sami sebe. Přesto tyto prvky pozdějších RPG her oživují hratelnost a dodávají na intenzitě prožitku z výborné fantasy atmosféry.