Je smutné, že jsem se dostal k tomuto kultovnímu RPG až tak pozdě. V době, kdy vyšlo jsem ještě hrával na Didaktiku a s nákupem 286 přišly už novější hry. Díky eBay jsem si letos (2009) pořídil krabičku, která kromě Pool of Radiance obsahuje další pokračování (Curse of Azure Bounds atd.). Konečně tedy nastal čas zkusit hru samotnou.
Příběh je nastíněn v Adventure Journalu, který je společně s Cluebookem nezbytnou součástí hraní her postavených na Goldbox engine. Rovnou oznamuji, že jsem se často do Cluebooku díval :)
Hra začíná v jedné části slavného města Phlan, kde se parta Vašich hrdinů vylodí a začne se ucházet o úkoly vypisované na radnici jedním z úředníků. Nejdříve Vaši partu nasměruje do jiné části Phlanu, kterou je potřeba vyčistit, ale později jsou Vám svěřovány delikátnější úkoly, které navíc je možné řešit vícero způsoby, což je asi jedno z koření RPG her. Podíváte se do nejrůznějších končin, ať už poblíž nebo daleko od Phlanu (pomocí lodě). Postupně odhalujete, kdo stojí v pozadí za shromažďováním armád a za novou hrozbou Phlanu. K příběhu ještě dodám, že je především řešen pomocí odkazů na Adventur Journal a rozhodně je zajímavý.
Putování městy a dungeony je řešeno z vlastního pohledu, putování po divočině pak klasické placaté 2D :)
Pool of Radiance využívá pravidla AD&D první edice. A protože nejsem velký znalec a odborník na ně, povedlo se mi vytvořit si 2 postavy half-elf jakožto klerika a klerika/mága a teprve v průběhu hry jsem zjistil, že mají limit 5.level :) O to těžší pak bylo mé počínání v bitkách. Bitvy jsou řešeny tahovým způsobem na 2D bojišti. Je zde možno využívat překážek jako jsou zdi, stormy, šutry, důležitá je iniciativa, plošná kouzla jsou hodně účinná (fireball), ke konci často dochází k panickému úprku nepřátel atd. Často jde o epické bitky, kterých se na straně nepřátel zúčastní opravdu hordy potvor. Nezapomenu asi do smrti na séri bitev v Koval Mansion, kde koboldi útočí ve vlnách a mezi nimi ještě používají střílecí stroj. Musím se přiznat, že jsem si bojový systém velice oblíbil a patří i po těch 20 letech k nejlepším v RGP vůbec! Kéž by ho dokázal někdo aplikovat do dnešních rpg her...
Hra je to ovšem velmi obtížná. Není totiž příliš vodítek kam jít, Často víte, že máte jít do určité lokace, ale hra Vám to zatím neřekla :) Automaping sice je přítomný, ale jen v městech a v některých dungeonech. Obecně tedy bych řekl, že to je hra pro hardcore fandy, kteří si odmyslí spartánskou grafiku. Hra není příliš dlouhá, ale řada soubojů je ultimátních, příšery vysávají levely, trollové se regenerují, ale prostě dobrodružství čeká :)
Příběh je nastíněn v Adventure Journalu, který je společně s Cluebookem nezbytnou součástí hraní her postavených na Goldbox engine. Rovnou oznamuji, že jsem se často do Cluebooku díval :)
Hra začíná v jedné části slavného města Phlan, kde se parta Vašich hrdinů vylodí a začne se ucházet o úkoly vypisované na radnici jedním z úředníků. Nejdříve Vaši partu nasměruje do jiné části Phlanu, kterou je potřeba vyčistit, ale později jsou Vám svěřovány delikátnější úkoly, které navíc je možné řešit vícero způsoby, což je asi jedno z koření RPG her. Podíváte se do nejrůznějších končin, ať už poblíž nebo daleko od Phlanu (pomocí lodě). Postupně odhalujete, kdo stojí v pozadí za shromažďováním armád a za novou hrozbou Phlanu. K příběhu ještě dodám, že je především řešen pomocí odkazů na Adventur Journal a rozhodně je zajímavý.
Putování městy a dungeony je řešeno z vlastního pohledu, putování po divočině pak klasické placaté 2D :)
Pool of Radiance využívá pravidla AD&D první edice. A protože nejsem velký znalec a odborník na ně, povedlo se mi vytvořit si 2 postavy half-elf jakožto klerika a klerika/mága a teprve v průběhu hry jsem zjistil, že mají limit 5.level :) O to těžší pak bylo mé počínání v bitkách. Bitvy jsou řešeny tahovým způsobem na 2D bojišti. Je zde možno využívat překážek jako jsou zdi, stormy, šutry, důležitá je iniciativa, plošná kouzla jsou hodně účinná (fireball), ke konci často dochází k panickému úprku nepřátel atd. Často jde o epické bitky, kterých se na straně nepřátel zúčastní opravdu hordy potvor. Nezapomenu asi do smrti na séri bitev v Koval Mansion, kde koboldi útočí ve vlnách a mezi nimi ještě používají střílecí stroj. Musím se přiznat, že jsem si bojový systém velice oblíbil a patří i po těch 20 letech k nejlepším v RGP vůbec! Kéž by ho dokázal někdo aplikovat do dnešních rpg her...
Hra je to ovšem velmi obtížná. Není totiž příliš vodítek kam jít, Často víte, že máte jít do určité lokace, ale hra Vám to zatím neřekla :) Automaping sice je přítomný, ale jen v městech a v některých dungeonech. Obecně tedy bych řekl, že to je hra pro hardcore fandy, kteří si odmyslí spartánskou grafiku. Hra není příliš dlouhá, ale řada soubojů je ultimátních, příšery vysávají levely, trollové se regenerují, ale prostě dobrodružství čeká :)
